ZPÍVÁNÍ MANTER V PRAZE

Mantry:

BUDDHISTICKÉ

|

INDICKÉ

|

PÍSNĚ


ZOBRAZIT VŠE

BUDDHISTICKÉ MANTRY

Jsou to posvátné texty, které se vztahují k nějakému aspektu Buddhy, k významnému buddhistickému učiteli či k oslavě Buddhova učení. Může se také jednat o části súter (náboženských textů).

Výslovnost manter se liší, např. v sanskrtu se vyslovuje PADME (lotos) či SVÁHÁ (zvolání, vyjádření úcty, oslava), v tibetštině je to PÄME a SÓHA. Podobně se liší i jména jednotlivých buddhistických božstev představujících určitou vlastnost Buddhy: např. Avalókitéšvara (v sanskrtu), Čänräzig či Čenrezig (v Tibetu), Kuan-jin (v Číně).


GAUTAMA BUDDHA

Narodil se jako princ Siddhártha Gautama (cca 564 př. n. l.) v královském rodě Šákjů (odtud Šákjamuni Buddha; buddha znamená probuzený, osvícený).

Podle legendy se královně Máje před Buddhovým početím zjevil ve snu bílý slon (symbol spravedlnosti, míru a prosperity), který ji daroval květ lotosu (symbol moudrosti a čistoty). To bylo znamením, že královna porodí výjimečného člověka. Sedm dní po porodu Májá zemřela a královnou se stala její sestra Mahápradžápatí Gautamí.

V šestnácti letech se Gautama oženil s šákijskou dívkou Jašódharou (s níž měl syna Ráhula, který se však narodil až po jeho odchodu do bezdomoví). Jednoho dne, když projížděl městem, uviděl starého nemohoucího člověka, poté nemocného a nakonec pohřební průvod. Tak si poprvé uvědomil, že ani on sám nemůže uniknout stáří, nemoci a smrti. Proto opustil domov (ve věku 29 let) a stal se asketou hledajícím osvobození z utrpení.

Šest let se věnoval přísné askezi, až jednoho dne, kdy seděl na břehu řeky vychrtlý půstem a na pokraji smrti, nalezl odpověď ve vzpomínce na zážitek z mládí, kdy seděl ve stínu stromu, bez jakýchkoli žádostí, v radosti a štěstí. Uvědomil si, že skutečná cesta k probuzení nespočívá v potlačení přirozených funkcí (dýchání, přijímání potravy apod.) nebo v navození výjimečných psychických stavů, ale v neusilování a setrvávání ve stavu bdělosti, bez myšlenek a přání. Objevil střední cestu, která se vyhýbá všem krajnostem, a dosáhl (ve věku 35 let) probuzení, konečného osvobození z utrpení a koloběhu životů.

Dalších 45 let předával své učení. Zemřel u Kušinagary obklopen svými následovníky.


BUDDHISMUS

Buddhismus je nábožensko-filosofický systém, jehož základem je učení Gautamy Buddhy (asi 5. stol. př. n. l.) o vysvobození se z utrpení (z nekonečného koloběhu zrození a smrti) a dosažení stavu nirvány (vyhasnutí žádostivosti a zaslepenosti díky poznání a spojení se s tím, co je nezrozené a bezforemné).

Podstatou tohoto učení jsou "Čtyři vznešené pravdy" a cestu k vysvobození popisuje "Ušlechtilá osmidílná stezka".

Zatímco v jiných náboženstvích je člověk vysvobozen pouhou vírou v Boha, je v buddhismu kladen důraz na osobní poznání Pravdy, založeném na vlastních zkušenostech.

Přestože se v buddhismu vyskytuje mnoho božstev, nejedná se o bohy v klasickém teistickém pojetí, ale o bytosti obdařené neobyčejnou moudrostí, zvláštními schopnostmi a dlouhověkostí, které pomáhají hledajícímu na jeho cestě k poznání a vysvobození.


ČTYŘI VZNEŠENÉ PRAVDY

Tvoří základ Buddhova učení a jejich intuitivní pochopení je předpokladem osvícení.

1. Pravda o utrpení (dukkha - utrpení)

Věci v životě jsou neuspokojivé a strastiplné: Zrození, stárnutí, nemoc, smrt, zármutek, nespokojenost, bolest, neštěstí, nepohodlí, spojení s tím, co je nepříjemné, odloučení od toho, co je příjemné, nezískání toho, co si přejeme získat.

2. Pravda o vzniku utrpení (samudaja - původ, příčina)

Příčinou utrpení jsou žádostivosti vedoucí k zachování života a ke znovuzrozování, které doprovází rozkoš a ulpívání na ní, hledání potěšení v pomíjivých věcech, touha po bytí (toho, co chceme) či zániku (toho, co nechceme).

3. Pravda o zániku utrpení (niródha - zánik, zrušení)

Utrpení je možné ukončit úplným zaniknutím žádostivosti, osvobozením se od ní a neulpíváním na ní.

4. Pravda o cestě vedoucí ke konci utrpení (márga - cesta)

Tuto pravdu popisuje "Ušlechtilá osmidílná stezka".


UŠLECHTILÁ OSMIDÍLNÁ STEZKA

Hovoří o cestě vedoucí k odstranění utrpení. Je označována jako "střední cesta, která se vyhýbá všem krajnostem".

Stezky moudrosti (pradžňá)

1. Správné chápání

Správné chápání je pochopení a vhled do čtyř vznešených pravd, uvědomění si pomíjivosti a neuspokojivosti všech jevů a pochopení, že neexistuje žádné trvalé "já".

2. Správné myšlení

Správné myšlení znamená přemýšlet, hovořit a jednat bez žádostivosti, nenávisti a krutosti.

Stezky mravnosti (šíla)

3. Správná mluva

Správná mluva se vyhýbá lhaní, pomlouvání, drsným výrazům a zbytečnému tlachání a povzbuzuje druhé k prospěšným činům.

4. Správné konání

Správné konání znamená zdržet se zabíjení, braní toho, co nebylo darováno, a nepříslušných pohlavních styků.

5. Správné živobytí

Správné živobytí znamená vykonávat taková povolání, která neškodí druhým bytostem.

Stezky soustředění (samádhi)

6. Správná snaha

Správná snaha zahrnuje úsilí vyhnout se neprospěšným stavům mysli, překonat je, pokud už vznikly, a vyvolat a udržet prospěšné stavy mysli.

7. Správná bdělost

Správná bdělost se týká neustálého uvědomování si pěti složek (tělesnosti, vědomí, vnímání, cítění a mentálních formací), tj. uvědomování si tělesných funkcí (dýchání, chůze, atd.), všech vjemů, pocitů a dalších mentálních jevů. Aby člověk mohl funkce ovládat, musí si jich být nejprve vědom.

8. Správné soustředění

Správné soustředění zahrnuje meditační techniky sloužící k vyvinutí koncentrace mysli, která je nezbytná pro dosažení vhledu do pravé skutečnosti.


TŘI PILÍŘE (KLENOTY) BUDDHISMU

1. Buddha - učitel
2. Dharma - nauka o přirozenosti věcí, duchovní cesta
3. Sangha - společenství, které je oporou na duchovní cestě

AVALÓKITÉŠVARA

Je to bódhisattva soucitu. Bódhisattva je ten, kdo se vzdá konečného osvícení, aby mohl pomoci druhým. Soucit (karuná) a moudrost (pradžňá) jsou dvě nejvýznamnější složky buddhistického učení. Avalókitéšvara (v sanskrtu) je v Tibetu nazýván Čänräzig, v Číně Kuan-jin.


PADMASAMBHAVA

Padmasambhava (Z lotosu zrozený), v Himalájích znám jako Guru Rinpoče (Velevzácný učitel), byl buddhistický učitel, který dle tradice přinesl buddhismus z Indie do Tibetu.


BHAJŠADŽJAGURU BUDDHA

V sanskrtu Bhajšadžjaguru, v Tibetu Sangye Menla, v Číně Yáoshí fó, je označován jako Buddha Medicíny, Buddha Hojitel, Buddha Uzdravující.

Neočišťuje jen od nemocí, ale i od nevědomosti, která je překážkou k dosažení osvícení. Podle buddhistického učení jsou základem všech nemocí tři jedy mysli: nevědomost, hněv a připoutanost.

Buddha Uzdravující má tmavě modrou barvu. V pravé ruce drží rostlinu Arura, která je v Tibetu považována za královnu léčivých bylin, a v levé ruce drží misku s nektarem dlouhého života.


TÁRA

V sanskrtu Tárá nebo Tára, v Tibetu nazývána Dölma nebo Grolma, je ženským bódhisattvou ztělesňujícím ženský aspekt soucítění. Podle legendy povstala ze slzy bódhisattvy Avalókitéšvary, kterou uronil, když viděl všechno utrpení světa. Doslova její jméno znamená "Vysvoboditelka". Je považována za Bohyni Transcendentální Moudrosti a Matku všech Buddhů.

Tára je původně hinduistické božstvo, manželka mudrce Brhaspatiho, který je považován za učitele bohů a společníka boha Indry. Tára má 21 forem, z nichž každá má jinou barvu a jiný duchovní atribut. Nejoblíbenější jsou:

Zelená Tára

Je představitelkou osvíceného konání a hojnosti.

Bílá Tára

Je představitelkou soucítění, dlouhého života, uzdravování a poklidu.

Červená Tára

Je představitelkou přitahování dobrých věcí.

Černá Tára

Je představitelkou síly, moci, vlády.

Žlutá Tára

Je představitelkou bohatství a prosperity.

Modrá Tára

Je představitelkou transformace hněvu.


PĚT TRANSCENDENTÁLNÍCH BUDDHŮ (DHJÁNIBUDDHŮ)

Dhjánibuddhové jsou ztělesněním rozličných vlastností Buddhy. Souvisí s učením o třech tělech Buddhy (Trikája), což jsou: Tělo Pravdy (Dharmakája), které je společné všem osvíceným bytostem, Tělo Projevu (Nirmanakája), tělo projevené bytosti neboli fyzické tělo, a Tělo Blaženosti (Sambhógakája), pomocí kterého bytost zakouší. Pět transcendentálních buddhů symbolizuje pět aspektů Dharmakáji, pět aspektů osvícení.

Buddha Ratnasambhava Akšóbhja Vajróčana Amitábha Amóghasiddhi
Význam jména "zrozen z klenotu" "nepohnutelný" "plně osvícený" "nekonečné světlo" "ten kdo odhodlaně směřuje k cíli"
Aspekt rovnováha,
vyrovnanost,
soucit
zrcadlo poznání, schopnost rozlišit skutečnost od iluze moudrost, Prázdnota jako zdroj moudrosti duchovní vývoj, transformace touhy v moudrost úspěšné uskutečňování dobrých činů
Mudra Varada Bhúmisparša Dharmačakra Dhjána Abhaja
Gesto gesto požehnání, splnění přání gesto osvícení, braní si za svědka Zemi gesto otáčení kola dharmy gesto meditace, Buddha místo mudry může držet misku s nektarem vysvobození gesto odvahy, ochranné gesto
Symbol klenothromoklínkololotosdvojitý hromoklín
Strana jihvýchodstředzápadsever
Prvek zeměvodaéter (prostor)oheňvzduch
Barva žlutá (zlatá)modrábíláčervenázelená
Období podzimjaro-létozima
Symbolizuje pociťovánívědomíformavnímánímyšlení
Symbolizuje dávánípokoraučenímeditaceodvaha
Symbolizuje nabýváníochrana a ničeníkolo dharmypřitahování, podmaněníutišení
Překonává pýchu, chamtivosthněv, nenávistnevědomostsobectvízávist

Dhjána

Dhjána znamená meditace. Je to stav, v němž mysl spočívá v klidu a je dočasně potlačeno pět překážek:

- smyslná touha (káma-čhanda),

- nenávist (vjápáda),

- nepokoj a výčitky (udača, kukuča),

- strnulost a malátnost (thína-middha),

- pochybovačnost (vičikiččhá).


HINDUISMUS

Název hinduismus pochází z perského slova hindu (v sanskrtu sindhu), což je název oblasti v okolí řeky Indus. Muslimští Peršané tak slovem hindu označovali nemuslimské obyvatelstvo, žijící za řekou Indus. Hinduismus není náboženstvím v užším slova smyslu, je to spíše nábožensko - sociální systém, který v sobě zahrnuje také právní a společenské normy.

Hinduismus vzešel z předchozího tzv. védského náboženství, ve kterém se uctívaly přírodní síly (oheň, vítr ap.) a božstva vládnoucí těmto přírodním silám (Agni – bůh ohně, Súrja – bůh Slunce ap.).


REINKARNACE

Podle hinduistického pohledu se nesmrtelné Já (Átmá) nerodí ani neumírá, nikdy nevzniklo a nikdy nezanikne a po smrti těla vstupuje do těla nového (podobně jako když člověk odhodí obnošené šaty a vezme si nové). Do jaké podoby se člověk převtělí, závisí na jeho minulých činech (na jeho karmě). Může se znovu narodit na tomto světě v lidské či zvířecí podobě, nebo se může narodit ve světech nebeských či pekelných. Pobyt v nich může trvat různě dlouhou dobu, ovšem v žádném případě není věčný (jelikož jsou tyto světy součástí hmotného vesmíru, zanikají společně s ním). Po nějaké době se jedinec znovu narodí na Zemi a cyklus znovuzrozování (samsára) pokračuje až do definitivního vysvobození (mókša).


KARMA

Karma (karma – činit, konat, působit) vychází z dharmy (dharma – podstata, přirozenost, zákon). Je to přírodní zákon příčiny a následku, podle kterého každý čin je neodlučitelně spojen se svými důsledky. Z tohoto pohledu neexistuje v hinduismu žádný trest nebo odměna. Člověku je dána svobodná vůle, která mu umožňuje volit mezi dobrem a zlem. Když se chováme v souladu s dharmou, mají pozitivní síly převahu a výsledkem jsou pocity štěstí a uspokojení. Převažují-li v životě negativní síly, pak vznikají pocity bolesti a utrpení. Jsou-li negativní a pozitivní síly v rovnováze, jsou naše životní pocity neutrální.

V Bhagavad Gítě (což je část Mahábharáty – viz níže) Kršna radí Ardžunovi, aby jednal v souladu se svou vlastní dharmou a nepochyboval. "Ať tvé činy nejsou spjaty s ovocem tvých činů. Nechť odměna není podnětem tvých skutků! Ale neoddávej se ani nečinnosti. Buď vytrvalý v józe, Ardžuno. Konej své povinnosti nezištně a zůstaň nedotčen jejich zdarem či nezdarem."


JÓGA

V překladu to znamená sjednocení, spojení nebo také cesta. Jedná se o metodu či cestu, která vede k překonání věčného koloběhu zrodu, úmrtí a znovuzrození, a tím dosažení vysvobození. Tradičně se rozlišují čtyři základní druhy jógy:

Bhakti jóga

je cesta lásky a oddanosti, kde vysvobození je dosaženo skrze totální odevzdání se Bohu či mistru. Je to odhalení Božství pomocí lásky. Praxí bhakti jógy je například satsang (sat – opravdový, sangha – společenství; satsang – pobývání ve společnosti mistra), čtení svatých písem, zpěv božích jmen atd. Její součástí je též mantra jóga (mantry jsou posvátné slabiky či texty, při jejichž zpívání a opakování vznikají vibrace, které očišťují mysl a vedou k vyšším stavům vědomí).

Karma jóga

je cesta činů, kde vysvobození je dosaženo skrze nesobecký život a službu druhým, sjednocení se s Bohem pomocí odpoutané činnosti. Je to cvičení, které lze provádět po celý den při jakékoli činnosti.

Džňána jóga

je cesta poznání a moudrosti. Vysvobození je dosaženo skrze studium a meditaci, sledováním vědomí Absolutního Božství.

Rádža jóga

je královská cesta, jejíž hlavní body formuloval ve svém díle Jógasútra mudrc Pataňdžálí. Původní název byl aštangajóga (osmidílná cesta), jejíž části jsou:

Jama:Pět činností, jichž je třeba se vyvarovat.
Nijama:Pět činností, které je třeba dělat.
Ásány:Tělesné pozice.
Pránájáma:Dechová cvičení.
Pratjáhára:Odvrácení pozornosti od smyslových vjemů a nasměrování dovnitř.
Dhárana:Koncentrace.
Dhjána:Meditace.
Samádhi:Sjednocení.

Hatha jóga, zahrnující hlavně tělesná cvičení, se považuje za součást rádža jógy.


HINDUISTICKÉ POJETÍ ČASU A SVĚTA

Současná teorie vzniku světa pochází z Manuova zákoníku, podle něhož je stvořitelem celého světa bůh Brahma. Svět netrvá věčně, ale je periodicky ničen a znovu tvořen. Postupně prochází čtyřmi věky jednoho cyklu mahájugy. Mezi každými dvěma věky je 400 let soumraku předchozího a poté 400 let svítání následujícího věku. Krtajuga či satjajuga představuje počáteční zlatý věk, každý další věk je o něco horší, upadají mravy, snižuje se délka života i inteligence.

MAHÁJUGA

Je období trvající 4 320 000 let. Dělí se na:

Krtajuga či satjajuga (zlatý věk)1 728 000 let
Trétájuga (stříbrný věk)1 296 000 let
Dváparajuga (bronzový věk)    864 000 let
Kalijuga (železný věk)    432 000 let

Po uplynutí mahájugy nastane pralaja - rozplynutí.

MANVANTARA = 71 mahájug

Stvoření světa a vláda Manua (praotce lidstva). Na konci tohoto období nastává potopa světa.

KALPA = 1000 mahájug

2 kalpy = Brahmův den

(jedna kalpa pro Brahmův den a jedna kalpa pro Brahmovu noc)

MAHÁKALPA = 100 Brahmových let

Po uplynutí jedné mahákalpy Brahma umírá. Nastane mahápralaja (velké rozplynutí) a kosmický cyklus začne znovu od začátku.


MANVANTARA

Je to období trvající 71 mahájug, kterému vládne vždy jeden Manu (otec lidské rasy stvořený samotným bohem Brahmou). Manu je v tomto období nejen vládcem, ale také stvořitelem světa a všeho živého i neživého.

Název manvantara pochází ze sanskrtských slov manu (lidstvo, člověk) a antara (trvání). Na konci období manvantary nastává potopa světa (období samdhikálá trvající stejně dlouho jako krtajuga, tedy 1 728 000 let).

V období jedné kalpy (poloviny celého Brahmova dne) tak proběhne 14 období manvantar. Pak nastává stejně dlouhé období (jedna kalpa) Brahmovy noci, kdy celý svět zanikne a nastává období odpočinku. Poté se cyklus znovu opakuje.

V současné době se nacházíme v sedmé manvantaře, které vládne Manu Vaivasvata.


SEDM MUDRCŮ

Na začátku každé manvantary se vždy rodí sedm mudrců (saptariši), nejvyspělejších bytostí ve stvořeném světě, kteří jsou ochránci Božích zákonů. Přinášejí na zemi potřebné Poznání a Energie.

V současné manvantaře to jsou: Atri, Bhrigu, Kuša, Vasištha, Gautama, Kašjapa, Aňdžirasa.


MANUŮV ZÁKONÍK

Manu byl prastarý mudrc a první král vládnoucí na zemi (ve státě Brahmávarta - svatá země), který zachránil lidstvo během potopy světa, když na radu boha Višnua (který se tehdy zrodil jako ryba) sestrojil obrovskou loď, ve které se on i ostatní lidé zachránili.

Po potopě světa byl Manu svými stoupenci požádán, aby vyjevil, co mají dělat, jak žít, aby byli v budoucnu uchráněni před podobnou katastrofou.

Manu společně s mudrcem Bhrigu (jeden ze sedmi prvních mudrců) vytvořil tzv. Manuův zákoník (v sanskrtu manusmrti nebo manusmriti, manus – člověk, lidstvo, moudrost, mriti – smrt, umírání) obsahující ve 12 knihách souhrn bráhmanské moudrosti, včetně právních předpisů a životních rad.

V první části se hovoří o původu světa, ve druhé o podstatě zákona, ve třetí až desáté knize o dharmě (cestě či zákonu) pro různé společenské třídy (kasty). Zde se nejprve vykládají pravidla a zákony pro bráhmany (kněze) a jejich žáky, pravidla a rady pro kastu kšátrijů (válečníků, politiků), pro kastu vaišijů (obchodníků, řemeslníků, zemědělců) a pro kastu šúdrů (služebníků, dělníků, bezzemků) a pak obecná pravidla pro nepříznivé časy. Jedenáctá kniha je věnována pokání a dvanáctá mluví o plodech různých činů.


