IV. 1
Projevený svět je jako obraz namalovaný v prázdnotě.
IV. 2, 3
Mezi nejvyšším Bytím a vesmírem neexistuje vztah příčiny a následku.
IV. 4 - 6
Je-li vyléčena mysl, je vyléčena i iluze projeveného světa.
IV. 7 - 9
Příběh Šukry, který se zamiloval do nebeské nymfy.
IV. 10
Otec Šukry nachází mrtvé tělo syna a bůh smrti Jama mu popisuje následné životy jeho syna.
IV. 11
Mysl svými myšlenkami tělo vytvoří i zničí skrze svá přání.
IV. 12, 13
Bozi, démoni i lidé zakoušejí iuzi nejsem Absolutno, a tak na sebe nabalují nečistotu.
IV. 14
Šukrovi neboli Vasudévovi se vybaví vzpomínky na minulé životy.
IV. 15
Šukra neboli Vasudéva naříká nad svým původním tělem, jež je nyní v rozkladu.
IV. 16
Bhrgu oživuje tělo Šukry a společně putují po světě jako velcí učitelé.
IV. 17
Svět si každý jedinec vymyslí ve své představě.
IV. 18
Dokud je vnímán svět objektů, nelze nahlédnout a pochopit Já.
IV. 19
Vasištha objasňuje podstatu bdělého stavu a snění.
IV. 20, 21
Vasištha vysvětluje, že s myslí a činem je to podobné jako s květinou a její vůní.
IV. 22
Charakteristika mudrce, který zná Skutečnost.
IV. 23
Podmanění mysli a smyslů je cennější než vítězství nad vnějším nepřítelem.
IV. 24, 25
Příběh démonů Damy, Vjály a Katy, které stvořil démon Šambara, aby zvítězil nad bohy.
IV. 26, 27
Bohové žádají Brahmu o radu.
IV. 28 - 30
V démonech zaujatých bojem vzniká pocit ega, a tím i pocit strachu.
IV. 31
Vasištha vysvětluje, že démoni zrození z myšlenky démona Šankary jsou stejně neskuteční jako Ráma.
IV. 32
Co je na světě nového, co by mohl moudrý člověk hledat?
IV. 33
Důležitost pěstování sebeovládání.
IV. 34
Démon Šambara tvoří démony Bhímu, Bhášu a Drdhu, kteří jsou obdařeni Sebepoznáním.
IV. 35
Vasištha vysvětluje, že celý vesmír není nic jiného než mysl.
IV. 36
Vasištha vysvětluje, jak existuje prostor v neomezeném Vědomí.
IV. 37
Ty sám jsi nejvyšší Já, nenech svou mysl toulat po objektech světa.
IV. 38
Představa nevědomého člověka já konám je iluzí.
IV. 39
Vasištha vidí, že Rámovo pochopení není dostatečné.
IV. 40
Vasištha vysvětluje, že Stvořitel a stvořený svět jsou iluzí.
IV. 41
Jakmile je prozkoumána podstata máji neboli iluze, májá zmizí.
IV. 42
Vasištha znovu vysvětluje, jak se neomezené Vědomí projeví jako džíva.
IV. 43
Rozmanitost bytostí ve vesmíru.
IV. 44
Popis kosmické bytosti, jíž je Brahmá.
IV. 45
Pochop, že co na začátku neexistovalo a na konci zmizí, není skutečné ani mezi začátkem a koncem.
IV. 46
Vasištha nabádá Rámu k životu v poznání.
IV. 47
Osvícený člověk svým jasným zrakem nevidí svět, ale Brahman.
IV. 48
Příběh mudrce Dášury, který zatoužil žít na čistém, neposkvrněném místě.
IV. 49 - 51
Dášura provádí pokání na stromě kadamba a setkává se s nebeskou nymfou.
IV. 52
Dášura dává svému dvanáctiletému synu poučení o poznání Skutečnosti.
IV. 53
Dášura vysvětluje podstatu ega a důležitost vzdání se představ a tužeb.
IV. 54
Dášura synovi objasňuje pojem sankalpa.
IV. 55, 56
Vasištha se přidává k rozhovoru Dášury se synem.
IV. 57
Vasištha nabádá Rámu, aby se oprostil od všech představ včetně představy o osvobození.
IV. 59
Po stvoření světa odhalil Brahmá ze soucitu se stvořenými bytostmi texty o poznání Já.
IV. 60, 61
Popis živých bytostí podle toho, zda je v nich čistota či nečistota.
IV. 62
Vasištha nabádá Rámu, aby se nenechal ovládat chtěním a nechtěním a neustále hledal nejvyšší klid.
