V. 1, 2
Ráma během noci přemítá nad slovy Vasišthy.
V. 3, 4
Učení osvíceného mudrce odstraňuje utrpení.
V. 5
Já jsem jedno a tělo je druhé, jako voda a lotos.
V. 6, 7
Dvě možnosti, jak dosáhnout osvobození
V. 8
Příběh krále Džanaky, který rozjímá nad písní mudrců.
V. 9
Džanaka si uvědomuje svoji nevědomost.
V. 10
Džanaka odmítá konat královské povinnosti a v tichu rozjímá o podstatě mysli.
V. 11
Oproštěn od představ o žádoucím a nežádoucím se Džanaka vrací ke královským povinnostem.
V. 12
Pomocí vnitřního světla se dá překonat jakkoli těžké trápení.
V. 13
Vasištha nabádá Rámu, aby očistil své srdce jako král Džanaka.
V. 14
Mysl je základ veškerého utrpení.
V. 15
Zanechej toužení tím, že se vzdáš vytváření představ.
V. 16
Jak se lze zbavit podmíněností a pocitu ega?
V. 17
Pocity člověka vedoucí či nevedoucí k osvobození.
V. 18
Kdo je příbuzný koho? Kdo je pro koho nepřítelem?
V. 19
Příběh Punji a Pávany, v němž osvícený Punja poučuje svého bratra Pávanu.
V. 20
Pávana mluví o vtěleních, kterými Pávana prošel, ale přesvědčí ho o iluzornosti toho všeho.
V. 21
Naskoč do kočáru ne-mysli a na svět pohlížej se soucitem a nezaujatostí.
V. 22
Příběh krále démonů jménem Bali, který vzpomíná na rozhovor se svým otcem Viróčanou o smyslu projeveného světa.
V. 23
Viróčana vypráví podobenství o říši, ministru a králi.
V. 24
Bali se ptá, jak je možné porazit ministra, mysl.
V. 25, 26
Bali se ptá svého učitele Šukry: Kdo jsem? a Šukra mu odpovídá.
V. 27
Bali rozmýšlí o tom, že vše je Vědomí a vysloví posvátnou slabiku ÓM.
V. 28, 29
Bali se ustálil ve vlastním Já a dál vládl, uctívaje světce i bohy.
V. 30, 31
Příběh démona Prahlády, který přežil zničení říše démonů bohem Višnu, jenž přijal podobu Narasimhy.
V. 32, 33
Prahláda se zcela oddal bohu Višnu.
V. 34_část 1
Višnu obdařuje Prahládu duchem dotazování a zkoumání.
V. 34_část 2
Višnu obdařuje Prahládu duchem dotazování a zkoumání.
V. 35_část 1
Démon rozjímá o nejvyšším Já.
V. 35_část 2
Démon rozjímá o nejvyšším Já.
V. 35_část 3
Démon rozjímá o nejvyšším Já.
V. 36_část 1
Chvála nejvyššímu Já.
V. 36_část 2
Chvála nejvyššímu Já.
V. 36_část 3
Chvála nejvyššímu Já.
V. 37, 38
Podsvětí je bez vládce a je narušena rovnováha ve světě.
V. 39
Zvukem své lastury vrací Višnu Prahládu do světa.
V. 40
Osvícená bytost nemá co získat ani co ztratit.
V. 41
Višnu nastoluje harmonii mezi bohy a démony.
V. 42
Osvobození s tělem a bez těla.
V. 43_část 1
Vasištha vysvětluje Rámovi, proč uctívat své Já.
V. 43_část 2
Vasištha vysvětluje Rámovi, proč uctívat své Já.
V. 44
Příběh bráhmany Gádhi, který si přál poznat iluzi.
V. 45
Gádhi prožívá život lovce a poté je vybrán královským slonem za nového krále.
V. 46
Král zapomíná na svůj nízký původ, ale je odhalen a obětuje sebe ohni.
V. 47
Gádhi procitá z iluze, ale poté jako bráhmana vyslechne příběh, který sám prožil v mysli.
V. 48
Gádhi se vydává do míst, která viděl ve své představě.
V. 49
Višnu vysvětluje povahu iluze neboli máji.
V. 50_část 1
Vasištha objasňuje Rámovi povahu mysli.
V. 50_část 2
Vasištha objasňuje Rámovi povahu mysli.
V. 51
Příběh Uddálaky, jehož mysl zůstávala i přes velké úsilí stále neklidná.
V. 52_část 1
Uddálaka rozjímá v jeskyni, mluví ke své mysli a ptá se: Kdo jsem já?
V. 52_část 2
Uddálaka rozjímá v jeskyni, mluví ke své mysli a ptá se: Kdo jsem já?
V. 53_část 1
Uddálaka rozjímá o já a moje, o povaze mysli a Vědomí a dochází k uklidnění mysli.
V. 53_část 2
Uddálaka rozjímá o já a moje, o povaze mysli a Vědomí a dochází k uklidnění mysli.
V. 53_část 3
Uddálaka rozjímá o já a moje, o povaze mysli a Vědomí a dochází k uklidnění mysli.
V. 54_část 1
Uddálaka sedí v lotosové pozici a provádí pranava jógu.
V. 54_část 2
Uddálaka sedí v lotosové pozici a provádí pranava jógu.
V. 55
Vasištha popisuje Rámovi stav čirého Bytí.
V. 56_část 1
Vasištha popisuje stav mudrce, který dosáhl vnitřního klidu.
V. 56_část 2
Vasištha popisuje stav mudrce, který dosáhl vnitřního klidu.
V. 57
Život je ve světle uvědomění nahlížen jako Vědomí.
V. 58
Příběh o králi jménem Suraghu, který se nechal poučit od mudrce Mándavji.