VÉDY

Jsou to nejstarší dochované sanskrtské texty, které tvoří základ hinduistické víry. Samotné slovo véda v sanskrtu znamená "poznání, vědění". Tyto texty patří mezi tzv. šruti – to, co bylo slyšeno (zjeveno). Nejstaršími védskými texty jsou následující čtyři sbírky:

RGVÉDA

(též Rigvéda; rc – verš, chvála) je sbírka 10 600 náboženských veršů psaných v sanskrtu. Mimo jiné obsahují i mýty o vzniku světa a modlitby k bohům, především bohu Agnimu (búh ohně) a bohu Indrovi (vládce nebe a deště).

SÁMAVÉDA

(sáman – chvalozpěv, náboženská píseň) je sbírka 1550 veršů z Rgvédy, které jsou melodicky zpracované do podoby náboženských písní.

JADŽURVÉDA

(jadžus – oběť, uctívání) je sbírka návodů obětního uctívání (bohoslužeb, rituálů) doprovázených zpíváním manter.

ATHARVAVÉDA

(Atharvan – prastarý mudrc, který údajně jako první začal vykonávat oběti ohně) je sbírka obětních a zaklínacích formulí určených hlavně na léčení různých chorob.

Védské texty se dále dělí na samhity, bráhmany, áranjaky a upanišady.

SAMHITY

(samhitá – spojení, sjednocení; síla udržující vesmír pohromadě) jsou verše (mantry), které tvoří základ véd (např. Rgvéda-samhitá je označení pro mantry z Rgvédy) a jsou symbolickým vyjádřením Pravdy.

BRÁHMANY

(bráhmana – to, co pochází od Brahmy) jsou výkladové části navazující na samhity, které objasňují jejich význam.

ÁRANJAKY

(áranjaka – pustina, divoká příroda, les) jsou pojednání o riskantních a nebezpečných rituálech, které mohou být prováděny pouze o samotě v pustině či v lese.

UPANIŠADY

(upanišad – mystérium, záhada, tajná nauka; též sedět u nohou někoho a naslouchat) jsou texty objevující se na konci bráhman a áranjak známé také pod názvem védánta. Soustředí se na nejhlubší podstatu véd, Nejvyšší Pravdu o skutečnosti a na povahu a formu lidského vysvobození (mókša). Původně jich bylo přes 11 tisíc, dochovalo se něco málo přes 200.

Védánta

(védánta – úplné pochopení véd, konec véd) je filosofie, která vychází z textů upanišad. Védánta ustupuje od všech rituálů a obřadností véd a soustředí se na vysvětlení smyslu, podstaty, cíle véd.

Později se název védánta začal používat jako označení filosofických škol, které se snažily o dosažení seberealizace skrze pochopení Nejvyšší Pravdy o podstatě Univerzálního Vědomí (Boha) a individuálního vědomí (duše). Mezi tyto školy patří advaita védánta, což je učení o nedualitě, jehož jedním ze zakladatelů je mudrc Ádi Šankara (788-820 A.D.).


POSTVÉDSKÁ LITERATURA

Jedná se o pozdější texty, které navazují na védy a které dále rozvádějí a vysvětlují jejich význam. Patří do skupiny tzv. smrti – to, co bylo zapamatováno.

VÉDANGY

(v překladu údy véd) jsou sbírky zaměřené na studium véd, které podrobně rozebírají fonetiku (šikšá), rituály (kálpa), gramatiku (vjákarana), etymologii (nirukta), astrologii (čanda) a astronomii (džjótisa).

PURÁNY

(purána – mytologie; starodávný) jsou sbírky příběhů o vzniku vesmíru a bohů, o hrdinských činech bohů, polobohů, králů či světců, sbírky chvalozpěvů, popisů poutních míst, ceremonií a slavností.

Mahápurány:

Je skupina 20 (podle jiných zdrojů 18) sbírek o 429 000 verších, rozdělených do tří skupin: Brahma purány, Višnu purány a Šiva purány.

Upapurány:

(upa – níže, pod) jsou rozsáhlou sbírkou téměř 100 vedlejších purán.

ITIHÁSY

(itihása – historie, legenda, tradice; tak to vskutku bylo) jsou epické básně, mezi něž patří například Mahábhárata, Bhagavad Gíta či Rámájana.

Mahábhárata

(Velké vyprávění o Bháratovcích) je epos, který je považován za pátou védu. Je to druhá nejdelší báseň na světě. Skládá se z 18 knih a obsahuje celkem 110 000 dvojverší. Za autora je považován mudrc Vjása (Véda Vjása).

Příběh vypráví o dvou rodech Pánduovců a Kuruovců odvozujících svůj původ od legendárního krále Bháraty. Zakladatel rodu Kuruovců byl slepý král Dhrtaráštra, který měl sto synů. Zakladatel rodu Pánduovců byl jeho bratr Pándu, který měl pět synů (Judhištira, Bhíma, Ardžuna, Nakula a Sahadéva).

Po smrti Pándua rozdělil Dhrtaráštra vládu mezi své syny a syny svého bratra. Když však Kuruovci, vedeni podlým Durjódhanou, připravili lstí Pánduovce o vládu (ve falešné hře v kostky), bylo dohodnuto, že Pánduovci odejdou na třináct let do vyhnanství a poté jim bude vláda vrácena. Po uplynutí lhůty však Durjódhana nehodlal dohodu splnit. Spor vyvrcholil velkou bitvou, ve které Pánduovci za pomoci boha Kršny zvítězili. Judhištira se stal svrchovaným králem a vládl se svými bratry po mnoho let. Nakonec Pánduovci vstoupili do říše bohů.

Bhagavad Gíta nebo též Bhagavadgíta

(Zpěv vznešeného) je část Mahábháraty. Je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu. Děj se odehrává těsně před bitvou, kdy je Ardžuna zmítán pochybnostmi, zda bojovat nebo boj se svými příbuznými odmítnout. Jeho pochybnosti jsou rozptýleny Kršnou, který mu vyjevuje transcendentální moudrost. Na Bhagavadgítu navazuje Uttara Gíta, která obsahuje další duchovní rady předávané Kršnou Ardžunovi během bitvy.

Rámájana

Rámájana je epos o životě Rámy (více viz část věnovaná Rámovi).

UPAVÉDY

(upa – pod, níže) jsou dodatky k védám, kam patří například Ájurvéda (pojednání o léčitelství), Dhanurvéda (pojednání o lukostřelbě), Gándharvavéda (pojednání o hudbě), Šastrašastra (pojednání o válečnictví), Sthápatjavéda (pojednání o architektuře), Nátjavéda (pojednání o umění).


PURUŠA

Je to sanskrtské označení pro "Božské Já" nebo také "Čisté Vědomí", které prostupuje celým vesmírem. Je zdrojem všech věcí ve vesmíru, z něhož vše vzniká. Překládá se také jako duše, vesmír či „kosmická bytost“.


PRAKRITI

Též Prakrti či Prakruti znamená povaha, podstata. V Bhagavad Gítě se o ní hovoří jako o prvotní hybné síle základní složce vesmíru, která je podstatou, z níž vzniká veškerá činnost a proces tvoření. Skládá se ze tří gun, které představují základní tendence veškerého dění ve vesmíru:

Sattva:proces tvoření, představující božské kvality, světlo a harmonii
Radžas:proces ochrany, představující energii, konání, touhu a vášeň
Tamas:proces zániku, představující netečnost, temnotu a lhostejnost.

Prakriti se skládá z jednotlivých dílčích energií (forem šakti):

Kundaliní:představuje fyzickou, hmotnou energii
Krija:představuje sílu jednání a konání
Ičhá:představuje sílu vůle
Para:představuje sílu vědomí
Džňána:představuje sílu vědění, znalostí, poznání
Mantrika:představuje sílu slova a zvuku (vztahuje se k mantrám).

TROJÍ PODOBA BOHA - TRIMÚRTI

Trimúrti je označení pro tři základní principy (síly) ve vesmíru:

Princip stvoření (tvoření):představovaný bohem Brahmou
Pincip udržování (ochrany):představovaný bohem Višnuem
Princip ničení (zániku):představovaný bohem Šivou

Brahma, Višnu a Šiva jsou v hinduismu považováni za Božskou Trojici, která bývá vyobrazována jako postava se třemi hlavami otočenými do třech různých směrů.

Ve starých hinduistických náboženských textech (védách) představovali Trojici Boží bohové Súrja (bůh Slunce), Váju (bůh větru) a Agni (bůh ohně).


TROJÍ PODOBA BOHA - TRIDÉVÍ

Ženskou obdobou Trimúrti je Tridéví. Jedná se o bohyně Sarasvatí, Lakšmí a Párvatí, manželky bohů Brahmy, Višnua a Šivy (více o bohyních v části zpěvníku věnované Bohyním).


ADITI

Aditi znamená "neomezená". Je ženskou obdobou boha Brahmy, nebeskou bohyní, matkou všech bohů, ze které se vše zrodilo. Také je ztotožňována s Prakriti (prvotní hybnou silou ve vesmíru).


BRAHMA

Brahma je považován za stvořitele vesmíru. Na vyobrazeních mívá čtyři hlavy a čtyři ruce. Čtyři hlavy symbolizují čtyři védy (staré hinduistické náboženské texty – viz úvod k indickým mantrám), čtyři ruce symbolizují čtyři světové strany nebo také mysl (zadní pravá ruka), rozum (zadní levá ruka), ego (přední pravá ruka) a sebevědomí (přední levá ruka).

Dalšími atributy boha Brahmy jsou růženec (symbolizující základ pro tvoření), kniha (symbol vědění), zlato či zlatá barva (symbol aktivity, tvůrčího procesu), labuť (symbol důstojnosti, milosrdenství, dobrých mravů a schopnosti rozlišovat), koruna (symbol svrchovanosti), lotos (symbol přírodní podstaty všech věcí a všech žijících tvorů) a vousy (symbol moudrosti a věčnosti).

Brahmovo posvátné zvíře, na kterém se pohybuje, je labuť nebo husa. Družkou boha Brahmy je bohyně Sarasvatí.


ŠIVA

Šiva je spojován se zánikem vesmíru (více viz úvod k mantrám věnovaným Šivovi).


VIŠNU

Višnu je bůh, který udržuje a ochraňuje vesmír a život. Bývá zobrazován s tmavou (modrou) pletí, má čtyři ruce, v nichž drží ulitu (ze které se vynořuje pět živlů), disk (který stíná hlavy všech démonů), lotos (představující čistotu a pravdu) a žezlo (symbolizující základní sílu, z níž vznikají ostatní síly).

Višnu má deset avatarů (inkarnací, vtělení), přičemž devět z nich se již objevilo na zemi a desátý má teprve přijít. V každé z těchto svých inkarnací Višnu zachraňuje svět. (Na některých vyobrazeních má Višnu deset hlav, z nichž každá představuje právě jednu z jeho inkarnací.)

Deset inkarnací boha Višnua:

ryba

Na začátku světa byly védy ponořeny hluboko v prvotním oceánu. Aby mohl Brahma stvořit svět, vynesl Višnu (jako ryba) tyto védy na hladinu.

želva

Jako želva se zrodil Višnu, aby na svém krunýři nesl a zajistil stabilitu nově stvořené zemi.

kanec

V této podobě Višnu vyzdvihl zemi z prvotního oceánu, kam ji svrhnul démon Hiranjakša.

Narasimha

Je napůl člověk a napůl lev, který zabil démona Hiranjakašjapu (bratra Hiranjakši), jenž uctíval boha Brahmu a dostal od něj požehnání, že nezemře ani ve dne ani v noci, ani na zemi ani v nebi, ani ohněm ani vodou, ani žádnou zbraní a nezabije ho zvíře ani člověk. Z Hiranjakašjapy se však stal tyran a proto se bůh Višnu proměnil v Narasimhu, položil si démona na klín a roztrhal jej při západu slunce, čímž neporušil Brahmovo požehnání.

Vamana

Potomek démona Hiranjakašjapy, král Bali, uctíval boha Indru a získal tak vládu nad třemi světy (bhúr – země, hmotná říše, bhuvah – nebeská říše, oblast bohů a polobohů, svah – říše bez forem) a stal se mocnější než ostatní bohové. Višnu se tedy zrodil jako trpaslík Vamana a řekl Balimu, že od něj chce tolik země, kolik překročí třemi kroky. Bali mu to slíbil, načež Višnu jedním krokem překročil nebe a zemi a druhým krokem zemi a říši bez forem. Bali viděl, že nemůže splnit slib, který dal, a sklonil před ním hlavu. Višnu se slitoval a přenechal Balimu vládu nad podsvětím.

Parašuráma

V této inkarnaci je Višnu bráhmanem (knězem), který zničil vládu zlomyslných kšátrijů (válečníků) utlačujících bráhmany.

Ráma

Hrdina eposu Rámájana, král, kterému démon Rávana unesl jeho ženu Sítu. Ráma se jí vydal hledat a démona zabil. Ráma představuje ideálního vládce a symbol ctností. (více v části Ráma)

Kršna

Je nejslavnější zrození boha Višnua. (více v části Kršna)

Gautama Buddha

O této inkarnaci boha Višnua se vedou spory mezi jednotlivými hinduistickými náboženskými směry. (více o Buddhovi sekci Buddhistické)

Kalki

Kalki má být poslední inkarnací boha Višnua, objeví se na konci věku kalijugy, v němž nyní žijeme, jako jezdec s mečem na bílém koni a zachrání lidstvo skrze dharmu (nauku o podstatě věcí). Poté nastane další zlatý věk, satjajuga (kalijuga a satjajuga - viz Úvod k indickým mantrám).


SÚRJA (ARKA, MITRA)

Súrja je bůh Slunce a je ztotožňován přímo se samotným Sluncem. Bývá zobrazován, jak jede na slunečním voze, který táhne buď sedm koní, nebo jeden kůň se sedmi hlavami (symbolizují sedm barev duhy nebo sedm čaker). Jeden z hlavních symbolů boha Súrji je lotos (symbol životní energie, čistoty, pravdy, poznání).


VÁJU

Váju je bůh vzduchu (váju, váta), větru (pavana) a dechu (prána) – je to tedy také bůh života.


AGNI

Agni je bůh ohně, přijímání obětin a je poslem mezi ostatními bohy. Má dvě hlavy jako symbol nesmrtelnosti a života, je věčně mladý (protože se rodí každý den) a nesmrtelný. Jezdí na beranovi.

Je považován za nejstaršího syna boha Brahmy, podle Višnu purány se zrodil z Puruši (kosmické bytosti – viz výše). Jeho ženou je Sváhá.


INDRA (VRTRA)

Je to bůh války, hromů a blesků a bratr (dvojče) boha Agniho. Je vládcem nebes, králem bohů a symbolem síly a odvahy. Pobývá na hoře Méru, která je považována za střed vesmíru. Jeho zbraní je blesk či hromoklín, vadžra (jenž je v tibetském buddhismu symbolem poznání, které dokáže proniknout vším, jakkoli tvrdým a odolným).


KRŠNA a RÁDHÁ

Kršna nebo také Krišna je podle hinduistické mytologie inkarnací (vtělením) boha Višnua (jednoho ze tří nejvyšších hinduistických bohů, který představuje udržovatele vesmíru. Dalšími dvěma bohy jsou Brahma stvořitel a Šiva ničitel). Kršna v překladu znamená "černý, tmavý, tmavě modrý" (což má značit, že je neviditelný v materiálním světě). Bývá zobrazován s tmavě modrou až černou pokožkou, hrající na flétnu, často v přítomnosti své družky Rádhy a posvátných krav.

Kršna se narodil roku 3228 př. n. l. v královské rodině. Jeho matkou byla Dévakí a otcem Vasudéva, kteří vládli ve městě Mathura. Kršna byl předurčen k tomu, aby zabil zlého krále Kansu (bratra Dévakí), který sužoval kraj v okolí města Mathury, a aby přinesl lidstvu možnost dosáhnout vysvobození. Avšak král Kansa se díky věštcům dozvěděl, že se má narodit ten, kdo ho má zabít, a dal Dévakí a Vasudévu uvěznit. V tentýž den, kdy se narodil Kršna, narodila se Jašódě a Nandovi ve vesničce Gókula bohyně Jógamája, která díky své božské síle uspala Jašódu i všechny v Kansově paláci a Vasudéva mohl odnést Kršnu z paláce a obě děti vyměnit. Tak se Kršna zachránil a vyrůstal u Jašódy a Nandy, kteří ho pokládali za svého syna.

Kršna vyrůstal jako pasáček krav (odtud také jeho jména Góvinda a Gópala) ve Vrindavaně (také Brindavana), což byla oblast spadající pod město Mathura.

Zachránil obyvatele Vrindavany, když na ně bůh Indra seslal bouři. Zvedl totiž horu Góvardhanu, takže se pod ní lidé i se svým dobytkem schovali, a Indra musel uznat Kršnovo vítězství. Zvítězil nad jedovatým hadem Kálijou, který byl hrozbou pro vesnici, a donutil ho opustit řeku Jamunu i zdejší kraj.

Asi nejznámější událostí v životě Kršny je bitva mezi Kuruovci a Pánduovci, v níž je Kršna vozatajem válečníka Ardžuny (syna boha Indry) a zjevuje mu Pravdu o podstatě věcí. Rozhovor Ardžuny s Kršnou těsně před rozhodující bitvou zachycuje Bhagavad Gíta (část eposu Mahábharáta).

Hlavní manželkou Kršny byla princezna Rukminí (též Rukhmani). Kršna měl dalších více než 16 000 manželek, které zachránil před démonem Narakasurou a poskytl jim ochranu a společenské postavení, kterého by se jim jinak nedostalo.

Nejoblíbenější Kršnovou družkou, s níž je nejčastěji zobrazován, je Rádhá.


ŠIVA a PÁRVATÍ

Šiva je jedním ze tří nejdůležitějších hinduistických bohů. V konceptu Trimúrti (trojí podoby božství) zastává úlohu ničitele vesmíru (dalšími jsou Brahma stvořitel a Višnu udržovatel a ochránce). Z hinduistického pohledu se však zničení vesmíru děje proto, aby mohl být znovu stvořen (není tedy chápáno jako definitivní apokalyptický konec).

Manželkou (šakti) boha Šivy je bohyně Párvatí, někdy označovaná jako Mahádéví, jejíž hrozivou (durga) podobu představuje bohyně Kálí.

Šivovi synové jsou Ganéša, Skanda (jinak Kartikéja) a Hanuman (více o Hanumanovi v části Hanuman).

Bohu Šivovi je zasvěceno několik hor, například Kailáš v Tibetu nebo Arunáčala na jihu Indie, a také několik indických řek, z nichž nejznámější jsou Gangá, Gautamí a Nármada.


ATRIBUTY BOHA ŠIVY

Třetí oko

Znázorňuje schopnost vidět i to, co je neprojevené (symbol dosažení hlubokého pochopení a moudrosti, symbol otevřené čakry adžňá). Šiva bývá také označován jako Trinétríšvara (Tříoký Pán). Podle jedné legendy spálil žár Šivova třetího oka boha Kámu (zosobnění vášně), kterého za ním poslali ostatní bohové, aby donutili Šivu přestat meditovat.

Kobra

Šiva je nazýván Nágéšvara (Pán hadů). Kobra představuje smrt, kterou Šiva překonal, nebo také moudrost, věčnost či hadí sílu kundaliní.

Půlměsíc

Je symbolem času a jeho cykly dorůstání a ubývání symbolizují proces tvoření a zanikání. Šiva je tak znázorňován jako ten, kdo je mimo čas, Čandrašékhara (ten, který má na hlavě jako korunu měsíc).

Trojzubec

Je to zbraň boha Šivy (ale také boha Višnua). Představuje tři guny (principy přírody) sattvu, radžas a tamas – principy tvoření, udržování a ničení. Také symbolizuje minulost, přítomnost a budoucnost.

Gangá

Je symbolizována spletenými vlasy Šivy, po nichž tato posvátná řeka stéká na zem.

Bubínek

Je zdrojem zvuku ÓM, ze kterého byl stvořen vesmír.

