Jóga Vásištha je rozsáhlé dílo klasické indické literatury. Mudrc Vasištha uděluje rady svému žáku Rámovi a vysvětluje mu učení advaity védánty, tedy podstatu Univerzálního Vědomí (Boha), individuálního vědomí (duše) a iluzornosti projeveného světa. Osvětlením těchto pojmů se snaží žáka přivést k pochopení Nejvyšší Pravdy.

Do češtiny byla dosud přeložena jen malá a zkrácená část tohoto rozsáhlého díla. (Jóga Vásištha, překlad z angličtiny Jiří Vacek). Současný překlad vychází z jednoho z nejrozsáhlejších anglických překladů, jehož autorem je Svámí Vénkatéšánanda, žák Šivánandy, jednoho z největších indických mistrů 20. století.

Aštávakragíta je starý sánskrtský text, snad i starší než Bhagavadgíta. Jedná se o rozhovor mezi mudrcem Aštávakrou a jeho žákem, králem Džanakou. Text ze sánskrtu přeložil (do angličtiny) a komentoval Ramesh S. Balsekar, jenž je žákem jednoho z největších indických mistrů minulého století, Nisargadatty Maharádže.

Rozhovory s Rameshem Balsekarem, jehož přednášky z 90. let v Indii i Evropě, určené především pro západní posluchače, navazovaly na učení Nisargadatty Maharádže a na učení advaity védanty.

Rameshovo vyznání vděčnosti z knihy Final Undertanding (Konečné pochopení), vydané v roce 2001.

Pojednání Rozvíjení dynamické vůle (Developing Dynamic Will) pochází z knihy Man´s Eternal Quest, která tvoří soubor původních článků a úvah Paramahansy Jógánandy z různých období jeho života a poprvé vyšla v roce 1975.

Zenový mistr Dógen je přepis Oshových promluv, konaných v 80. letech, o zenu a o zakladateli zenového učení Dógenovi, který buddhistické učení rozšířené v Číně Bódhidharmou a rozvinuté dále jakožto čchan, přenesl do Japonska, kde je známé jakožto zen.

Mistr Eckhart byl křesťanský teolog, filosof a mystik působící na přelomu 13. a 14. století především v německých zemích. Učení Mistra Eckharta vychází z křesťanství, ale setkalo se vzhledem ke své hloubce a tomu, že se dostává za hranice křesťanství i za hranice samotného boha, s odporem tehdejší katolické církve a Mistr Eckhart i jeho následovníci se nevyhnuli pronásledování. Protože učení Mistra Eckharta vychází z jeho přímých zážitků, lze jej opravdu označit za mystické. Z tohoto pohledu je také velice blízké východním naukám, jakou je například advaita védanta.

Ze staroněmeckého originálu bylo dílo do češtiny přeloženo Karlem Weinfurtherem a vydáno i s poznámkami překladatele v letech 1934 a1935. Od té doby podobně souhrnné dílo česky nevyšlo.