III. 1
Dokud člověk lpí na tom, že já a ty jsou skutečné, nemůže tu být osvobození.
III. 2
Proč si smrt s sebou nedokázala odvést mudrce Akášju.
III. 3
Podstatou stvoření je myšlenka, nikoli hmota.
III. 4
Jediné, co existuje, je kosmické Vědomí a mysl v něm vytváří rozmanitost.
III. 5, 6
Nejvyššího Já nelze dosáhnout jinak než poznáním.
III. 7
Ráma se ptá, kdo je Bůh či nejvyšší Já, kde přebývá a jak k němu lze dojít.
III. 8, 9
Vasištha popisuje vlastnosti toho, kdo dosáhl osvobození.
III. 10
Je Absolutno prázdnota nebo světlo?
III. 11
Může svět zaniknout při zániku vesmíru?
III. 12
Vasištha popisuje, jak vzniká stvořený svět.
III. 13
Vasištha popisuje, jak vzniká džíva, ego a mysl a pěti základními prvky.
III. 14
Džíva, mysl i vše ostatní jsou jen vibrace ve Vědomí.
III. 15
Šťastný život krále Padmy a jeho manželky Líly.
III. 16
Lílá se modlí k bohyni Sarasvatí.
III. 17
Sarasvatí promluví k Líle po smrti jejího manžela.
III. 18
Sarasvatí vysvětluje neskutečnost světa.
III. 19 - 21
Sarasvatí vypráví o světci Vasišthovi a jeho ženě.
III. 22, 23
Sarasvatí poučuje Lílu o abhjáse moudrých.
III. 24, 25
Sarasvatí s Lílou putují vesmírem.
III. 26
Lílá utěšuje svého syna, který truchlí po rodičích.
III. 27
Lílá vzpomíná na minulé životy.
III. 28
Lílá dosáhla nejvyššího poznání.
III. 29, 30
Vasištha Rámovi ukazuje, že vše je jediné neomezené Vědomí.
III. 31 - 40
Lílá pozoruje bitvu, v níž bojuje její bývalý manžel.
III. 41
Král Vidúratha si uvědomuje své nové zrození.
III. 42
Sarasvatí učí krále Vidúrathu o neskutečnosti projeveného světa.
III. 43
Vasištha popisuje začátek bitvy, v níž má Vidúratha zemřít.
III. 44
Sarasvatí s Lílou pozorují manželku Vidúrathy, druhou Lílu.
III. 45, 46
Druhá Lílá poznává Sarasvatí a prosí ji o požehnání.
III. 47 - 50
Všechny ženy pozorují bitvu a Vidúratha je poražen.
III. 51, 52
Sarasvatí vysvětluje snovou povahu světa.
III. 53
Druhá Lílá cestuje v éterickém těle.
III. 54
Bohyně poučuje osvícenou Lílu o smrti
III. 55
Sarasvatí vysvětluje Líle zánik těla a přechod džívy do těla nového.
III. 56
Džíva krále Vidúrathy opouští tělo.
III. 57
Vasištha vysvětluje Rámovi vztah mezi fyzickým a éterickým tělem.
III. 58
Sarasvatí a osvícená Lílá se ukazují druhé Líle.
III. 59, 60
Duše Vidúrathy oživila tělo krále Padmy.
III. 61
Ráma žádá vysvětlení iluzorních představ „já“ a „svět“.
III. 62, 63
Síla Vědomí a Brahman.
III. 64, 65
Džíva, jáství, ego.
III. 66, 67
Pohyb mysli je semínkem projeveného světa.
III. 68, 69
Démonka Karkatí koná pokání.
III. 70
Karkatí se stává jehlou a způsobuje lidem choleru.
III. 71, 72
Karkatí lituje své touhy a podstupuje nové pokání.
III. 73
Mudrc Nárada varuje Indru, že pokání Karkatí může zničit svět.
III. 74, 75
Brahmá vrací Karkatí původní obrovské tělo.
III. 76, 77
Hlas z nebe vybízí Karkatí, aby probouzela v lidech poznání.
III. 78
Karkatí potkává krále a ministra chodící v přestrojení.
III. 79
Karkatí pod pohrůžkou smrti žádá krále o odpovědi na své otázky.
III. 80
Ministr odpovídá na otázky démonky.
III. 81
Král odpovídá na otázky démonky.
III. 82
Karkatí poskytuje králi ochrannou mantru a odchází s ním do paláce.
III. 83, 84
Vasištha vysvětluje pojem jednoty a duality.
III. 85
Brahmá mluví o začátku stvoření vesmíru.
III. 86
Slunce vypráví o tom, jak synové mudrce Indu rozjímali o tom, že jsou Stvořiteli.
III. 87, 88
Brahmá je bez tužeb a stvoření se rodí samo.
III. 89
Královna Ahaljá se zamiluje do mladíka Indry a král se je snaží potrestat.
III. 90, 91
Kletba může zničit tělo, ale nikdo nemůže zničit mysl druhého.
III. 92
Brahmá vysvětluje Vasišthovi, jaká je síla mysli.
III. 93
Poučen Brahmou předává Vasištha poučení o povaze projeveného světa.
III. 94
Jak se liší zrozené bytosti z hlediska kvalit sattva, radžas a tamas.
III. 95
Vasištha vysvětluje vztah mezi myslí a konáním.
III. 96
Jak spolu souvisí pojmy mysl, rozum, ego, paměť a touha či tendence.
III. 97
Co je hodno zkoumání, je samotná mysl.
III. 98
Podobenství o lese, v němž nikdo nenachází klid.
III. 99
Poznání podstaty světa je možné jen ve světle dotazování.
III. 100
Omezení existuje jen ve stavu nevědomosti, v očích osvíceného neexistuje omezení ani osvobození.
III. 101
Chůva vypráví chlapci o třech neexistujících princích.
III. 102
Vasištha nabádá Rámu, aby usiloval o nejvyšší cíl.
III. 103, 104
Kejklíř ošálil mysl krále Lavany.
III. 105, 106
Král Lavana vypráví, co se stalo poté, co kejklíř mávl pavími pery.
III. 107, 108
Lavana jako člen divokého kmene žije nečistým životem.
III. 109
Lavana dovyprávěl příběh a kejklíř zmizel.
III. 110
Vasištha začíná vysvětlovat, jaká je povaha mysli.
III. 111
Není jiné cesty ke spáse jedince než ovládnutí mysli.
III. 112
Mysl je jako kyvadlo, které neustále překmitává mezi Skutečností a zdáním.
III. 113
Podmíněnosti a sklony mysli zmizí, nejsou-li živeny připoutaností k objektům.
III. 114
Temnota nevědomosti zmizí, obrátíš-li se ke světlu Já, Átman.
III. 115
Král Lavana si zkušenost máji vysloužil díky provedení rituálu.
III. 116, 117
Sedm stupňů nevědomosti.
III. 118
Sedm stupňů poznání.
III. 119
Existence neskutečného není skutečná, vzniká z nevědomosti.
III. 120, 121
Lavana se vydává do míst, která viděl ve své představě.
III. 122
Podmíněnosti a sklony mysli jsou oslabeny společností mudrců a dotazováním se na Já.