Vibhúti

Je to posvátný popel, kterým má Šiva na svém čele namalovány tři vodorovné linky (tripundra) znázorňující osvobození se od tří připoutaností, jimiž jsou:

Ánava: Egoistická představa vlastního já, které se považuje za individualitu oddělenou od bytí jakožto celku.
Karma: Konání činů, které podléhají zákonu příčiny a následku, a v důsledku toho připoutání se k opětovným zrozením.
Májá: Iluzorní vidění světa, neschopnost vidět skutečnost takovou, jaká opravdu je, přebývání ve vlastních představách.
Modré hrdlo

Během procesu Samudra manthan (víření mléčného oceánu), kdy se bohové (dévové) a démoni (asurové) snažili vyrobit nektar nesmrtelnosti Amitru, vznikl také smrtící jed Háláhala. Bohové se zalekli, že by se jed mohl rozlít do mléčného oceánu a usmrtit všechny živé tvory. Proto se Šiva rozhodl, že se obětuje a jed vypije. Bohyně Párvatí (Šivova manželka) však Šivovi zúžila hrdlo a zabránila tomu, aby se jed dostal do žaludku. Uvězněný jed v hrdle Šivy zbarvil jeho hrdlo do modra.

Býk Nandin

Šiva je znázorňován, jak jede na býkovi (Nandi Vahan – ten, kdo jezdí na býku Nandi). Šiva je tak symbolizován jako ochránce a zosobnění Dharmy (zákona přírody - přirozeného řádu věcí). Býk Nandin byl hlídačem vstupní brány Šivova sídla, proto se objevuje u vstupů do hinduistických chrámů a je také uctíván jako symbol plodnosti.

Tygří kůže

Šiva sedí na tygří kůži, což symbolizuje překonání chtíče.


PODOBY BOHA ŠIVY

NATARÁDŽA

Šiva jako kosmický tanečník. Jeho tanec se nazývá tándava nrtja (nrtja – tanec, tándava – tanec smrti) představuje mužský princip a proces zániku světa. Naproti tomu bohyně Párvatí tančí tanec lásya, který představuje ženský princip, krásu, štěstí a proces stvoření světa.

DAKŠINÁMÚRTI

Jedná se o znázornění Šivy jako učitele jógy, hudby a moudrosti. Je znázorňován s tváří směřující na jih, nebo sedící na trůnu ze zvířecí kůže obklopen mudrci, kteří mu naslouchají.

ARDHANÁRÍŠVARA

Zobrazení Šivy dvou tváří, mužské (představující Šivu) a ženské (představující Párvatí). Spojuje zde oba principy, mužský i ženský, destrukci i tvoření.

TRIPURÁNTAKA

Zobrazení Šivy jako čtyřrukého lučištníka, který dobývá tři pevnosti démonů. Po porážce démonů zůstaly na čele Šivy tři šmouhy popela (Vibhúti), které se staly jeho symbolem.

HARIHARA

Představuje spojení dvou aspektů božství - boha Višnua (Hari) a boha Šivu (Hara). Je také nazýván jako ŠANKARANÁRÁJANA (Šankara - Šiva, Nárájana - Višnu).

LINGAM

Je symbolem tvořící síly boha Šivy.


GANÉŠA

Ganéša (Ganapati, Vinájaka) je jedním z nejuctívanějších hinduistických bohů. Je synem boha Šivy a bohyně Párvatí. Bývá zobrazován čtyřruký (čtyři ruce představují mysl, intelekt, ego a vědomí) se sloní hlavou (symbol věrnosti, inteligence a síly). Sloní uši jsou symbolem schopnosti naslouchat těm, kteří potřebují pomoc, zakřivený chobot je symbolem schopnosti rozlišit skutečnost od iluze a sloní břicho symbolizuje štědrost a vyrovnanost. Pomocným zvířetem Ganéši, které používá jako dopravní prostředek, je myš, symbolizující moudrost a neznalost strachu z neznámého.


RÁMA a SÍTÁ

Ráma je sedmou inkarnací (znovuzrozením) boha Višnua. Narodil se v indickém městě Ajódhja jako syn krále jménem Dašaratha (který byl nástupcem krále Raghua), patřícího do dynastie Súrjavanša (uctívající boha Slunce Súrju, také nazývána podle krále Raghua jako Raghuvanša).

Ráma je považován za vzor dokonalého muže a vládce, vzor dokonalého sebeovládání a mravnosti. Jeho manželkou byla Sítá, považována za inkarnaci bohyně Lakšmí (více o Lakšmí v části Bohyně), vzor ženství a dokonalé manželky. Život Rámy je popsán v jednom z nejvýznamnějších indických spisů, Rámájaně.


Život Rámy, Síty a Lakšmany podle Rámájany

Král Dašaratha (velmi oblíbený mezi svými poddanými) neměl žádné potomky. Aby si zajistil přízeň bohů a narodil se mu syn, uspořádal třídenní obětní rituál, během kterého obětoval koně a rozdal lidem ohromné bohatství.

Obětní rituál se konal právě v době, kdy se bohové sešli u boha Brahmy a žádali ho o radu, jak porazit démona Rávanu (krále rákšasů - démonů), jehož síla ohrožovala bohy a tři světy. (Rávana totiž žil tisíce let asketickým životem a vyžádal si za to od Brahmy požehnání, že ho nebude moci zabít žádný bůh či démon. Zapomněl však na člověka.) Bohové požádali boha Višnua, aby se zrodil jako člověk, porazil démona Rávanu a zachránil svět.

Na konci obětního rituálu vystoupila z ohně zářící bytost a podala králi Dašarathovi misku s rýžovou kaší, ze které se mají najíst rovným dílem všechny tři jeho manželky (Kausalja, Sumitra a Kajkéjí). Poté se králi narodili čtyři synové, Ráma, dvojčata Lakšmana a Šatrughan, a Bharata. Mezitím ostatní bohové zplodili tisíce synů v podobě opic, včetně udatného Hanumana. Ti se usadili na jihu země a čekali, až je Ráma povolá do svých služeb.

Když bylo Rámovi 16 let, podařilo se mu při napínání tětivy přelomit zázračný Šivův luk (který se ještě nikomu nepodařilo napnout), jenž byl předán samotnými bohy (poté, co jej zabavili Šivovi, který s ním ohrožoval ostatní bohy) do úschovy předkům krále Džanaky, který vládl ve městě Mithila. Tím si Ráma vysloužil za manželku dceru krále Džanaky, Sítu.

Když Ráma dospěl v muže, rozhodl se král Dašaratha, že mu předá svůj trůn. Služebnice třetí královy ženy Kajkéjí přesvědčila královnu, aby přiměla krále učinit svým nástupcem jejího syna Bharata. Král byl zavázán slibem splnění dvou přání své ženě Kajkéjí a ta si nyní přála, aby se králem stal Rámův bratr Bharata a aby Ráma byl poslán na 14 let do lesního vyhnanství.

Tak se Ráma společně se svou oddanou ženou Sítou a bratrem Lakšmanou usídlil v lese při úpatí hory Čitrakúta u řeky Gangy.

Brzy po odchodu Rámy král Dašaratha zemřel. Bharata, který se měl stát králem, žádal Rámu, aby se vrátil a vládnul. Ráma však trval na dodržení otcova slibu. Následujících 10 let putovali Ráma, Lakšmana a Sítá po lesích Dandaky. Od askety Agastji dostal Ráma darem zázračný Višnuův luk a šípy, které nikdy neminou cíl.

Jednoho dne se v lesích objevila Šúrpanakha (sestra démonů Rávany a Khara) a Ráma se jí zalíbil natolik, že jej chtěla za muže. Když byla odmítnuta, strašlivě se rozhněvala a chtěla sežrat Sítu. Lakšmana jí však uťal nos a obě uši. Šrúpanakha utekla zpět do lesů a její bratr Khara vyslal proti Rámovi 14 démonů a nakonec vyjel i sám se 14 000 démony, aby Rámu zabil. Všichni, včetně Khara, byli Rámou a Lakšmanou pobiti. Když se o tom dozvěděl démon Rávana (bratr Khary a Šrúpanakhy), nařídil démonu Maríčovi přeměnit se v krásnou gazelu. Jakmile ji uviděla Sítá, chtěla, aby Ráma a Lašmana gazelu ulovili. Lakšmana však měl podezření a zůstal u Síty. Ráma gazelu ulovil, ale ta se přeměnila zpět v démona Maríču, který zařval hlasem Rámy. Vyděšená Sítá poslala Lakšmanu Rámovi na pomoc. Tak Síta osaměla a přestože kolem ní udělal Lakšmana magický ochranný kruh, démon Rávana v podobě potulného askety žádajícího o almužnu Sítu přelstil a unesl do svého paláce na ostrově Lanka.

Ráma a Lakšmana se vydali osvobodit Sítu. Než se dostali až k paláci démona Rávany, museli vykonat ještě několik hrdinských činů. Přidal se k nim také velvyslanec opičího krále Hanuman, který jim byl díky svým nadpřirozeným schopnostem nápomocen při osvobozování Síty.

Když se dostali ke břehu oceánu oddělujícího pevninu od ostrova Lanky, kde Rávana věznil Sítu, vybudovali za pomocí opičí armády most přes oceán a nastal velký boj proti démonům Rávany. V tomto boji byl díky magii a lsti démonických bratrů Rávany smrtelně zraněn Lakšmana. Avšak díky Hanumanovi, který zaletěl do Himalájí a přinesl horu s léčivými bylinami, se Lakšmana rychle uzdravil. Po dalších ukrutných bojích, ve kterých Ráma s Lakšmanou a Hanumanem pobili všechny bratry démona Rávany, vyrazil do boje samotný Rávana. Když to viděl bůh Indra, seslal Rámovi vojenský vůz a nové zbraně. Ráma vyzbrojen nebeskými zbraněmi nakonec démona Rávanu zabil.

Sítá však byla považována za nečistou a musela podstoupit zkoušku ohněm. Když vstoupila do ohně, objevili se bohové v čele s Brahmou a podali svědectví o tom, že Sítá je čistá, neboť je vtělením bohyně Lakšmí. Pak Sítu vynesl z plamenů bůh ohně Agni a dal ji Rámovi. Nakonec vyzval bůh Indra Rámu, aby vyslovil jakékoliv přání, které mu splní. Ráma si přál, aby všichni, kdo bojovali na jeho straně, ožili a zahojily se jim všechny rány. Tak se i stalo a Ráma se vrátil domů a usedl na královský trůn.

Sítá však byla v očích prostého lidu stále považována za nečistou a proto odešla z paláce. Chvíli žila i se svými dvěma syny Lavou a Kušou (kteří se narodili až po jejím odchodu od Rámy) v paláci v království svého otce v Mithile, ale pak odešla do poustevny básníka Válmíkiho (básníka, který napsal Rámájanu), kde se její synové vzdělávali.

Po 12 letech vyslal Válmíki oba syny do světa, aby zpívali Rámájanu. Když se o básni doslechl Ráma, nechal si je předvolat, poznal, že jsou to jeho synové a nechal přivést i Sítu. Ta, aby znovu ukázala lidem svou čistotu, prohlásila, ať ji na důkaz věrnosti Rámovi přijme samotná bohyně Země. Po jejích slovech se země rozestoupila a Sítu přijala. Ráma pak ještě dlouhá léta spravedlivě vládl a poté vystoupil na nebesa.


HANUMAN

Byl velvyslancem Sugrívy, krále národa vánarů (napůl lidí a napůl opic), a pomáhal Rámovi při záchraně jeho manželky Síty (viz Život Rámy, Síty a Lakšmany podle Rámájany v části věnované Rámovi).

Podle legendy byla jeho matkou Andžana (zakletá bohyně mraků a vod, která se díky kletbě zrodila jako vánara) a otcem Kesari (král vánarů). Andžana a Kesari se intenzivně modlili k bohu Šivovi, aby jim požehnal a narodil se jim syn.

Existuje více legend o početí Hanumana. V jedné z nich se říká, že sám Šiva dojat modlitbami sestoupil do Andžaniho lůna a tak byl Hanuman vlastně inkarnací boha Šivy. V jiné verzi se píše, že Andžana a Kesari se modlili k bohu Šivovi právě v době, kdy otec Rámy, král Dašaratha, prováděl obětní rituál bohům se stejným úmyslem, aby se mu narodil syn. Když bohové seslali králi Dašarathovi misku požehnané rýžové kaše (po které měly jeho ženy otěhotnět), trocha kaše božím řízením vypadla a pták jí odnesl do lesa, kde Andžana právě uctívala bohy. Padající kaši odfouknul bůh větru Váju přímo do rukou modlící se Andžany, která ji snědla a počala Hanumana.

Hanuman měl spoustu nadpřirozených schopností. Od boha Brahmy dostal Hanuman požehnání, že ho ve válce nezabije žádná zbraň, dostal moc vyvolávat v nepřátelích strach a dále schopnost snadno se kamkoliv přemisťovat. Od boha Šivy dostal požehnání dlouhověkosti, moudrosti, schopnost přelétnout oceán a také pás, který ho měl během života ochraňovat. Bůh Indra mu požehnal, že bude mít tělo silnější a pevnější než diamant a že ho žádný hromoklín (zbraň šlehající blesky) nezraní. Bůh Varuna (bůh vod a oceánů a také bůh zákonů a podsvětí) mu slíbil ochranu před vodou. Bůh Agni (bůh ohně) mu dal odolnost proti ohni. Od boha Súrji (boha Slunce) dostal schopnost zvětšovat a zmenšovat své tělo do jakékoliv velikosti. Bůh Jama (bůh smrti) mu dal zdravý život a nesmrtelnost. Bůh Kubéra (bůh hojnosti a bohatství) mu požehnal, že bude vždy šťastný a spokojený, a od boha Váju (boha větru) dostal schopnost létat rychleji než samotný Váju.


ADITI

V překladu znamená "neomezená". Je ženskou obdobou boha Brahmy, nebeskou bohyní, matkou všech bohů, ze které se vše zrodilo. Také je ztotožňována s Prakriti (prvotní hybnou silou ve vesmíru – viz úvod k části Indické Základní).


DÉVÍ

Je sanskrtský výraz označující jakoukoliv bohyni (mužská podoba tohoto označení je DÉVA).

MAHÁDÉVÍ

Mahádéví je označení pro "Velkou Bohyni", která v sobě zahrnuje všechny bohyně a všechny ženské aspekty božství.

TRIDÉVÍ

Tridéví je ženskou obdobou Trimúrti (Trimúrti – trojjedinost, tři podoby boha, tři principy či síly ve vesmíru – tvoření, ochrana a zánik). Jsou to bohyně Sarasvatí, Lakšmí a Párvatí, manželky bohů Brahmy, Višnua a Šivy.


ŠAKTI

Šakti je synonymem ke slovu Déví. Představuje ženskou tvořivou energii Prakriti. Je také označením pro Božskou Matku (MÁ, MÁTÁ).

ÁDI PARÁŠAKTI

Ádi parášakti je označení pro nejvyšší Šakti – prapůvodní božskou energii, která je přítomna v celém vesmíru a ve všech živých bytostech.


DURGÁ či DURGA

V sanskrtu znamená nedosažitelná, nepřemožitelná. Jedná se o hrozivý aspekt bohyně. Má více rukou, v nichž drží zbraně, a jede na divokém tygru či lvu. Často se vyobrazuje, jak poráží démony, především pak démona Mahišasuru (syna krále asurů - démonů), který se dokázal přeměňovat z lidské podoby do podoby býka.


LAKŠMÍ

Je manželkou boha Višnua a bohyní bohatství a prosperity (jak na materiální, tak i duchovní úrovni), štěstí a krásy. Protože bohové Ráma a Kršna jsou považováni za vtělení boha Višnua, jsou také například Sítá (manželka Rámy), Rukminí (manželka Kršny), Rádhá (milenka Kršny) i ostatní manželky Kršny pokládány za vtělení bohyně Lakšmí.


SARASVATÍ

Je manželkou boha Brahmy a někde je považována za dceru bohyně Durgy a sestru Lakšmí, Ganéši a Kartikéji (Skandy). Je bohyní učení, vědění, hudby a umění. Na vyobrazeních mívá čtyři ruce, je oblečena v bílém sárí (symbol čisté, neposkvrněné mysli), sedí na bílém lotosu (symbol hledání poznání) či bílé labuti (symbol zvídavosti) a hraje na vínu (strunný hudební nástroj symbolizující harmonii).

(Sarasvatí se objevuje také v buddhismu, kde je považována za ochranné a nápomocné božstvo těch, kteří studují učení Gautamy Buddhy.)


PÁRVATÍ

(GAURÍ, UMÁ, BHÁVANÍ, BHUVANÉŠVARÍ)

Je manželkou boha Šivy. Je považována za ztělesnění Ádi Parášakti (Ádi - prvotní, Parášakti - jedna z forem Prakriti, prvotní energie vesmíru). V překladu znamená "dcera hor". V indické mytologii je dcerou boha sněhu Himavana, který je personifikací Himalájí. Má čtyři nebo osm rukou a sedí na lvu či tygrovi.


KÁLÍ

(KÁLIKÁ, BHAVATÁRINÍ)

Jedná se o hrozivý aspekt bohyně. Kálí v sanskrtu znamená čas, černý, smrt. Je tedy bohyní vládnoucí smrti a času a je přemožitelkou démonů. Je též uctívána jako ochránkyně vesmíru (Bhavatáriní). Protože Šiva je také vládcem nad smrtí a vládcem času, představuje Kálí Šivův ženský protějšek. (Jedno ze jmen Šivy je Kála Bhajrava; Kála – čas, smrt, černý, Bhajrava – hrůzu budící.)

Bývá vyobrazována s tmavou pletí a vyplazeným jazykem, má mnoho rukou, v nichž drží zbraně či uříznuté hlavy zlých démonů. Také se zobrazuje, jak stojí na Šivovi a tlumí jeho hněv.


RÁDHÁ

(RÁDHÁRÁNÍ, RÁDHIKA)

Je manželkou boha Kršny a inkarnací bohyně Lakšmí. (Mantry k této bohyni naleznete v části Kršna.)


SÍTÁ

Je manželkou boha Rámy a inkarnací bohyně Lakšmí. (Mantry k této bohyni naleznete v části Ráma.)


PÍSNĚ

V této části jsou zařazeny náboženské zpívané texty i nenáboženské písně. Nejedná se o mantry, neboť mantra je pojem vyskytující se v hinduismu a buddhismu, ale o tradiční písně z jiných náboženství či kultur (židovské, islámské, křesťanské, indiánské) nebo moderní písně s náboženským či duchovním významem.


ŽIDOVSKÉ PÍSNĚ

Jedná se o náboženské písně většinou oslavující Hospodina (viz JHVH dále v textu). V judaismu se podle třetího přikázání desatera božích přikázání (Starý Zákon, kniha Exodus) nesmí "brát" jméno Boží nadarmo. Podle tohoto přikázání židé nevyslovují (a také nepíší) boží jméno. Místo toho používají jiná označení pro Boha, jako např.:

JHVH (YHWH) (tetragrammaton)

Jedná se o čtyři písmena z označení Boha v latině JeHoVaH, z hebrejštiny YaHWeH, pocházející z biblické knihy Exodus, kde Bůh odpovídá Mojžíšovi "Jsem, který jsem" (v hebrejštině Ehyeh Asher Ehyeh). Kratší formy tetragrammatonu (JH – vyslvovováno jah, JHV – vyslvovováno jahu) se objevují ve jménech osob (EliJaHu) nebo v žalmech (halelu-JaH).

Dále se jako označení pro Boha používají výrazy:

EL ELJON (Bůh nejvyšší), EL ŠADAJ (Bůh Všemohoucí), ELOAH (Bůh), ELOHIM (Bůh, posel, soudce), ELIJAHU (Eliáš), ADONA (Pán).

(Šálom: mír, celistvost, dobro a blahobyt)


PÍSNĚ ISLÁMU

Jedná se o náboženské písně oslavující Alláha. Slovo islám znamená "odevzdání se" Bohu (arabsky Alláh). Základem islámské víry je Korán, představující slovo Boží zjevené Bohem skrze archanděla Gabriela proroku Muhammadovi a považované za absolutní pravdu (nelze jej tedy zpochybňovat, ani kriticky posuzovat).

(La ilaha illa Allah, verš z Koránu)


KŘESŤANSKÉ PÍSNĚ

Jedná se o náboženské písně k Ježíši Kristu (Kyrie eleison) či jiným postavám křesťanské víry (Marii – matce Ježíše, Marii Magdalské – učednici Ježíše), nebo zpívané žalmy (chvalozpěvy).


ÁD GURÉ NAMÉ DŽUGÁD GURÉ NAMÉ SAT GURÉ NAMÉ SIRI GURU DÉVÉ NAMÉ
Mangalačaran Mantra – Modlitba za mír v jazyce pandžabí.
(MANGALA – přízeň, štěstí, ČARAN – dotknutí se nohou na znamení úcty)
Pocta (NAMÉ) prvotnímu (ÁD) Guruovi (GURÉ),
prvotnímu božství, které je věčné (DŽUGÁD),
opravdovému, skutečnému (SAT) Guruovi (GURÉ),
svatému (SIRI) božskému (DÉVÉ) Guruovi.
ÁDI ŠAKTI / NAMÓ NAMÓ SARAB ŠAKTI / NAMÓ NAMÓ PRITHAM BHAGVATÍ / NAMÓ NAMÓ KUNDALINÍ MÁTÁ ŠAKTI / NAMÓ NAMÓ
Kundaliní Šakti mantra
Mantra v jazyce pandžábí. Oslava ženského aspektu božství.
ÁDI – prvotní, prapůvodní
ŠAKTI – ženský aspekt božské síly
NAMÓ – pozdrav, oslovení
SARAB – vše, celý, plný
PRITHAM – prvotní princip
BHAGVATÍ – jméno bohyně Durgy
KUNDALINÍ – označení pro Durgu a Šakti
MÁTÁ – božská matka
ADŽÓ ANÁTHA JA NITJA JA ŠUDHA JA SAT ČIT ÁNANDA NANDA GURU ÓM ADŽÓ ANÁTHA JA NITJA JA ŠUDDHA JA SAT ČIT ÁNANDA NANDA GURU ÓM GURU ÓM ... NAMÓ NÁRÁJANAJA HARIHARA ŠAŠI ŠÉKHARAJA PARABRAHMA ÁNANDA GURU ÓM NAMÓ NÁRÁJANAJA HARIHARA ŠAŠI ŠÉKHARAJA PARABRAHMA ÁNANDA GURU ÓM SAT ČIT ÁNANDA NANDA GURU ÓM GURU ÓM ... GURU ÓM GURU ÓM GURU ÓM
Buď pozdraven Guru (GURU ÓM), ty (JA), který jsi Nezrozený (ADŽA), Nejvyšší (ANÁTHA – nemající ochranu, mistra, Pána, opak k NÁTHA – Pán, ochránce), věčný (NITJA) a bez poskvrny (ŠUDDHA – čistý, bezchybný). Buď pozdraven Nejvyšší Guru (GURU ÓM), který jsi Nejvyšším Božstvím – Bytím, Existencí a Blažeností (SAT ČIT ÁNANDA) přinášejícím radost a štěstí (NANDA).

Buď pozdraven Nejvyšší Guru (GURU ÓM).

Buď pozdraven (NAMÓ) Višnu (NÁRÁJANA), HARIHARA (spojení Višnua a Šivy), Šivo, ty jenž máš jako korunu měsíc (ŠAŠI – měsíc, ŠÉKHARA – vrchol hlavy, koruna), jsi Nejvyšší Vědomí (PARABRAHMA – Nejvyšší Bůh) a Nejvyšší Blaženost (ÁNANDA).
AHAM BRAHMÁSMI
Já jsem Brahma.
AMBÁ BHÁVANÍ MÁ DŽEJ DŽEJ DŽAGADAMBÉ MÁ DŽEJ DŽEJ MÁ DŽEJ DŽEJ DŽEJ MÁ Á … DURGA BHÁVANÍ MÁ DŽEJ DŽEJ DŽAGADAMBÉ MÁ DŽEJ DŽEJ MÁ DŽEJ DŽEJ DŽEJ MÁ Á … HÉ RAKANDÉŠVARÍ MÁ DŽEJ DŽEJ DŽAGADAMBÉ MÁ DŽEJ DŽEJ MÁ DŽEJ DŽEJ DŽEJ MÁ Á …
Oslava (DŽEJ) Božské Matky (AMBÁ, MÁ) Durgy, která je Nejvyšším Božstvím (BHÁVANÍ), Nejvyšší tvořící silou (RAKANDÉŠVARÍ) a matkou celého světa (DŽAGADAMBÉ).
AMBÁ PARAMÉŠVARÍ AKHILANDÉŠVARÍ ÁDI PARÁŠAKTI PÁLA JA MÁ ŠRÍ BHUVANÉŠVARÍ RÁDŽARADŽÉŠVARÍ ÁNANDA RÚPINÍ PÁLA JA MÁ SAT ČIT ÁNANDA RÚPINÍ PÁLA JA MÁ MÁ MÁ MÁ MÁ
Oslava Bohyně Matky (AMBÁ, MÁ), Nejvyššího Bytí (PARAMÉŠVARÍ), Vládkyně Vesmíru (AKHILANDÉŠVARI), prvotní tvořivé energie (ÁDI PARÁŠAKTI), ochránkyně země (PÁLA), královny světa (ŠRÍ BHUVANÉŠVARÍ), vládce všech vládců (RÁDŽARADŽÉŠVARÍ – královna všech královen), ztělesnění (RÚPINÍ) blaženosti (ÁNANDA), Božské Matky (MÁ), která (JA) ochraňuje (PÁLA) a která je projevením (RÚPINÍ) Nejvyššího Božství.
(SAT, ČIT, ÁNANDA - Bytí, Vědomí, Blaženost - popis subjektivního prožitku Božství)
ANNA MARIA MARIA MAGDALENA ŠEKINA ŠEKINA ŠEKINA ŠEKINA
ANNA je jméno hebrejského původu, znamená milostiplná či milá. V křesťanském Novém zákoně jde o prorokyni Annu, která žila v jeruzalémském chrámu a očekávala příchod Mesiáše a rozpoznala ho v Ježíši.
MARIA - matka Ježíše z Nazareta
MARIA MAGDALENA - učednice Ježíše, znamená Marie z Magdaly (město v Izraeli)
ŠEKINA - v hebrejštině znamená přítomnost Boha v člověku nebo ženský aspekt Boha.
ÁP SAHÁÍ HOÁ SAČEJ DÁ SAČÁ DHOÁ HAR HAR HAR
Mantra od Siri Guru Granth Sahiba v jazyce pandžabí.
Samotný Bůh (ÁP SAHÁÍ) je mým ochráncem (HOÁ).
Nejvyšší Pravda (SAČEJ DÁ SAČÁ) je mým opatrovníkem (DHOÁ).
HAR – představuje prvotní jméno, jméno Boha.
IN THE HEART ARUNACHALA THIS IS ŠIVA THIS IS ŠANKARA IN THE HEART ARUNACHALA THIS IS ŠIVA THIS IS RAMANA
Píseň oslavuje indickou horu Arunáčalu, která je zasvěcená bohu Šivovi a kde v první polovině 20. stol. žil a působil indický mudrc Ramana Mahárši.
Arunáčala je Šiva, je Šankara, je Ramana Mahárši.
(Šankara je označení Šivy jakožto dárce štěstí, ale zároveň Šrí Šankara je indický mudrc z 8. stol., jeden ze zakladatelů učení Advaity Védanty.)
ASATÓ MÁ SAT GAMAJA TAMASÓ MÁ DŽJÓTIR GAMAJA MRITJÓR MÁ AMRITAM GAMAJA
Veď mě (GAMA) od neskutečného (ASAT) ke skutečnému (SAT),
veď mě (GAMA) od temnoty (TAMAS) ke světlu (DŽJÓTI),
veď mě (GAMA) od smrti (MRIT) k nesmrtelnosti (AMRITA).
BÁBÁ NAMÓ KÉVALAMÓ
Je pouze Bůh (Univerzálního Vědomí) – Bůh je ve všem a všude.
Buď pozdraven (NAMÓ) Bože (BÁBÁ), který jsi jediný (KÉVALAM – jenom, pouze, absolutní).
BOŽÍ LÁSKA AŤ STÁLE TĚ HÝČKÁ KÉŽ TĚ BŮH VŽDY PROVÁZÍ A SVĚTLO MOUDRÉ NALÉZÁ V SRDCI TVÉM ÚTULNÝ DOMOV SVŮJ
BUDDHAM BUDDHAM BUDDHAM VANDÉ DHAMMAM DHAMMAM DHAMMAM VANDÉ SANGHAM SANGHAM SANGHAM VANDÉ BUDDHAM DHAMMAM SANGHAM VANDÉ
Mantra v jazyce pálí k oslavě tří klenotů buddhismu.
Uctívám Buddhu, Dharmu, Sanghu.
ČIDÁNANDARÚPA ŠIVÓHAM ŠIVÓHAM MANÓ BUDDHIRAHAMKÁRA ČITTÁNI NÁHAM NA ČA ŠRÓTRÉ DŽIHVÉ NA ČA GHRÁNA NÉTRÉ NA ČA VJÓMAN BHÚMI NA TÉDŽÓ NA VÁJU ČIDÁNANDARÚPA ŠIVÓHAM ŠIVÓHAM NA ČA PRÁNA SAMGŇÁ NA VA PANČA VÁJU NA VÁ SAPTADHÁTU NA VÁ PANČA KÓŚA NA VÁK PÁNI PÁDAM NA ČÓPASTHA PÁJU ČIDÁNANDARÚPA ŠIVÓHAM ŠIVÓHAM NA MÉ DVÉŠA RÁGÓ NA MÉ LÓBHA MÓHÓ MADÓ NAIVA MÉ NAIVA MÁTSARJA BHÁVA NA DHARMÓ NA ČÁRTHÓ NA KÁMÓ NA MÓKŠAHA ČIDÁNANDARÚPA ŠIVÓHAM ŠIVÓHAM NA PUNJAM NA PÁPAM NA SUKHAM NA DUKHAM NA MANTRÓ NA TÍRTHAM NA VÉDAHA NA JAGŇA AHAM BHÓDŽANAM NAIVA BHÓDŽJAM NA BHÓKTÁ ČIDÁNANDARÚPA ŠIVÓHAM ŠIVÓHAM NA MRITJÓR NA ŠANKA NA MÉ DŽÁTI BHÉDA PITÁ NAIVA MÉ NAIVA MÁTÁ NA DŽANMA NA BANDHUR NA MITRAM GURUR NAIVA ŠIŠJA ČIDÁNANDARÚPA ŠIVÓHAM ŠIVÓHAM AHAM NIRVÉKALPÓ NIRÁKÁRA RÚPÓ VIBÚT VJÁPJA SARVATRA SARVENDRIJÁNÍ SADÁ MÉ SAMATVA NA MUKTIR NA BANDHA ČIDÁNANDARÚPA ŠIVÓHAM ŠIVÓHAM
Jsem ztělesněním (RÚPA) Vědomí (ČIT) a Blaženosti (ÁNANDA). Jsem Šiva (ŠIVÓHAM).

Nejsem (NÁHAM) mysl (MANA), pochopení (BUDDHI), ego (AHAMKÁRA), ani paměť (ČITTA). Nejsem (NA) uši (ŠRÓTRA), jazyk (DŽIHVÁ), nos (GHRÁNA), ani (ČA) oči (NÉTRA). Nejsem (NA) voda (VJÓMANH – voda, éter), země (BHÚMI), oheň (TÉDŽAS), ani (ČA) vzduch (VÁJU).

Jsem ztělesněním (RÚPA) Vědomí (ČIT) a Blaženosti (ÁNANDA). Jsem Šiva (ŠIVÓHAM).

Mým znakem (SAMGŇÁ) není (NA) ani (ČA) dech (PRÁNA) ani (NA VA) jeho pět (PANČA) proudů (VÁJU – vzduch), sedm (SAPTA) vitálních sil (DHÁTU – vitální síly v lidském těle, odpovídající sedmi čakrám) ani (VA - nebo) pět (PANČA) energetických těl (KÓŠA). Nejsem (NA) hlas (VAK), ruce (PÁNI), nohy (PÁDAM), ani konečník (PÁJU).

Jsem ztělesněním (RÚPA) Vědomí (ČIT) a Blaženosti (ÁNANDA). Jsem Šiva (ŠIVÓHAM).

Moje (ME) není (NA) nenávist (DVÉŠA), vášeň (RÁGA), chamtivost (LÓBHA), klam (MÓHA). Moje (ME) není nikdy (NAIVA) pýcha (MADÓ), pocit (BHÁVA - vznik) závisti (MÁTSARJA), povinnost (DHARMA), majetek (ČARTA), touha (KÁMA), ani osvobození (MÓKŠA).

Jsem ztělesněním (RÚPA) Vědomí (ČIT) a Blaženosti (ÁNANDA). Jsem Šiva (ŠIVÓHAM).

Nejsem (NA) ctnost (PUNJAM – dobro, čistota), ani hřích (PÁPAM – zlo, špatná karma). Nejsem (NA) štěstí (SUKHAM) ani utrpení (DUKHAM). Nejsem (NA) mantra (MANTRA), ani posvátné místo (TÍRTHAM). Nejsem (NA) svatý text (VÉDA), ani posvátný obřad (JAGŇA). Já (AHAM) nejsem jídlo (BHÓDŽANAM), (NAIVA – ne, nikdy) akt jedení (BHÓDŽJAM), ani ten, kdo jí (BHÓKTÁ – ten, kdo zakouší, prožívá).

Jsem ztělesněním (RÚPA) Vědomí (ČIT) a Blaženosti (ÁNANDA). Jsem Šiva (ŠIVÓHAM).

Nejsem (NA) strach ze smrti (MRITJÓR ŠANKA), ani rozdílnost (BHÉDA) kast (DŽÁTI). Nejsem (NA) nikdy (NAIVA) otec (PITÁ), matka (MÁTÁ) ani zrození (DŽANMA). Nejsem (NA) bratr (BANDHU), přítel (MITRA), učitel (GURU), ani žák (ŠIŠJA).

Jsem ztělesněním (RÚPA) Vědomí (ČIT) a Blaženosti (ÁNANDA). Jsem Šiva (ŠIVÓHAM).

Já jsem (AHAM) projev (RÚPA) beztvarého, nehmotného (NIRÁKÁRA), neměnného, čistého Vědomí, které je za veškerou dualitou (NIRVIKALPA). Jsem všudypřítomné (VIBHÚT VJÁPJA), všeprostupující (SARVATRA) Božství (SARVANTARA). Po všechny časy (SADÁ) jsem v rovnováze (SAMATVA), ani (NA) osvobozený (MUKTI - osvobození), ani (NA) připoutaný (BANDHA - připoutanost).

Jsem ztělesněním (RÚPA) Vědomí (ČIT) a Blaženosti (ÁNANDA). Jsem Šiva (ŠIVÓHAM).
DÉVÍ BHAVÁNÍ MÁ SÁÍ BHAVÁNÍ MÁ DÁJA KARÓ SÁÍ MÁ KRIPÁ KARÓ SÁÍ MÁ DŽAJA MÁ DŽAJA MÁ DŽAJA DÉVÍ BHAVÁNÍ MÁ DŽAJA PARTHI NIVÁSINI MÁ SATJA SÁÍ DÁJA KARÓ MÁ
Bhadžan k Satja Sáí Bábovi, který je oslavován jako velký učitel 20. století.
Oslava (DŽAJA) Božské Matky (DÉVÍ, BHAVÁNÍ, MÁ), Božské Matky v lidské podobě (SÁÍ – SÁkšát Íšvara – Bůh v lidské podobě), která dává (DÁJÁ) požehnání (KARÓ) a je milosrdná (KRIPÁ KARÓ). Oslava (DŽAJA) Božské Matky (MÁ, DÉVÍ, BHAVÁNÍ) přebývající v Satja Sáí Bábovi, který žije (NIVÁSINI) v Parthi (Puttaparthi - město v Indii, rodiště Satja Sáí Báby) a který je žehnající a milosrdný (DÁJÁ KARÓ).
DHANJAVÁD DHANJAVÁD DHANJAVÁD ÁNANDA
Mantra díkuvzdání (DHANJAVÁD – poděkování, vděčnost), jež přináší blaženost (ÁNANDA).
DURGÉ DURGÉ DURGÉ DŽEJ DŽEJ MÁ KARUNÁ SÁGARI MÁ KÁLÍ KAPÁLINÍ MÁ DŽAGADÓDHÁRINÍ MÁ DŽAGADAMBÉ DŽEJ DŽEJ MÁ
Oslava (DŽEJ) Durgy (DURGÉ) a Kálí (KÁLÍ) - Božské Matky (MÁ), která je oceánem (SÁGARI) soucitu (KARUNÁ), ozdobená lebkami (KAPÁLINÍ), ochránkyně a udržovatelka vesmíru (DŽAGADÓDHÁRINÍ) a matka celého světa (DŽAGADAMBÉ).
DŽAJ HARÉ KRŠNA GÓVARDHANA GIRIDHÁRI RÁDHÁ MÓHANA RÁDHÁ DŽÍVANA (HÉ) MANDŽULA KUNDŽABIHÁRI
Oslava (DŽAJ) Kršny, který zvedl horu Góvardhanu (GIRIDHÁRI GÓVARDHANA), okouzlil (MÓHANA) Rádhu (RÁDHÁ) a stal se pro ni vším (DŽÍVANA - život). Okouzlující (MANDŽULA) Kršna (KUNDŽABIHÁRI – jméno Kršny - hrající si nebo toulající se v lese).
DŽAJ RÁDHÁ MÁDHAVA DŽAJ KUNDŽABIHÁRI DŽAJ GÓPÍ DŽANA VALLABHÁ DŽAJ GIRI VARA DHÁRÍ
Mantra k oslavě (DŽAJ) Rádhy a Kršny (MÁDHAVA – sladký jako med).
(KUNŽABIHÁRI – jméno Kršny - hrající si nebo potulující se v lese). Oslava Rádhy, milující (VALLABHÁ) bytosti (DŽANA) a pasačky (GÓPÍ). Oslava (DŽAJ) Kršny, který zvedl (DHÁRÍ) horu (GIRI) Góvardhanu (VARA – název pro horu Góvardhanu).
DŽAJ RÁDHÁ MÁDHAVA DŽAJ KUNDŽABIHÁRI DŽAJ GÓPÍ DŽANA VALLABHÁ DŽAJ GIRI VARA DHÁRÍ JAŠÓDA NANDANA VRADŽA DŽANA RANDŽANA JAMUNÁ TÍRA VANA ČÁRÍ MURALÍ MANÓHAR KARUNÁ SÁGAR DŽAJ GÓVARDHANA DHÁRÍ
Mantra k oslavě (DŽAJ) Rádhy a Kršny (MÁDHAVA – sladký jako med).
(KUNŽABIHÁRI – jméno Kršny - hrající si nebo potulující se v lese). Oslava Rádhy, milující (VALLABHÁ) bytosti (DŽANA) a pasačky (GÓPÍ). Oslava (DŽAJ) Kršny, který zvedl (DHÁRÍ) horu (GIRI) Góvardhanu (VARA – název pro horu Góvardhanu).

Oslava Kršny, syna (NANDANA) Jašódy (JAŠÓDA), člověka (DŽANA), který je radostí a potěšením (RANDŽANA) Vrindavany (VRADŽA - Vrindavana je oblast, kde Kršna vyrůstal - v překladu znamená „ohrada pro krávy“). Oslava Kršny, který se prochází (ČÁRA) v lesích (VANA) podél břehu (TÍRA) řeky Jamuny (JAMUNÁ).

Kršna hrající nádherně (MANÓHARA) na flétnu (MURALÍ) je oceánem (SÁGARA) soucitu (KARUNÁ). Oslava (DŽAJ) Kršny, který zvedl (DHÁRÍ) horu GÓVARDHANU.
DŽAJA BHAGAVÁN
Mantra k oslavě (DŽAJA) gurua (BHAGAVÁN – Bůh, osvícený mistr).
DŽAJA DŽAGADAMBÉ DŽEJ MÁ DURGA
Oslava (DŽAJA, DŽEJ) bohyně (MÁ) Durgy, která je matkou celého světa (DŽAGADAMBÉ).
DŽAJA DŽAJA DÉVÍ MÁTÁ NAMAHA
Oslava (DŽAJA, NAMAHA) Božské Matky (DÉVÍ MÁTÁ).
DŽAJA RÁDHÉ DŽAJA RÁDHÉ GÓVINDA RÁDHÉ GÓVINDA RÁDHÉ DŽAJ RÁDHÉ GÓVINDA DŽAJ RÁDHÉ GÓVINDA RÁDHÉ RÁDHÉ
Mantra k oslavě (DŽAJA) Kršny, pasáčka krav (GÓVINDA) a jeho družky Rádhy (RÁDHÉ).
DŽAJA ŠIVA ŠANKARA BÓLÓ BÓLÓ HARÉ HARÉ HARÉ HARÉ HARÉ HARÉ BÓLÓ BÓLÓ HARÉ HARÉ
Vítězství (DŽAJA) Šivovi, dárci štěstí (ŠANKARA). Zpívejme a oslavujme (BÓLÓ) Šivovo jméno (HARÉ).
DŽEJ AMBÉ DŽAGADAMBÉ DÉVÍ DŽEJ DURGÉ MAHÁKÁLÍ ŠJÁMÁVALÍ ÓM MÁ
Oslava (DŽEJ) Matky (AMBÁ), bohyně (DÉVÍ), matky celého světa (DŽAGADAMBÉ), Durgy a Velké Kálí (MAHÁKÁLÍ) s tmavou kůží (ŠJÁMÁVALÍ).

Džej Džej Hanuman

DŽAJA SÍTÁ RÁMA DŽEJ DŽEJ HANUMAN DŽEJ DŽEJ HANUMAN GOSÁÍ KRIPÁ KARAHU GURUDÉVA KÍ NÁÍ SANKATA MÓČAN KRIPÁ NIDHÁN HARE RAM RAM RAM SÍTÁ RAM RAM RAM
Mantra k oslavě Hanumana, Rámy a Síty (v jazyce hindi).
Sláva (DŽAJA, DŽEJ) Sítě (SÍTÁ), Rámovi (RÁMA) a Hanumanovi (HANUMAN).

Sláva (DŽEJ) Hanumanovi (HANUMAN), který je pravým Gosainem (GOSÁÍ, GOSAIN – je hindi výraz, který je odvozen od sanskrtského slova GOSVÁMÍ, tj. ten, kdo má svou mysl a smysly plně pod kontrolou), který projevuje (KARAHU) soucit (KRIPÁ) podobně jako (KÍ NÁÍ) velký guru (GURUDÉVA, GURU – duchovní učitel, DÉVA - bůh) a který zbavuje (MÓČAN) nebezpečí a nesnází (SANKATA) a je plný (NIDHÁNA – obsahovat, mít) soucitu (KRIPÁ).

Sláva Rámovi (RAM) a Sítě (SÍTÁ).
DŽEJ DŽEJ RAM KRŠNA HARÉ
Oslava (DŽEJ) Kršny a Rámy (RAM) jako dvou vtělení boha Višnua (HARÉ).
DŽEJ DŽEJ DŽEJ GANANÁJAKA DŽEJ DŽEJ VIGHNA VINÁSAKA HÉ SUBHA MANGALA DÁJAKA VIDJÁ BUDDHI PRADÁJAKA GADŽAVADANA GAURÍ NANDANA GANGÁ DHARA ŠIVA ŠAMBHÓ NANDANA
Oslava (DŽEJ) boha Ganéši, vůdce těch, kteří jsou oddáni bohu Šivovi (GANANÁJAKA), odstraňovatele (VINÁSAKA) překážek (VIGHNA), dárce (DÁJAKA) dobra (SUBHA) a štěstí (MANGALA), dárce (PRADÁJAKA) poznání (VIDJÁ) a pochopení (BUDDHI). Oslava Ganéši, který má sloní hlavu (GADŽAVADANA), je synem (NANDANA) bohyně Párvatí (GAURÍ) a boha Šivy, jenž nese (DHARA) řeku Gangu (GANGÁ) a je zdrojem dokonalého štěstí (ŠAMBHÓ).
DŽEJ HANUMAN DŽEJ DŽEJ HANUMAN DŽEJ SÍTÁ RAM DŽEJ DŽEJ SÍTÁ RAM
Oslava (DŽEJ) Hanumana (HANUMAN), Síty(SÍTÁ) a Rámy(RÁM).
DŽEJ MÁ DŽEJ MÁ DŽEJ ÁNANDA MÁ
Oslava (DŽEJ) Božské Matky (MÁ), která je zdrojem blaženosti (ÁNANDA).
DŽEJ ŠRÍ KRŠNA ČEJTANJA PRABHU NITJÁNANDANA HARÉ KRŠNA HARÉ RAM RÁDHÉ GÓVINDAM
Mantra k oslavě (DŽEJ) Kršny, Nejvyššího Vědomí (ČEJTANJA), Nevyššího Pána (PRABHU), oceánu věčné radosti (NITJÁNANDA – jméno Kršny – vždy šťastný), vtělení boha Višnua (HARÉ), pasáčka (GÓVINDA).
(RAM – Ráma, další vtělení boha Višnua, RÁDHÉ – družka Kršny)
ŠRÍ ČEJTANJA MAHÁPRABHU byl světec a sociální reformátor žijící na přelomu 16. stol. ve východní Indii, který byl uctíván jako inkarnace Kršny.
PRABHU NITJÁNANDA byl přítel a žák Šrí Čejtanja Maháprabhu, který byl považován za inkarnaci Balarámy (staršího bratra Kršny) a také inkarnaci boha Višnua.
DŽEJ VADŽRANG BALI DŽEJ HANUMANA KÍ DŽEJ MAHÁVÍRA DŽEJ HANUMAN DŽEJ GURU DÉVA KARÓ KALJÁN
Oslava (DŽEJ) opičího krále Hanumana (VADŽRANG BALI, VADŽRA - blesk, diamant, BALI – silný, tvrdý), který je velkým hrdinou (MAHÁVÍRA) a božským učitelem (GURU DÉVA) dávajícím (KARÓ) štěstí, hojnost a požehnání (KALJÁN).
DŽJÓTI DŽJÓTI DŽJÓTI SVAJAM DŽJÓTI DŽJÓTI DŽJÓTI PARAM DŽJÓTI DŽJÓTI DŽJÓTI ARUL DŽJÓTI DŽJÓTI DŽJÓTI ŠIVAM VÁMA DŽJÓTI SÓMA DŽJÓTI VÁNA DŽJÓTI DŽŇÁNA DŽJÓTI MAHÁ DŽJÓTI JÓGA DŽJÓTI VÁTA DŽJÓTI NÁDA DŽJÓTI EMA DŽJÓTI VJÓMA DŽJÓTI ERU DŽJÓTI VÉRU DŽJÓTI EKA DŽJÓTI EKA DŽJÓTI EKA DŽJÓTI DŽJÓTIJÉ
Oslava světla (DŽJÓTI), světla sebepoznání (SVAJAM), nejvyššího, dokonalého světla (PARAM), světla soucitu (ARUL), světla dobra (ŠIVAM).
Oslava ušlechtilého světla (VÁMA), světla měsíce (SÓMA), božského světla (VÁNA), světla moudrosti (DŽŇÁNA), velkého, mocného světla (MAHÁ), světla sjednocení (JÓGA - spojení individuálního já s Univerzálním Vědomím), světla dechu (VÁTA), světla zvuku (NÁDA), světla udávajícího směr (EMA), světla nebe (VJÓMA – vzduch, prostor), vycházejícího světla (ÉRU) a dárce života (VÉRU).
Oslava jediného světla (EKA DŽJÓTI), světla světel (DŽJÓTIJÉ).
DŽÓTA SE DŽÓTA DŽAG ÁVÓ Ref: SADGURU DŽÓTA SE DŽÓTA DŽAG ÁVÓ ME RÁ ANTARA TIMIRA MITA ÁVÓ SADGURU DŽÓTA SE DŽÓTA DŽAG ÁVÓ HÉ JÓGÉŠVARA HÉ DŽŇÁNÉŠVARA HÉ SARVÉŠVARA HÉ PARAMÉŠVARA NIDŽA KRPÁ BHARAS ÁVÓ Ref: HAMA BÁLAKA TÉRE DVÁRA PÉ AJÉ MANGALA DARA SA DÍ KHA ÁVÓ Ref: ŠÍŠA DŽU KÁJA KA RÉ TÉRÍ ÁRATI PRÉMA SUDHÁ BHARAS ÁVÓ Ref: ANTARA MÉ JUGA JUGA SE SÓÍ ČÍTI ŠAKTI KÓ DŽAG ÁVÓ Ref: SÁČÍ DŽÓTA DŽAGÉ HRDAJA MÉ SÓHAM NÁDA DŽAG ÁVÓ Ref: DŽÍVANA RAMANA AVINÁŠÍ ČARANAMA ŠARANA LAG ÁVÓ
Bhadžan k indickému mistru jménem Ramana Mahárši (1879-1950), jenž většinu života pobýval u svaté hory Arunáčaly.
Rozžhni (DŽAG ÁVÓ) svým světlem (DŽÓTA) naše světlo (DŽÓTA).

Nejvyšší sílo, skutečný guru, jenž nás vedeš (SADGURU), rozžhni (DŽAG ÁVÓ) svým světlem (DŽÓTA) naše světlo (DŽÓTA). Dej (RÁ), ať je odstraněna (MITA ÁVÓ) naše (MÉ) vnitřní (ANTARA) temnota (TIMIRA).

Ty, jenž vládneš jógou (JÓGÉŠVARA), moudrostí a poznáním (DŽŇÁNÉŠVARA), všudypřítomný vládče všeho (SARVÉŠVARA), nejvyšší Pane (PARAMÉŠVARA), dej (ÁVÓ) nám svou (NIDŽA) ochranu (BHARAS) a požehnání (KRPÁ).

Jako (HAMA) děti (BÁLAKA – mladí, nedospělí) přicházíme (TE ERE) k Tvým dveřím (DVÁRA). Sešli na nás (SA) proud (DARA) blaženosti (MANGALA) a obdaruj (ÁVÓ) nás světlem (DÍ) pochopení (KHA).

Tobě odevzdáváme (ÁRATI) své tělo (KÁJA), duši (KA) i všechny své smysly. Dej (ÁVÓ), ať uchováváme v srdci (BHARAS) nektar (SUDHÁ) čisté lásky (PRÉMA).

Probuď v nás (DŽAG ÁVÓ) božskou tvořivou sílu (ČITI ŠAKTI), která je uvnitř (ANTARA) nás (MÉ) a kterou od pradávna (JUGA) po všechny věky (JUGA) uctíváme (SE).

V našich srdcích (HRDAJA) stále (SÁČI - nepřetržitě) přebývá nejvyšší (DŽAGÉ) světlo (DŽÓTA). Dej (DŽAG ÁVÓ), ať v nás stále zní (NÁDA) mantra SÓHAM (Já jsem To.).

Ramano (Ramana Mahárši – indický mudrc), nehynoucí (AVINÁŠI) dárce života (DŽÍVANA), ukonči naši necelistvost (LAG ÁVÓ) a poskytni nám útočiště (ŠARANA) u svých nohou (ČARANA).

Pradžňá Páramitá Mantra

GATÉ GATÉ PARAGATÉ PARASAMGATÉ BÓDHI SVÁHÁ
Pradžňá Páramitá Mantra ze Sútry Srdce
(PRADŽŇÁ PÁRAMITÁ – dokonalá moudrost)
Odešlý (GATÉ), odešlý za, odešlý úplně za (PARAGATÉ). Sláva osvícení (BÓDHI SVÁHÁ).
GÓPÁLA GÓPÁLA DÉVAKÍ NANDANA GÓPÁLA DÉVAKÍ NANDANA GÓPÁLA
Mantra k oslavě Kršny jako pasáčka krav (GÓPÁLA), syna (NANDANA) Dévakí.
GÓVINDA GÓPÁL BHADŽAMÁNA KRŠNA HARI HÉ PRABHU DÍNA DAJÁ LÁ BHADŽAMÁNA KRŠNA HARI
Oslava Kršny, pasáčka krav (GÓVINDA, GÓPÁL), který je vtělením boha Višnua. (BHADŽAMÁNA – potkat se, HARI – bůh Višnu) a který je velký Pán (PRABHU), soucitný (DAJÁ LÁ – dávající soucit) k chudým a bezmocným (DÍNA).
GÓVINDA GÓVINDA BHADŽA MANA RÁDHÉ GÓVINDA RÁDHÁ LÓLA GÓVINDA RASA VILÓLA GÓVINDA GÓVINDA GÓVINDA BHADŽA MANA RADHÉ GÓVINDA KRŠNA KÉŠAVA HARÉ MÁDHAVA GÓVINDA DŽAJ GÓVINDA GÓVINDA DŽAJ GÓVINDA HARÉ MURÁRE SÁÍ MURÁRE GÓVINDA DŽAJ GÓVINDA GÓVINDA DŽAJ GÓVINDA GÓVINDA DŽAJ GÓVINDA
Ať mysl (MANA) uctívá (BHADŽA) Kršnu – pasáčka krav (GÓVINDA) a Rádhu (RÁDHÉ), která tančí (LÓLA) s Kršnou (GÓVINDA) tanec lásky (RASA VILÓLA). Sláva (DŽAJ) Kršnovi s dlouhými krásnými vlasy (KÉŠAVA), který je sladký jako med (MÁDHAVA), Kršnovi - pasáčkovi krav (GÓVINDA), který zabil démona Muru (MURÁRE). (SÁÍ – odkazuje na Šrí Sáí Bábu, který je považována inkarnaci Kršny. Slovo SÁÍ znamená ztělesnění samotného Boha.)

Sláva Kršnovi, pasáčkovi krav (GÓVINDA).
GÓVINDA HARÉ GÓPÁLA HARÉ HÉ PRABHU DÍNA DAJÁLÁ HARÉ
Oslava Kršny, pasáčka krav (GÓVINDA), Pána (PRABHU), který je milosrdný (DAJÁLÁ) k chudým a bezmocným (DÍNA).
GÓVINDA NÁRÁJANA GÓPÁLA NÁRÁJANA GÓVINDA GÓVINDA NÁRÁJANA GÓVINDA GÓPÁLA NÁRÁJANA GÓVINDA GÓVINDA NÁRÁJANA GÓVINDA GÓPÁLA NÁRÁJANA SÁÍ GÓVINDA ÁNANDA NÁRÁJANA
Mantra k oslavě Kršny, pastýře (GÓVINDA), pasáčka (GÓPÁLA), který je vtělením boha Višnua (NÁRÁJANA) a který je dokonalou blažeností (ÁNANDA).
GÓVINDA RÁDHÉ GÓVINDA RÁDHÉ GÓVINDA GÓVINDA GÓPÁLA RÁDHÉ BHAKTA VATSALA BHAGAVATA PRIJA GÓVINDA GÓVINDA GÓPÁLA RÁDHÉ
Mantra oslavující Kršnu a Rádhu.
(GÓPÁLA – pastýř, BHAKTA – oddaný Bohu, VATSALA – milující, BHAGAVATA – věřící, ten, kdo uctívá boha, PRIJA – milovaný)
GURUR BRAHMA GURUR VIŠNU GURUR DÉVÓ MAHÉŠVARAHA GURUR SÁKŠÁT PARAM BRAHMA TASMAI ŠRÍ GURAVÉ NAMAHA
Guru je Brahma (GURUR BRAHMA), guru je Višnu (GURUR VIŠNU), guru je bůh Šiva (DÉVÓ MAHÉŠVARA). Guru je ztělesněním (SÁKŠÁT) nejvyšší, božské existence (PARAM BRAHMAN), jíž (TASMAI) vzdávám úctu (NAMAHA).
GURU MAHÁRÁDŽA GURU MAHÁRÁDŽA SÁÍ NÁTHA SAT GURU MAHÁRÁDŽA KALIJUGA VARADA MÓHANA RÚPA KALIJUGA VARADA MÓHANA RÚPA PÁRADA MA JÁNA PÁPA VINÁŠÁ PÁRADA MA JÁNA PÁPA VINÁŠÁ PARTHIPURÍŠA PRAŠÁNTI BHÁŠA ŠRÍ SATJA SÁÍ GURU MAHÁRÁDŽA
Bhadžan k Satja Sáí Bábovi, který je oslavován jako velký učitel 20. století.
Učitel (GURU), velký vládce (MAHÁRÁDŽA), ztělesněný Bůh (SÁÍ – SÁkšát Íšvara – Bůh v lidské podobě), ochránce (NÁTHA), skutečný velký mistr (SAT GURU MAHÁRÁDŽA – skutečný guru a velký král), nádherná (MÓHANA) bytost (RÚPA – tělo, forma) dávající požehnání (VARADA) ve věku temnoty (KALIJUGA), loď (JÁNA), která proplouvá přes (PÁRADA) vody (MA) zániku (VINÁŠA) špatné karmy (PÁPA), Sáí Bábá (PARTHIPURÍŠA – princ z Parthi) ozařující (BHÁŠA) nejvyšším mírem (PRAŠÁNTI), Šrí Satja Sáí Bába, učitel (GURU), velký vládce (MAHÁRÁDŽA).

Guru Páduka Stótram

ANANTA-SAM'SÁRA SAMUDRA-TÁRA NAUKÁJITÁBHJÁM' GURU-BHAKTI-DÁBHJÁM VAIRÁGJA-SÁMRÁDŽJA-DA PÚDŽANÁBHJÁM NAMÓ NAMA(Ś) ŚRÍ-GURU-PÁDUKÁBHJÁM KAVITVA VÁR-RÁŚI NIŚÁ-KARÁBHJÁM' DAURBHÁGJA DÁVÁMBUDA-MÁLIKÁBHJÁM DÚRÍ-KŔTÁ NAMRA VIPATTI-DÁBHJÁM' NAMÓ NAMA(Ś) ŚRÍ-GURU-PÁDUKÁBHJÁM NATÁ JAJÓŚ ŚRÍ-PATITÁM' SAMÍJUH: KADÁĆID-API-ÁŚU DARIDRA-VARJÁH: MÚKÁŚ-ĆA VÁĆASPATITÁM' HI TÁBHJÁM NAMÓ NAMA(Ś) ŚRÍ-GURU-PÁDUKÁBHJÁM NÁLÍKA-NÍKÁŚA PADÁ-HŔTÁBHJÁM' NÁNÁ-VIMÓHÁDI NIVÁRIKÁBHJÁM NAMADŽ-DŽAN(A-A)BHÍŠT'A-TATI-PRADÁBHJÁM' NAMÓ NAMA(Ś) ŚRÍ-GURU-PÁDUKÁBHJÁM NŔPÁLA-MAULI VRADŽA-RATNA-KÁNTI SARID-VIRÁDŽAT DŽHAŠA-KANJAKÁBHJÁM NŔPATVA-DÁBHJÁM' NATALÓKA-PAN'KTÉH: NAMÓ NAMA(Ś) ŚRÍ-GURU-PÁDUKÁBHJÁM ÁPÁNDHAKÁRÁRKA PARAMPARÁBHJÁM TÁPA-TRAJ(A-A)HÍNDRA KHAGÉŚVARÁBHJÁM DŽÁD'J(A-A)BDHI-SAM'ŚÓŠAŃA VÁD'ABÁBHJÁM' NAMÓ NAMA(Ś) ŚRÍ-GURU-PÁDUKÁBHJÁM ŚAMÁDI-ŠAT'KA-PRADA VAIBHAVÁBHJÁM' SAMÁDHI DÁNA VRATA DÍKŠITÁBHJÁM RAMÁ-DHAV(A-A)N'GHRÉS STHIRA-BHAKTI-DÁBHJÁM' NAMÓ NAMA(Ś) ŚRÍ-GURU-PÁDUKÁBHJÁM SVÁRĆÁ-PARÁŃÁM AKHILÉŠT'A-DÁBHJÁM' SVÁHÁ SAHÁJÁKŠA DHURANDARÁBHJÁM' SVÁNTÁ ĆA BHÁVA-PRADA-PÚDŽANÁBHJÁM NAMÓ NAMA(Ś) ŚRÍ-GURU-PÁDUKÁBHJÁM KÁMÁDI-SARPA VRADŽA GÁRUD'ÁBHJÁM' VIVÉKA-VAIRÁGJA NIDHI-PRADÁBHJÁM' BÓDHA-PRADÁBHJÁM' DRUTA-MÓKŠA-DÁBHJÁM NAMÓ NAMA(Ś) ŚRÍ-GURU-PÁDUKÁBHJÁM
Autorem je Šrí Satčidánanda Šivabhinava Nrusimha Bháratí Mahásvámígal (1858 – 1912), který je 33. Džagadguruem Šríngéri Šárada Pítham.
Jako loď, která nás převáží přes nekonečný oceán samsáry, jsou posvátné učitelovy opánky, vzbuzující v nás oddanost k Němu a poskytující království zvané nevášnivost. Před nimi se úctě skláním k zemi.

Skláním se v úctě před posvátnými opánky, které naplňují lidské nitro poezií, jako luna naplňuje písečné pláže vodami přílivu, a které hasí lidská trápení jako déšť lesní požár a zahánějí nepřízeň osudu.

Skláním se v úctě před posvátnými opánky, před kterými byť se člověk jednou skloní, změní se v mžiku z chudáka na zámožného, a oddanost k nim mění němého v řečníka.

Skláním se v úctě před posvátnými opánky, které nosil Šrí Padmapáda a které jsou-li uctívány, plní všechna přání svých uctívatelů a ničí klam.

Skláním se v úctě před posvátnými opánky, které svým uctívatelům propůjčují královský majestát a které září jako dvě mořské panny, na nichž se ve vodě odráží záře královských korun před nimi se sklánějících králů.

Skláním se v úctě před posvátnými opánky, které jsou jako prudký oheň vysušující vody liknavosti a skleslosti, podobný tomu, kdy se Garda vypořádal se smrtelně jedovatými hady tří druhů trápení.

Skláním se v úctě před posvátnými opánky, které poskytují vroucnou zbožnost vůči Pánu Višnuovi a odhodlání pro dosažení samádhi a mají moc udělovat šestidílnou ctnost (pokojnost mysli, ovládání smyslů atd.)

Skláním se v úctě před posvátnými opánky, které zakoušely váhu Ádi Šankaračárji, který je Pánem Šivou s ohněm coby jedním z očí a který poskytuje vše, po čem touží ti, jejichž záměrem je uctívání Niterného Jsoucna, jež vede k jeho zakoušení.

Skláním se v úctě před posvátnými opánky, které odstraňují všechny vášně, tak jako Garuda obrací hady na útěk, které pomáhají rozvinout rozlišování (vivéka) a neulpívání (vairagja) a jejichž uctívání zaručuje dosažení nejvyššího poznání a vede k okamžitému osvobození.
HALELUJA
Z hebrejského slova HALLELUJAH - Chvalme Pána.
Jedná se o složení dvou slov:
HALLEL - židovské liturgické zpěvy
JAH - počáteční písmena jména Boha - Jahweh, Jehovah
V křesťanství se v liturgiích vyskytuje přepis tohoto slova - Aleluja.

Šrí Hanuman čalísa (úryvek)

DŽAJ HANUMAN GJÁN GUN SÁGAR DŽAJ KAPÍS TIHU LÓK UDŽÁGAR RÁMA DÚT ATULIT BALA DHÁMA ANDŽANI PUTR PAVAN SUT NÁMA MAHÁBÍRA BIKRAMA BADŽRANGÍ KUMATI NIVÁR SUMATI KE SANGÍ KANČANA BARANA BIRÁDŽ SUBESÁ KÁNANA KUNDALA KUNČITA KESÁ ŠRI RAM DŽAJ RAM DŽAJ DŽAJ RAM SÍTÁ RAM SÍTÁ RAM SÍTÁ RAM SÍTÁ RAM ŠRI RAM DŽAJ RAM DŽAJ DŽAJ RAM
Bhadžan k oslavě Hanumana o čtyřiceti (ČALÍSA) verších.
(Autorem je indický básník a filosof Tulsidas žijící v 16. stol. Text byl napsán ve východoindickém jazyce avandhi.)
Pozdraven (DŽAJ) buď Hanumane, jenž jsi oceánem (SÁGAR) moudrosti (GJÁN – vědění, GUN – podstata), máš hnědou opičí barvu (KAPÍS) a projevuješ se (UDŽÁGAR) ve všech třech světech (TIHU LÓK).

Jsi poslem (DÚT) Rámy (RÁMA), příbytkem (DHÁMA) ohromné, nesrovnatelné (ATULIT) síly (BALA), jsi synem (PUTR) Andžani (ANDŽANI) a synem (SUT) větru (PAVAN).

Jsi velkým hrdinou (MAHÁBÍRA), silný (BIKRAMA) jako hromoklín (BADŽRANGÍ – blesk, hromoklín, diamant), odstraňuješ (NIVÁR) zlé myšlenky (KUMATI) a jsi společníkem (SANGÍ) těch, kdo (KÉ) mají čisté úmysly (SUMATI),

Nosíš (BARANA) zlaté (KANČANA – zlatá barva symbolizuje čistotu) a zářivé (BIRÁDŽ) šaty (SUBESÁ), (být oděn v zářivý šat symbolizuje čistotu, absenci vášně, touhy a utrpení) jsi světlem (KUNDALA – aura, svatozář, světelný kruh) lesa (KÁNANA) a máš vlnité (KUNČITA) vlasy (KESÁ).

Sláva (DŽAJA) Rámovi (RAM) a Sítě (SÍTÁ).
HARA HARA GURUDÉVA PARABRAHMA PARAMÉŠVARA
Šiva (HARA) je odstraňovatel překážek (HARA), duchovní učitel (GURUDÉVA), nejvyšší Vědomí (PARABRAHMA) a nejvyšší Bůh (PARAMÉŠVARA).
HARA HARA HARA MAHÁDÉV DŽAJA HARA HARA HARA MAHÁDÉV BRAHMA VIŠNU SADÁ ŠIVA HARA HARA HARA MAHÁDÉV DŽAJA ŠIVA ÓMKÁRAM DŽAJA HARA ŠIVA ÓMKÁRAM BRAHMA VIŠNU SADÁ ŠIVA HARA HARA HARA MAHÁDÉV DŽAJA HARA HARA HARA MAHÁDÉV
Sláva (DŽAJA) Šivovi (HARA – odstraňovatel, ničitel, MAHÁDÉV - Velký Bůh). Šiva (HARA) je BRAHMA i VIŠNU, Šiva je věčný (SADÁ ŠIVA). Sláva (DŽAJA) Šivovi (ŠIVA), který je počátkem všeho (ÓMKÁRA, ÓM – Univerzální Vědomí, počátek).
HARA ŠIVA ŠANKARA ŠAŠÁNKA ŠÉKARA HARA BHAM HARA BHAM BHAM BHAM BÓLÓ BHAVA BHAJAMKARA GIRIDŽA ŠANKARA DHIMI DHIMI DHIMI TAKA NARTANA KHÉLÓ
Oslava Šivy, dárce radosti (ŠANKARA), který má na hlavě jako korunu (ŠÉKARA) měsíc (ŠAŠÁNKA). Oslava Šivy (HARA) zpěvem (BÓLÓ) za zvuku bubnů (BHAM - zvuk bubnu). Oslava Nejvyššího Bytí (BHAVA), které budí hrůzu (BHAJAMKARA – hrozivá podoba Šivy), zdroje blaženosti (ŠANKARA), který je zrozen z hory (GIRIDŽÁ) a který je tanečníkem (NARTANA) pohybujícím se (KHÉLÓ) za zvuku zvonků (DHIMI – zvuk zvonků na Šivově kotníku) a bubnu (TAKA – zvuk Šivova bubínku).
HARÉ KRŠNA HARÉ KRŠNA KRŠNA KRŠNA HARÉ HARÉ HARÉ RÁMA HARÉ RÁMA RÁMA RÁMA HARÉ HARÉ
Mahámantra (Velká mantra) k oslavě Kršny jako vtělení boha Višnua (HARÉ). RÁMA znamená radost, potěšení nebo okouzlující, ale též jméno boha Rámy (viz část o Rámovi), který je stejně jako Kršna jednou z inkarnací boha Višnua.
HARÉ RAM HARÉ RAM RAM RAM HARÉ HARÉ HARÉ KRŠNA HARÉ KRŠNA KRŠNA KRŠNA HARÉ HARÉ
Mantra k oslavě Kršny a Rámy jako dvou vtělení boha Višnua (HARÉ).
HARI ÓM ŠIVA ÓM ŠIVA ÓM HARI ÓM HARI ŠIVA ŠIVA HARI ÓM
Mantra k oslavě boha Šivy a boha Višnua (HARI je jméno boha Višnua).
HÉ BHAGAVÁN ŠRÍ BHAGAVÁN DŽEJ BHAGAVÁN ŠRÍ RÁMA BHAGAVÁN
Mantra k oslavě Rámy.
(HÉ – zvolání, BHAGAVÁN – Bůh, osvícený mistr, ŠRÍ – svatý, DŽEJ – pozdrav, sláva)
HÉ MÁ DURGA ÓM NAMAS ČANDIKÁJE NÁRÁJANÍ NAMÓS TU TÉ DŽAJ DŽAGADAMBÉ HÉ MÁ DURGA MÁ KÁLÍ DURGÉ NAMÓ NAMA DŽAJ DŽAJ DŽAGADAMBÉ DŽAGADAMBÉ MÁ DURGA DŽAJA DŽAGADAMBÉ MÁ DURGA HÉ MÁ DURGA ÓM NÁRÁJANÍ ÓM
Mantra k oslavě Božské Matky, bohyně Durgy.
Božská Matko (HÉ MÁ) Durgo (DURGA), klaníme se ti (NAMAS – oslavovat, vzdávat poctu) Čandiko (ČANDIKA – jméno hrozivého aspektu bohyně Durgy), klaníme se ti (NAMÓS – oslavovat, vzdávat poctu) bohyně hojnosti (NÁRÁJANÍ).

Buď pozdravena (DŽAJ) Božská Matko (MÁ) Durgo (HÉ DURGA), která jsi matkou celého světa (DŽAGADAMBÉ). Buď pozdravena (NAMÓ, NAMA) Božská Matko (MÁ) Kálí (KÁLÍ DURGÉ – Kálí je jednou z forem bohyně Durgy).

Buď pozdravena (DŽAJA) Božská Matko (MÁ) Durgo (HÉ DURGA), která jsi matkou celého světa (DŽAGADAMBÉ). Matko (HÉ MÁ) Durgo (DURGA), bohyně hojnosti (NÁRÁJANÍ).
HÉ NANDA NANDA GÓPÁLA ÁNANDA NANDA GÓPÁLA HÉ NANDA NANDA ÁNANDA NANDA JADU NANDA NANDA GÓPÁLA
Oslava Kršny, pastýře (GÓPÁLA), syna (NANDA) Nandy (NANDA), z rodu Jaduovců (JADU), jenž skýtá nejvyšší blaženost (ÁNANDA).
HÉ RAM HÉ RAM TU HI MÁTÁ TU HI PITÁ HEJ TU HI TÓ RÁDHÁ KA ŠJÁM HÉ RAM HÉ RAM TU ANTARJÁMÍ SAB KA SVÁMÍ TERE ČARANÓ MEN ČARÓ DHAM HÉ RAM HÉ RAM TU HI BIGADÉ TU HI SAVARÉN IS DŽAG KÉ SARÉ KÁM HÉ RAM HÉ RAM TU HI DŽAG DATA VIŠV VIDHÁTÁ TU HI SUBAH TU HI ŠÁM HÉ RAM HÉ RAM DŽAG MI SAČA TERA NÁM HÉ RAM HÉ RAM
Bhadžan k Rámovi (v jazyce hindi).
Rámo, Rámo (HÉ RAM).

Ty jsi (TU HI) matka (MÁTÁ) i otec (PITÁ). Jsi (TU HI) také (TÓ) krásné (RÁDHÁ KA) tmavě modré barvy (ŠJÁM – tmavý, černý, neviditelný v materiálním světě). Rámo, Rámo (HÉ RAM).

Ty (TU) jsi Nejvyšší Božství, které je v každé bytosti (ANTARJÁMÍ), jsi všude a ve všem (SAB), ve všech (SAB) mistrech (SVÁMÍ). Tvé (TERE) nohy (ČARANÓ) vstupují do všech (ČARÓ) nebeských sfér (DHAM). Rámo, Rámo (HÉ RAM).

Jsi (TU HÍ) zákon země (BIGADÉ), nejvyšší, svrchovaný vládce (SAVARAN), který (IS) prostupuje (KÁM) celým (SARÉ) vesmírem (DŽAG). Rámo, Rámo (HÉ RAM).

Jsi (TU HÍ) stvořitel (DATA - dárce) světa (DŽAG), stvořitel (VIDHÁTÁ) vesmíru (VIŠVA), jsi úsvit (SUBAH) i soumrak (ŠÁM). Rámo, Rámo (HÉ RAM).

Celý svět (DŽAG), to je tvé (TERA) pravé (SAČA) jméno (NÁM). Rámo, Rámo (HÉ RAM).
HÉ ŠIVA ŠANKARA HÉ MAHÉŠVAR DUKHA HARA SUKHA KARA HARA HARA ŠANKARA ÓM NAMA ŠIVÁJA HARI ÓM NAMA ŠIVÁJA ÓM NAMA ŠIVÁJA
Oslava Šivy (HARA), dárce štěstí (ŠANKARA), Velkého Boha (MAHÉŠVARA), odstraňovatele (HARA) utrpení (DUKHA), dárce (KARA) radosti (SUKHA). Sláva Tobě, Šivo (NAMA ŠIVÁJA).
HEVENU ŠÁLOM ALEJCHEM HEVENU ŠÁLOM ŠÁLOM ŠÁLOM ALEJCHEM
Židovská píseň: Mír s Tebou.
Je to část modlitby, doslovně znamená: Přinášíme Vám mír. ŠÁLOM znamená pozdrav, ale také mír, ve smyslu vnitřní mír, celistvost, dokonalost, Boží požehnání.
HINE MA TOV UMANAJIM ŠEVET ACHIM GAM JACHAD HINE MA TOV ŠEVET ACHIM GAM JACHAD
Židovská píseň: Jak je dobré, když jsou lidé v harmonii a jednotě s Univerzálním Vědomím.
Je to část žalmu zpívaná během šábesu.
HINE NA TOV - "Jak je dobré" (dobro představuje mužskou energii)
UMA NAJIM - "a krásné" (krása představuje ženskou energii)
ŠEVET ACHIM GAM JACHAD – jsou-li lidé v "harmonii, jednotě"
(JACHAD neznamená jen harmonii, mír a jednotu s ostatními lidmi, ale spíše absolutní jednotu se Stvořitelem, Univerzálním Vědomím.)
JA DÉVÍ JA DÉVÍ SÁRVA BHÚTÉŠU ŠÁNTI RÚPENA SAMSTHITA NAMASTASJÉ NAMASTASJÉ NAMÓ NAMAHA
Oslava (NAMÓ, NAMAHA) a vzdání pocty (NAMASTÉ) Božské Matce (DÉVÍ), která je přítomna ve všech (SÁRVA) projevených věcech (BHÚTA) a která je ztělesněním (RÚPINA) míru (ŠÁNTI) a přetrvává na věky (SAMSTHITA).
KAJLÁŠI ŠAKTI ŠIVA ŠANKARA KÍ DŽEJ DŽEJ JAMUNÁ KÍ DŽEJ DŽEJ GANGÁ KÍ DŽEJ DŽEJ
Mantra k oslavě (DŽEJ) jednoty tvořivé a destruktivní energie ŠAKTI ŠIVA a k oslavě posvátných indických řek Jamuná a Gangá.
ŠAKTI – představuje tvořivou, ženskou energii
ŠIVA – představuje destruktivní, mužskou energii
ŠAKTI ŠIVA – je jednota obou energií, které nemohou existovat jedna bez druhé (zrození nemůže existovat bez zániku)
KAJLÁŠ – je posvátná hora v Himálajích (v Tibetu), která je zasvěcená bohu Šivovi
ŠANKARA – jméno Šivy, dokonalý, dárce štěstí
JAMUNÁ – posvátná indická řeka, která se vlévá do řeky Gangy (v oblasti, která je zasvěcená Šivovi)
GANGÁ – posvátná indická řeka zasvěcená Šivovi, která pramení v Himalájích a stéká na zem po Šivových vlasech
KRŠNA GÓVINDA GÓVINDA GÓPÁLA KRŠNA MÚRTI MANÓHARA NANDA LALA
Oslava Kršny, pastýře (GÓVINDA), pasáčka krav (GÓPÁLA), okouzlující (MANÓHARA) božské bytosti (MÚRTI) a syna Nandy (NANDA LALA – v překladu také hravý syn).
KYRIE ELEISON KRISTE ELEISON KYRIE
Pane smiluj se. Kriste smiluj se.
Pochází z řecké modlitby (KYRIOS znamená Pán)
KYRIE ELEISON symbolizuje křesťanskou Nejsvětější Trojici (trojjedinost Boha) - Boha Otce, Syna i Ducha Svatého.
LET STEP INTO THE HOLY FIRE LET STEP INTO THE HOLY FLAME HALELUJA
Vstupme do svatého ohně, do svatého plamene.
LÓKA SAMASTA SUKHINÓ BHAVANTU
Nechť jsou (BHAVANTU) šťastny (SUKHINÓ) všechny (SAMASTA) světy (LÓKA).
MADHURA MADHURA MURALÍ GHANA ŠJÁM MADHURA DÍPATÉ HÉ RÁDHÉ ŠJÁM SURÁ DASA PRABHU HÉ GIRIDHARI KRŠNA HÉ GIRIDHARI MÍRA KÉ PRABHU HRDAJA VIHÁRI HARÉ KRŠNA HARÉ KRŠNA KRŠNA KRŠNA HARÉ HARÉ HARÉ RÁMA HARÉ RÁMA RÁMA RÁMA HARÉ HARÉ
Mantra k oslavě Kršny, který má modrou barvu pleti (ŠJÁM), jehož sladká (MADHURA) hra na flétnu (MURALÍ) je nekonečnou blažeností (GHANA), zářícího (DÍPTA) Kršny, miláčka Rádhy. Oslava Kršny, který přemohl (PRABHU – mocný, silnější než) hadího (SURÁ) démona (DASA), zvedl horu (GIRIDHARI) a je oceánem (MÍRA), který (KÉ) je věčným (PRABHU) zdrojem (HRDAJA – srdce, střed všeho) radosti (VIHÁRI).

Mahámantra (Velká mantra) k oslavě Kršny jako vtělení boha Višnua (HARÉ). RÁMA znamená radost, potěšení nebo okouzlující, ale též jméno boha Rámy (viz část o Rámovi), který je stejně jako Kršna jednou z inkarnací boha Višnua.
MARIA
(Maria - matka Ježíše z Nazareta)
MUKHUNDA MÁDHAVA GÓVINDA BÓL KÉŠAVA MÁDHAVA HARÉ HARÉ BÓL MUKHUNDA MÁDHAVA GÓVINDA BÓL KÉŠAVA MÁDHAVA HARÉ HARÉ BÓL HARÉ BÓL HARÉ BÓL HARÉ BÓL HARÉ BÓL
Oslava Kršny, který osvobozuje (MUKUNDA), má dlouhé a krásné vlasy (KÉŠAVA), je sladký jako med (MÁDHAVA) a je pasáčkem krav (GÓVINDA). Zpíváme (BÓL) a oslavujeme Kršnu - vtělení boha Višnua (HARÉ).
MURALÍ KRŠNA MUKUNDA KRŠNA MÓHANA KRŠNA KRŠNA KRŠNA GÓPÍ KRŠNA GÓPÁLA KRŠNA GÓVARDHANA DHARA KRŠNA KRŠNA RÁDHÁ KRŠNA BÁLÁ KRŠNA RASA VILÓLA KRŠNA KRŠNA ŠIRDI KRŠNA PARTHI KRŠNA ŠRÍ SATJA SÁÍ KRŠNA KRŠNA
Kršna, hrající na flétnu (MURALÍ), je ten, kdo vysvobozuje (MUKUNDA), je okouzlující (MÓHANA), je milý pastýřkám (GÓPÍ KRŠNA), je pastýř (GÓPÁLA) který podržel (DHARA) horu Góvardhanu (GÓVARDHANA) a jehož dívkou (BÁLÁ) je RÁDHÁ, se kterou tančí tanec lásky (RASA VILÓLA).
(Šrí Satja Sáí Bábá ze Širdi žijící na přelomu19. a 20. stol. se narodil ve vesnici Parthi a byl již za svého života považován za božské vtělení.)
NAMÓ BHAGAVATÉ BHAJSADŽJA GURU VAJDURJA PRABHA RÁDŽAJA TATHÁGATAJA ARHATÉ SAMJAKSAMBUDDHAJA TADJATÁ ÓM BHAJSADŽJÉ BHAJSADŽJÉ BHAJSADŽJA SVÁHÁ
Tibetská mantra Buddhy Uzdravujícího (dlouhá verze).
Pozdrav (NAMÓ) nejvyššímu božskému principu (BHAGAVATÉ), učiteli (GURU), který je uzdravením (BHAJSADŽJA), klenotem (VAJDURJA), nejvyšším králem Tathagatou (PRABHA RÁDŽAJA TATHÁGATAJA), tím, kdo se osvobodil a dosáhl nirvány (ARHATÉ), nejvyšším Buddhou (SAMJAKSAMBUDDHAJA), dokonalým uzdravením (BHAJSADŽJA).

Avalókitéšvara dháraní

NAMÓ RATNA TRAJA JA NAMA ÁRJA DŽŇÁNA SÁGARA VAJRÓČANA VJÚHA RÁDŽAJA TATHÁGATAJA ARHATÉ SAMJAKSAM BUDDHAJA NAMAH SARVA TATHÁGATÉ BHÉ ARHATÉ BHÉ SAMJAKSAM BUDDHÉ BHÉ NAMA ÁRJA AVALÓKITÉŠVARAJA BÓDHISATTVAJA MAHÁSATTVAJA MAHÁ KARUNIKÁJA TADJATHÁ ÓM DHARA DHARA DHIRI DHIRI DHURU DHURU ITÉ VÉTÉ ČALÉ ČALÉ PRAČALÉ PRAČALÉ KUSUMÉ KUSUMA VARE ILI MILI CITI DŽVALAM APANAJA SVÁHÁ
AVALÓKITÉŠVARA-EKÁDASAMUKHA DHÁRANÍ
(Dháraní Avalókitéšvary jedenácti tváří)
ÉKÁDASA – jedenáct, MUKHA – hlava, DHÁRANÍ - pochází ze sanskrtského dhára (držet) a je označením pro podstatu (esenci, srdce) sútry. Tímto srdcem sútry bývá často mantra. Je to také schopnost udržet nauku buddhů po jejím prvním zaslechnutí a to bez jediné chyby. Někteří buddhisté věří, že tuto dháraní vyslovil Avalókitéšvara jedenácti tváří (bódhisattva tibetského buddhismu) a je proto tibetskou obdobou "Mantry velkého soucítění" (Mahá Karuná Mantry) mahájánového buddhismu v Indii.
Sláva (NAMÓ) třem klenotům (RATNA TRAJA – tři klenoty buddhismu: Buddha, Dharma, Sangha), oceánu (SÁGARA) vznešené, transcendentální (ÁRJA) moudrosti (DŽŇÁNA), Vajróčanovi (VAJRÓČANA – jeden z pěti transcendentálních Buddhů), králi (RÁDŽA) Tathágatovi (TATHÁGATA - ten, kdo odešel za všechna přicházení a odcházení, tedy za zrození a smrt), Arhatovi (ARHAT - ten, kdo se osvobodil a dosáhl nirvány, hlubokého míru mysli), Nejvyššímu Buddhovi (SAMJAKSAM BUDDHAJA). Chvála (NAMAH) všem (SARVA) zářícím (BHÉ) Tathagatům, Arhatům, Nejvyšším Buddhům (SAMJAKSAM BUDDHÉ), vznešenému (ÁRJA) Avalókitéšvarovi, bódhisattvovi (bódhisattva je ten, kdo se vzdá konečného osvícení, aby mohl pomoci druhým), Nejvyšší Skutečnosti (MAHÁSATTVA), Nejvyššímu Soucitu(MAHÁ KARUNIKÁJA).

Tedy (TADJATHÁ):
Neustálé opakování, udržování (DHARA DHARA), pevné a stabilní (DHIRI DHIRI) propojení (DHURU DHURU) s touto dháraní zapřičiní pochopení (VÉTÉ) a vymizení (ITÉ) klamu (ČALÉ) včetně největšího klamu (PRAČALÉ) a je květem květů (KUSUÉ KUSUMA), mocnou (VARE) zbraní (ILI) vedoucí k nalezení (MILI) moudrosti a pochopení (CITI), jenž je plamenem spalujícím (DŽVALAM) špatnou karmu (APANAJA). SVÁHÁ - sláva, vyjádření úcty, poklona.
NANDALALA JADU NANDALALA VRINDAVANA GÓVINDA LALA RÁDHÁ LÓLA NANDALALA RÁDHÁ MÁDHAVA NANDALALA
Mantra oslavující Kršnu, syna Nandy (NANDALALA), z rodu Jaduovců (JADU), z Vrindavany (les poblíž vesnice, kde Kršna vyrůstal) a tančící (LÓLA) Rádhu, družku Kršny (MÁDHAVA - sladký jako med).
NATARÁDŽA NATARÁDŽA NARTANA SUNDARA NATARÁDŽA ŠIVARÁDŽA ŠIVARÁDŽA ŠIVA KAMÍ PRIJA ŠIVARÁDŽA ČIDAMBARÉŠA NATARÁDŽA ÁDI PURÍŠVARA ŠIVARÁDŽA
Mantra k oslavě boha Šivy (NATARÁDŽA – král tanečníků, Šiva tančící tanec zániku světa), okouzlujícího (SUNDARA) tanečníka (NARTANA), krále Šivy (ŠIVARÁDŽA), milovaného (PRIJA) manžela Párvatí (KAMÍ – forma bohyně Párvatí – se smyslnýma očima), Šivy přebývajícího v Čidambaram (město v Indii proslulé chrámem, který je zasvěcen Šivovi v jeho aspektu kosmického tanečníka), prvotního (ÁDI) vládce světa (PURÍŠVARA).

Vadžra Guru Mantra

(sanskrtská výslovnost) ÓM AH HÚM VADŽRA GURU PADMA SIDDHI HÚM ÓM AH HÚM PADMA SIDDHI HÚM (tibetská výslovnost) ÓM AH HUNG BENZRA GURU PÄMA SIDDHI HUNG ÓM AH HUNG PÄMA SIDDHI HUNG
Vadžra Guru Mantra.
Tibetská mantra k oslavě Padmasambhavy, buddhistického učitele, který přinesl buddhismus do Tibetu.
ÓM AH HÚM představuje tři semenné slabiky tzv. bídža mantry. V buddhismu tato trojice poukazuje na tělo, zvuk (či řeč) a mysl.
ÓM - se vztahuje k šesté a sedmé čakře, znamená dokonalý stav těla, ve smyslu všech dimenzí těla jedince
AH (vysloveno jako Á) - se vztahuje k páté čakře a znamená dokonalý zvuk představovaný životní energií, pránou
HÚM - se vztahuje ke čtvrté čakře a znamená dokonalou mysl, jak ve smyslu uvažování a rozumu, tak i toho, co je nad rozumem
VADŽRA – hromoklín či diamant, představuje energii osvícené mysli, která prochází vším neporušena,
GURU – učitel,
PADMA – lotos, který představuje čistotu,
SIDDHI – dosažení, naplnění

Gájatrí mantra

ÓM BHUR BHÚVAS SVAHA TAT SAVITUR VARÉNJAM BHARGÓ DÉVAS JA DHÍMAHI DHIJÓ JÓ NAF PRAČÓDAJÁT
Mantra poznání.
(GÁJATRÍ - Matka Vědění, mantra z 24 slabik, chvalozpěv ke Slunci.)
Mantra poznání (GÁJATRÍ) a pochopení (DHIJÓ), že to (TAT, JÓ), co nás (NAH) vede a podněcuje (PRAČÓDAJÁT), je vznešené (DÉVAS) světlo (BHARGÓ) Poznání (či meditace - DHÍMAHI), nejvyšší (VARÉNJA) tvořivá síla (SAVITR – Slunce, Matka) prozařující svět hmoty (BHUR), bohů (BHÚVAS) i říši bez forem (SVAH).
ÓM DUM DURGAJÉ NAMAHA ÓM KRÍM KÁLIKÁJÉ NAMAHA
Oslava (NAMAHA) bohyně Durgy(DUM DURGAJÉ) a černé (KÁLIKÁ) bohyně Kálí (KRÍM).
ÓM EJM HRÍM KLÍM ČÁMUNDÁ JA VÍČÍ NAMAHA
Oslava (NAMAHA) bohyní
Sarasvatí (EJM – symbolizuje poznání a tvořivost), Párvatí(HRÍM – překonání iluze), Kálí (KLÍM – síla, vášeň a kontrola nad emocemi), Durgy (ČÁMUNDÁ – ta, která zahubila démony Čandu a Mundu) a Gangy (VÍČÍ – vlny posvátné řeky Gangy, jejíž personifikací je Gangá, dcera boha Himavana a sestra Párvatí).
ÓM GURU ÓM GURU ÓM GURU DÉVA DŽAJA GURU DŽAJA GURU DŽAJA GURU DÉVA
Mantra k oslavě (DŽAJA) duchovního učitele (GURU), který je samotným Bohem (DÉVA).
ÓM HÁM HANUMATÉ NAMAHA
Oslava (DŽEJ) Hanumana.
(HÁM – totéž co Húm – magická slabika, HANUMATÉ - Hanuman, NAMAHA – oslavovat, provolávat slávu, vzdávat poctu)
ÓM KÁLÍ ÓM MÁTÁ DURGA DÉVÍ NAMÓ NAMAHA ŠAKTI DURGA DÉVÍ DŽAGADAMBÉ MÁTÁ
Oslava bohyně (DÉVÍ) Kálí a Durgy (Kálí je jedna z forem Durgy), Božské Matky (MÁTÁ), která je matkou celého světa (DŽAGADAMBÉ).
ÓM KÁLÍ ÓM MÁTÁ DURGA DÉVÍ NAMÓ NAMAHA ŠAKTI KUNDALINÍ DŽAGADAMBÉ MÁ
Oslava bohyně (DÉVÍ) Kálí a Durgy (Kálí a Kundaliní jsou formy Durgy), Božské Matky (MÁTÁ), která je matkou celého světa (DŽAGADAMBÉ). KUNDALINÍ (tzv. hadí síla) je ženskou formou energie, která vychází ze spodní části páteře.

Avalókitéšvara Mantra

(sanskrtská výslovnost) ÓM MANI PADME HÚM (tibetská výslovnost) ÓM MANI PÄME HUNG
Mantra bódhisattvy soucitu - Avalókitéšvary (sanskrt), Čänräziga (Tibet), Kuan-jin (Čína).
Mantra symbolizuje transformaci od nečistého k čistému, podobně jako květ lotosu vyrůstá z bahna. (MANI - klenot, PADME - lotos.)
ÓM MÁTÁ ÓM MÁTÁ DŽEJ DŽEJ DURGA DÉVÍ MÁ
Oslava Božské Matky (MÁ, MÁTÁ, DÉVÍ) Durgy.
ÓM MÁTÁ ÓM MÁTÁ ŠAKTI KUNDALINÍ DŽAGADAMBÉ ÓM MÁTÁ ÓM KÁLÍ DURGA DÉVÍ NAMÓ NAMA
Oslava Božské Matky (MÁTÁ), vesmírné síly (ŠAKTI KUNDALINÍ – ženská kosmická energie), která je matkou celého světa (DŽAGADAMBÉ). Oslava (NAMÓ, NAMA) bohyní (DÉVÍ) Kálí a Durgy (přičemž Kálí je jedna z podob Durgy).

Súrja namaskár

ÓM MITRÁJA NAMAHA ÓM RAVAJÉ NAMAHA ÓM SÚRJAJA NAMAHA ÓM BHÁNAVÉ NAMAHA ÓM KHAGÁJA NAMAHA ÓM PÚŠNÉ NAMAHA ÓM HIRANJAGARBHÁJA NAMAHA ÓM MARÍČAJÉ NAMAHA ÓM ÁDITJÁJA NAMAHA ÓM SAVITRÉ NAMAHA ÓM ARKÁJA NAMAHA ÓM BHÁSKARÁJA NAMAHA
Pozdrav Slunci.
(Súrja – Slunce, bůh Slunce, NAMASKÁR - pocta, "Klaním se Ti.")
Vzdávám úctu (NAMAHA) tomu, kdo (JA, JÉ) je přítelem (MITRA – slunce, přítel), Slunečním bohem (RAVI), Sluncem (SÚRJA) a světlem (BHÁNA).

Vzdávám úctu (NAMAHA) tomu, kdo (JA, JÉ) se pohybuje po obloze (KHAGA), je příčinou růstu a dává potravu (PUŠAN), je Stvořitelem všeho živého (HIRANJAGARBHA – Stvořitel, zlaté vejce stvořené Brahmou, ze kterého vzešel všechen život) a je obdařen paprsky světla (MARÍČA).

Vzdávám úctu (NAMAHA) tomu, kdo (JA) se zrodil z Božské matky (ÁDITJÁ – syn Aditi), je nejvyšší tvořivou silou (SAVITRA), teplem (ARKA) a světlem (BHÁSKARA).
ÓM NAMA ŠIVA ÁDI ŠAKTI ÁDI ŠAKTI NAMÓ NAMÓ
Oslava Šivy (NAMA ŠIVA) jakožto mužského principu a Šakti (ŠAKTI NAMÓ) jakožto ženského principu, prapůvodní (ÁDI) božské síly, Božské Matky.
ÓM NAMA ŠIVÁJA
Pančakšara mantra (NAMA ŠIVÁJA mantra o pěti slabikách).
V překladu znamená: Buď pozdraven a oslavován (NAMA), Šivo (ŠIVÁJA).
ÓM NAMA ŠIVÁJA ÓM NAMA ŠIVÁJA ŠIVÁJA NAMAHA ŠIVÁJA NAMA ÓM ŠAMBHÓ ŠANKARA NAMA ŠIVÁJA GIRIDHARA ŠANKARA NAMA ŠIVÁJA ŠAMBHÓ ŠANKARA NAMA ŠIVÁJA ARUNÁČALA ŠIVA NAMA ŠIVÁJA
Buď pozdraven (NAMA) Šivo, dárce štěstí a radosti (ŠAMBHÓ ŠANKARA), ty, jenž držíš horu (GIRIDHÁRA). Buď pozdravena Arunáčalo, posvátná horo Šivy.
ÓM NAMA ŠIVÁJA ÓM NAMA ŠIVÁJA ŠIVA ÓM NAMA ŠIVÁJA ÓM NAMA ŠIVÁJA ŠIVA HARA HARA ŠAMBHÓ ŠANKARA UMÁNÁTH HARA HARA ŠANKARA BHÓLANÁTH BHÓLANÁTH BHÓLANÁTH HARA HARA ŠANKARA BHÓLANÁTH
Buď pozdraven (NAMA) Šivo, manželi Umy – Párvatí (UMÁNÁTH), dárce radosti a štěstí (ŠAMBHÓ ŠANKARA). (BHÓLANÁTH – jméno Šivy).
ÓM NAMÓ AMITÁBHAJA BUDDHAJA SANGHAJA DHAMMAJA ÓM NAMÓ AMITÁBHAJA ÓM NAMÓ AMITÁBHAJA
Mantra v jazyce pálí k oslavě tří klenotů buddhismu:
BUDDHA jako učitel (AMITÁBHA je Buddha Neomezeného světla, jeden z pěti Dhjánibuddhů)
DHAMMA (v jazyce pálí), DHARMA (v sanskrtu) - přirozenost věcí, přírodní zákony či učení Buddhy o přirozenosti věcí, duchovní cesta,
SANGHA - společenství, které je oporou na duchovní cestě
ÓM NAMÓ BHAGAVATÉ VÁSUDÉVÁJA ÓM NAMÓ NÁRÁJANÁJA
Oslava (NAMÓ) nejvyššího Boha (BHAGAVATÉ), který přebývá ve všem (VÁSUDÉVA). Sláva (NAMÓ) bohu Višnuovi (NÁRÁJANA).
ÓM NAMÓ NÁRÁJANÁJA
Pozdraven buď (NAMÓ) bůh Višnu (NÁRÁJANA).

Múla mantra

ÓM SAČČIDÁNANDA PARABRAHMA PURUŠHÓTTAMA PARAMÁTMAN ŠRÍ BHAGAVATÍ SAMÉTA ŠRÍ BHAGAVATÉ NAMAHA HARIHI ÓM TAT SAT HARIHI ÓM TAT SAT
(MÚLA znamená zdroj, prvopočátek, kořen)
Mantra oslavující tři aspekty božství - Bytí, Vědomí a Blaženost(SAT, ČIT, ÁNANDA), čistou, nejvyšší, božskou energii (PARABRAHMA, PURUŠHÓTTAMA, PARAMÁTMA) a ženský i mužský princip (BHAGAVATÍ, BHAGAVATÉ) vytvářející jednotu (SAMÉTA).

(HARI – jméno boha Višnua - udržovatele a ochránce vesmíru, TAT – ten, ta, to, SAT – Bytí, ÓM TAT SAT – vyjadřuje totožnost individuálního a Univerzálního vědomí)
ÓM ŠRÍ MAHÁLAKŠMÍ NAMAHA
Oslava (NAMAHA) svaté (ŠRÍ) Lakšmí, Velké (MAHÁ) Matky.
ÓM ŠRÍ RÁMA ÓM ŠRÍ RAM RÁMA RÁMA RÁMA RÁMA RÁMA RAM
Mantra k oslavě Rámy. (ŠRÍ – svatý, RÁMA, RAM – Ráma)
ÓM ŠRÍ SAČÉ MAHÁPRABHU KI DŽEJ PARAMÁTMA KI DŽEJ ÓM ŠÁNTI ŠÁNTI ŠÁNTIHI ÓM
Ať zvítězí (ÓM DŽEJ) nejvyšší Vědomí (SAČET), Bůh (ŠRÍ) a nejvyšší Pán (MAHÁPRABHU), nejvyšší božské Já (PARAMÁTMA). Mír (ŠÁNTI).
ÓM TÁRÉ TUTÁRÉ TURÉ SÓHA
Tibetská mantra k poctě Velké Matky, Zelené Táry, symbolizující osvícené konání a hojnost.

Mahámritjumdžaja mantra

ÓM TRJAMBAKAM JADŽAMAHÉ SUGANDHIM PUŠTIVARDHANAM URVÁRUKAMIVA BANDHANÁN MRITJÓR MUKŠÍJA MÁMRITÁT
"Mantra velkého vítězství nad smrtí" (MAHÁMRITJUMDŽAJA), známá také jako "Mókša mantra Pána Šivy". (MÓKŠA - osvobození).
Ty, který prostupuješ skrze tři světy (TRAJAMBAKAM), velký přemožiteli (JADŽAMAHÉ), nejvyšší Bytosti (SUGANDHIM), ochránče dobra a blahobytu (PUŠTIVARDHANAM), odstraňuješ velké (URVA) utrpení (ÁRUKAM), podobně jako (IVA) zbavuješ pout (BANDHANAM) smrti (MRITJÓR) a vedeš (MUKŠIJA – osvobozuješ) k nesmrtelnosti (MÁMRITAT).
ÓM VAKRATUNDÁJA HÚM VAKRATUNDÁJA DHÍMAHI GANÉŠA AVATÁRA NAMAHA
Mantra k oslavě (NAMAHA) inkarnace (AVATÁRA) boha Ganéši (VAKRATUNDA – jméno jedné z inkarnací boha Ganéši), který díky své zbrani vakratunda (VAKRATUNDA – zbraň, která dokáže narovnat to, co bylo pokrouceno, nebo přivést zpět ty, kteří byli svedení na scestí), jíž je meditace (DHÍMAHI – také Velké Poznání), přivádí zpět ty, kteří sešli z cesty.
PANE MÍRU TOBĚ VZDÁVÁME SVOJI SÍLU AŤ LÁSKA VZROSTE A VÁLKA USTANE MÍR SVĚTU MÍR
PRÉMA MUDITÁ MANA SE KAHÓ RÁMA RÁMA RAM RÁMA RÁMA RAM RÁMA RÁMA RAM PÁPA KATÉ DUKHA MITÉ LÉKÉ RÁMA NÁM BHÁVA SAMUDRA SUKHADA NÁVA ÉKA RÁMA NÁM PRÉMA MUDITÁ … MAHÁDÉVA SADÁ TA DŽAPA TA DIVJÁ RÁMA NÁM KÁŠI MÁRA TA MUKTA KÁRÁ TA KAHA TA RÁMA NÁM PRÉMA MUDITÁ … MÁTÁ PITÁ BANDHU SAKHA SUBHI RÁMA NÁM BHAKTA DŽANANA DŽÍVANA DHÁNA ÉKA RÁMA NÁM
Bhadžan k Rámovi.
S láskou (PRÉMA) a radostí (MUDITÁ) ať mysl (MANA) uctívá (SE) a vyslovuje (KAHÓ) jméno Ráma (RÁMA).

Jméno (NÁM) Ráma (RÁMA) spaluje (KÁTÉ) špatnou karmu (PÁPA), je vodou (LÉKÉ), která odplavuje (MITÉ) utrpení a bolest (DUHKA), vorem (NÁVA) přes oceán (SAMUDRA) Bytí (BHÁVA) přinášejícím štěstí a blaženost (SUKHADA) je jediné (ÉKA) jméno (NÁM), Ráma (RAM).

On je Velký Bůh (MAHÁDÉVA), ať se navždy (SADÁ) opakuje (DŽAPA) jeho božské (DIVJÁ) jméno (NÁM) Ráma (RÁMA). On je ten, kdo prosvětluje (KÁŠI) smrt (MÁRA) a osvobozuje (MUKTA) od zármutku (KÁRÁ) a jehož jméno (NÁM) je Ráma (RÁMA).

Ráma je matka (MÁTÁ), otec (PITÁ), bratr (BANDHU) i přítel (SAKHA), jméno Ráma (RÁMA NÁM) nosí štěstí (SUBHI). Jako stvořitele (DŽANANA), dárce (DŽÍVANA) a udržovatele (DHÁNA) stačí uctívat (BHAKTA) jediné (ÉKA) jméno (NÁM), Ráma (RAM).
RA MA DA SA SA SEJ SÓHAM
RA – oheň, teplo, dávání, láska
MA – voda, měsíc, čas, štěstí, hojnost
DA – země, dávání, ochrana
SA – vzduch, vítr, nebe, ráj, trpělivost
SA - poznání, meditace
SEJ - jít, směřovat k
SÓ HAM – já jsem Brahman, já jsem Bůh
RÁDHÁ RÁNÍ KÍ DŽEJ MAHÁ RÁNÍ KÍ DŽEJ BÓLÓ RÁDHÁ GÓVINDA KÍ DŽEJ DŽEJ DŽEJ RÁDHÉ RÁDHÉ ŠJÁM BÓLÓ RÁDHÉ RÁDHÉ ŠJÁM BÓLÓ RÁDHÁ GÓVINDA KÍ DŽEJ DŽEJ DŽEJ
Mantra k oslavě Rádhy (RÁDHÁ RÁNÍ – královna Rádhá, MAHÁ RÁNÍ – velká královna) a Kršny (GÓVINDA – pastýř). Zpíváme (BÓLÓ) a oslavujeme (DŽEJ) Rádhu a Kršnu (ŠJÁM).
RÁDHÉ GÓVINDA RÁDHÉ GÓVINDA GÓVINDA GÓVINDA RÁDHÉ GÓVINDA KÉŠAVA KRŠNA MÁDHAVA KRŠNA GÓVINDA GÓVINDA RÁDHÉ GÓVINDA
Mantra k oslavě Kršny a Rádhy.
(KÉŠAVA – mající dlouhé vlasy, MÁDHAVA – sladký jako med).
RÁDHÉ RÁDHÉ RÁDHÉ GÓVINDA BÓLÓ GÓVINDA GÓVINDA GÓVINDA RÁDHÉ GÓVINDA GÓVINDA GÓVINDA RÁDHÉ BÓL RÁDHÉ BÓL RÁDHÉ BÓL RÁDHÉ BÓL RÁDHÉ RÁDHÉ RÁDHÉ BÓL RÁDHÉ BÓL RÁDHÉ BÓL RÁDHÉ BÓL
Oslava Kršny a Rádhy.
(GÓVINDA – pastýř, BÓLÓ, BÓL – zpívat)
RÁDHÉ RÁDHÉ RÁDHÉ GÓVINDA RÁDHÉ RÁDHÉ GÓVINDA RÁDHÉ RÁDHÉ GÓPÁL
Mantra k oslavě Rádhy a Kršny
(GÓVINDA - pastýř, GÓPÁLA - pasáček krav)
RAGHUPATI RÁGHAVA RÁDŽA RAM PATITA PÁVANA SÍTÁ RAM
Oslava Rámy a Síty. Rámy (RAM) jako krále (RÁDŽA), který byl následovníkem krále Raghu (RAGHUPATI – král sluneční dynastie, RÁGHAVA - nástupce krále Raghu) a který je spasitelem hříšníků (PATITA PÁVANA).
RÁMA BÓLÓ RÁMA BÓLÓ BÓLÓ BÓLÓ RAM SÍTÁ BÓLÓ SÍTÁ BÓLÓ BÓLÓ BÓLÓ RAM HANUMAN BÓLÓ HANUMAN BÓLÓ BÓLÓ BÓLÓ RAM
Zpívejme (BÓLÓ) jména RÁMA, SÍTÁ a HANUMAN.

Hanuman Bóló

RÁMA BÓLÓ RÁMA BÓLÓ BÓLÓ BÓLÓ RAM SÍTÁ BÓLÓ SÍTÁ BÓLÓ BÓLÓ SÍTÁ RAM HANUMAN BÓLÓ HANUMAN BÓLÓ BÓLÓ HANUMAN DŽEJ DŽEJ HANUMAN
Zpívejme (BÓLÓ) jména RÁMA, SÍTÁ a HANUMAN.
Sláva (DŽEJ) Hanumanovi (HANUMAN).
RÁMA LAKŠMANA DŽÁNAKÍ DŽAJ BÓLÓ HANUMANAKÍ DŽAJ BÓLÓ HANUMANAKÍ DŽAJ DŽAJ BÓLÓ HANUMANAKÍ RÁMA LAKŠMANA DŽÁNAKÍ DŽAJ BÓLÓ HANUMANAKÍ HANUMANAKÍ HANUMANAKÍ DŽAJ BÓLÓ HANUMANAKÍ RÁMAKÍ HANUMANAKÍ DŽAJ DŽAJ BÓLÓ HANUMANAKÍ RÁMAKÍ LAKŠMÁNAKÍ DŽAJ DŽAJ BÓLÓ HANUMANAKÍ
Oslava Rámy, jeho bratra Lakšmany a Hanumana.
(DŽAJ – vítězství, sláva, buď pozdraven, BÓLÓ – zpívat, vyslovovat)
SA NAH PITÉVA SÚNAVÉ AGNÉ SÚPÁJANÓ BHAVA SAČASVÁ NAH SVASTAJÉ
Verš z Rigvédy (sbírky starých védských indických chvalozpěvů) k oslavě boha ohně Agniho.
Buď s námi (SA NAH) jako otec (PITÉVA), Agni (AGNÉ). Buď těm, kteří tě uctívají (SAČA) snadno dosažitelný (SÚPÁJANA BHAVA), buď s námi (SVÁ NAH), sláva Tobě (SVASTI).
SARASVATÍ MAHÁLAKŠMÍ DURGA DÉVÍ NAMAHA
Oslava (NAMAHA) Bohyně ve třech aspektech: Sarasvatí, Lakšmí a Durga.
SÍTÁ RAM DŽAJA SÍTÁ RAM SÍTÁ RAM Ó …
Mantra k oslavě (DŽAJA) Rámy (RAM) a Síty (SÍTÁ).
SÍTÁ RAM NAMÓ BHADŽÓ MADHURA MADHURA RÁMA NAMA BHADŽÓ
Buďte pozdraveni (NAMÓ) a uctíváni (BHADŽÓ), Rámo (RAM) a Síto (SÍTÁ). Buď oslavován (NAMA) a uctíván (BHADŽÓ), sladký (MADHURA) Rámo (RÁMA).
SÓ HAM
Já jsem To (Brahman, Bůh, Vědomí).
ŠAKTI DÉVÍ KÍ DŽAJA BÓLÓ ŠAKTI DÉVÍ KÍ DŽAJ DŽAJ DŽAJ DŽAJ DŽAJ ŠAKTI DÉVÍ KÍ DŽAJ LAKŠMÍ DÉVÍ KÍ DŽAJA BÓLÓ LAKŠMÍ DÉVÍ KÍ DŽAJ DŽAJ DŽAJ DŽAJ DŽAJ LAKŠMÍ DÉVÍ KÍ DŽAJ DURGA DÉVÍ KÍ DŽAJA BÓLÓ DURGA DÉVÍ KÍ DŽAJ DŽAJ DŽAJ DŽAJ DŽAJ DURGA DÉVÍ KÍ DŽAJ
Zpívejme (BÓLÓ) k oslavě (DŽAJ) ženského principu (ŠAKTI), bohyní Lakšmí a Durgy.
ŠÁLOM CHAVERIM ŠÁLOM CHAVERIM ŠÁLOM ŠÁLOM
Židovská píseň: Mír s vámi, přátelé.
ŠÁLOM znamená pozdrav, ale také mír, ve smyslu vnitřní mír, celistvost, dokonalost, Boží požehnání.
ŠEMA IZRAEL ADONAJ ELOCHEJNU ADONAJ ECHOD
Židovská píseň: Slyš Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný.
Je to hlavní modlitba (část židovské Tóry) opakovaná dvakrát denně.
ŠIVA ŠAMBHÓ ŠAMBHÓ ŠIVA ŠAMBHÓ MAHÁDÉVA HARA HARA HARA HARA MAHÁDÉVA ŠIVA ŠAMBHÓ MAHÁDÉVA HÁLÁHALA DHARA ŠAMBHÓ ANÁTHA NÁTHA ŠAMBHÓ HARI ÓM HARI ÓM HARI ÓM NAMA ŠIVÁJA HARI ÓM ÓM ÓM HARI ÓM ÓM NAMA ŠIVÁJA
Oslava Šivy (NAMA ŠIVÁJA), dárce radostí a štěstí (ŠAMBHÓ), Velkého Boha (MAHÁDÉVA), toho, kdo zadržel jed Háláhala ve svém krku (HÁLÁHALA DHARA), nejvyššího ochránce (ANÁTHA NÁTHA – doslovně ochránce, který nemá ochránce - tedy ten nejvyšší ochránce).
ŠIVA ŠIVA ŠAMBHÓ ŠANKARA HARA HARA HARA MAHÁDÉVARA GANGÁ JATÁDHARA GAURÍ MANÓHARA PARTHIPURÍ PARAMÉŠVARA
Šiva je zdrojem blaženosti (ŠAMBHÓ), Šiva (HARA, MAHÁDÉVA) je dokonalý (ŠANKARA), je ten, kdo má ve svých dlouhých spletených vlasech (JATÁDHARA) posvátnou řeku Gangu (GANGÁ), okouzlil (MANÓHARA) GAURÍ (bohyně Párvatí), je vládcem města (PURÍ) PARTHI (Puttaparthi – město v Indii) a je nejvyšší Bůh (PARAMÉŠVARA).
ŠIVA ŠIVA ŠIVA ŠAMBHÓ HARA HARA HARA ŠAMBHÓ MAHÁDÉVA ŠAMBHÓ
Šiva (MAHÁDÉVA, HARA) je zdrojem dokonalé blaženosti (ŠAMBHÓ).
ŠIVA ŠIVA ŠIVA ŠAMBHÓ MAHÁDÉVA ŠAMBHÓ
Šiva (MAHÁDÉVA) je zdrojem dokonalé blaženosti (ŠAMBHÓ).
ŠRÍ GURU ŠARANAM SADGURU ŠARANAM GURU ÓM GURU ÓM GURU ÓM MANGALAM
Duchovní učitel (GURU) je útočištěm a ochranou (ŠARANAM). Opravdový guru (SADGURU – guru, který odkrývá Pravdu) je útočištěm a ochranou (ŠARANAM). Guru je Univerzální Vědomí (ÓM), štěstí a blaženost (MANGALAM).
ŠRÍ KRŠNA GÓVINDA HARÉ MURÁRE HÉ NÁTHA NÁRÁJANA VÁSUDÉVÁ HÉ NÁTHA NÁRÁJANA VÁSUDÉVÁ GÓPÁLA GÓPÁLA DÉVAKÍ NANDANA GÓPÁLA DÉVAKÍ NANDANA GÓPÁLA
Oslava Kršny, pasáčka krav (GÓVINDA), který zabil démona Muru (MURÁRE), je ochráncem (NÁTHA), vtělením boha Višnua (NÁRÁJANA) a přebývá ve všech věcech (VÁSUDÉVA - otec Kršny, ale též označení pro samotného Kršnu - ten, kdo přebývá ve všech věcech - Bůh). (HÉ – je oslovení nebo zvolání)
Oslava Kršny, pasáčka (GÓPÁLA), syna Dévakí (DÉVAKÍ NANDANA).
ŠRÍ RAM DŽAJA RAM DŽAJA DŽAJA RAM
Oslava Rámy.
(ŠRÍ – svatý, RAM – Ráma, DŽAJA – vítězství, sláva, buď pozdraven)
(ÓM) ŠRÍ RAM DŽEJ RAM DŽEJ DŽEJ RAM
Oslava Rámy.
(ÓM – prvopočáteční zvuk, tak se staň, označení pro Univerzální Vědomí, ŠRÍ – svatý, RAM – Ráma, DŽEJ – vítězství, sláva, buď pozdraven)
ŠRÍ RAM DŽEJ RAM DŽEJ DŽEJ RAM SÍTÁ RAM SÍTÁ RAM SÍTÁ RAM SÍTÁ RAM
Oslava Rámy a Síty.
(ŠRÍ – svatý, RAM – Ráma, DŽEJ – vítězství, sláva, buď pozdraven, SÍTÁ – Sítá)
TADJATHÁ ÓM BHAJSADŽJÉ BHAJSADŽJÉ MAHÁ BHAJSADŽJA RÁDŽA SAMUDGATÉ SVÁHÁ (sanskrtská výslovnost) TÉJATA ÓM BÉKANDZÉ BÉKANDZÉ MAHÁ BÉKANDZÉ RADZA SAMUNGATÉ SÓHA (tibetská výslovnost)
Tibetská mantra Buddhy Uzdravujícího (krátká verze).
Takto jest řečeno (TADJATHÁ):
Uzdravení (BHAJSADŽJÉ), uzdravení ze všeho (BHAJSADŽJÉ), uzdravení úplně ze všeho (MAHÁ BHAJSADŽJA – velké uzdravení) znamená, že povstane velký král (SAMUDGATÉ RÁDŽA, symbol projevení buddhovství), sláva (SVÁHÁ).
THE RIVER IS FLOWING FLOWING AND GROWING THE RIVER IS FLOWING BACK TO THE SEA MOTHER EARTH CARRY ME YOUR CHILD I WILL ALWAYS BE MOTHER EARTH CARRY ME BACK TO THE SEA
Řeka teče a sílí a vrací se zpátky do moře. Jsem tvé dítě, Matko Země, nes mě a dones zpátky do moře.
TU MI BHADŽA RE MANA TU MI DŽAPA RE MANA ÓM ŠRÍ RAM DŽAJA RAM DŽAPA RE MANA
Má (MI) mysli (MANA), uctívej (BHADŽA) a stále opakuj (DŽAPA) mantru ÓM ŠRÍ RAM DŽAJA RAM (chvála Rámovi).
TUMHÍ HÓ MÁTÁ PITÁ TUMHÍ HÓ TUMHÍ HÓ BANDHU SAKHA TUMHÍ HÓ ÓM NAMA ŠIVÁJ ÓM NAMA ŠIVÁJ ÓM NAMA ŠIVÁJ ÓM NAMA ŠIVÁJ ÓM TUMHÍ HÓ MÁTÁ PITÁ TUMHÍ HÓ TUMHÍ HÓ BANDHU SAKHA TUMHÍ HÓ ARUNÁČALA ŠIVA ARUNÁČALA ŠIVA ARUNÁČALA ŠIVA ARUNÁČALA
Buď pozdraven (TUMHÍ HÓ) ty, který jsi matkou (MÁTÁ) i otcem (PITÁ), bratrem (BANDHU) i přítelem (SAKHA). Sláva (ÓM NAMA) Tobě, Šivo (ŠIVA, ŠIVÁJ).(ARUNÁČALA – hora v jižní Indii, zasvěcená Šivovi)
TUM HÍ MÉRÉ MANDIR TUM HÍ MÉRÍ PÚDŽÁ TUM HÍ DÉVTÁ HÓ KÓÍ MÉRÍ ÁNKHÓN SÉ DÉKHÉ TÓ SAMDŽÉ KI TUM MÉRÉ KJÁ HÓ DŽIDHAR DÉKHATÍ HÚN UDHAR TUM HÍ TUM HÓ NA DŽÁNÉ MAGAR KÍN KHAJÁLÓN MÉN GUM HÓ MUDŽHÉ DÉKHAKAR TUM ZARÁ MUSKARÁ DÓ NAHÍN TÓ MÉN SAMADŽHÚNGÍ MUDŽASÉ KHAFÁ HÓ TUM HÍ MÉRÉ MANDIR TUM HÍ MÉRÍ PÚDŽÁ TUM HÍ DÉVTÁ HÓ TUM HÍ MÉRÍ MÁTHÉ KÍ BINDIJÁ KÍ DŽILMIL TUM HÍ MÉRÍ HÁTHÓN KÉ GADŽARÓN KÍ MANDŽIL MÉJN HÚN ÉK ČHÓTÍSÍ MÁTÍ KÍ GURIJÁ TUM HÍ PRÁN MÉRÉ TUM HÍ ÁTMÁ HÓ TUM HÍ MÉRÉ MANDIR TUM HÍ MÉRÍ PÚDŽÁ TUM HÍ DÉVTÁ HÓ BAHUT RÁT BÍTÍ ČALÓ MÉJN SULÁ DÚN PAVAN ČHÉDÉ SARGAM MÉJN LÓRÍ SUNÁ DÚN ÁÁÁ … TUMHÉJN DÉKHAKAR DŽÉ KHJÁL Á RAHÁ HÉJ KI DŽAJSÉ FARIŠTÁ KÓÍ SÓ RAHÁ HÓ TUM HÍ MÉRÉ MANDIR TUM HÍ MÉRÍ PÚDŽÁ TUM HÍ DÉVTÁ HÓ TUM HÍ MÉRÉ MANDIR TUM HÍ MÉRÍ PÚDŽÁ TUM HÍ MÉRÍ PRIJATAM TUM HÍ SADGURU
Indická píseň lásky (v jazyce hindi).
Jsi (TUM – ty, HÍ – právě, jen) můj (MÉRÉ) chrám (MANDIR), jsi ten, koho uctívám (PÚDŽÁ), jsi můj Bůh (DÉVTÁ). Kdo (KÓÍ) by se podíval (ÁNKHÓN) mýma (SÉ) očima (DÉKHÉ), musel by být slepý (SAMDŽÉ), aby neviděl, že (KI) přesně to (KJÁ) pro mě (MÉRÉ) jsi.

Kam (DŽIDHAR) se podívám (DÉKHATÍ HÚN), tam (UDHAR) vidím jen (HÍ) tebe (TUM). Chybíš (DŽÁNÉ) mi i tehdy (NÁ), když (MAGAR) jsi ztracen (GUM) ve svých (MÉN) kdoví jakých (KÍN) myšlenkách (KHAJÁLÓN).

Když se (MUDŽHÉ – já) na tebe podívám (DÉKHAKAR) a ty (TUM) se (ZARÁ - téměř) neusměješ (MUSKURÁ), mám (NAHÍN TÓ - dokonce) pocit (SAMADŽHÚNGÍ), že se na mě (MUDŽASÉ) hněváš (KHAFÁ).

Jsi v (KÍ) mých (MÉRÍ) vlasech (MÁTHÉ), které mi padají (DŽILMIL - třepotat) na (KÍ) bindu (BINDIJÁ – tečka, kterou si hinduisté malují na čelo v místě třetího oka, jako symbol poznání Pravdy). Jen (HÍ) ty (TUM) jsi cílem (MANDŽIL) pro květy v (KÉ) mých (MÉRÍ) rukách (HÁTHÓN).

Jsem (MÉJN HÚN) jen (ÉK) malá (ČHÓTÍSÍ) loutka (GURIJÁ) (MÁTÍ KÍ – hliněný, z hlíny). Jsi můj život (PRÁN – dech života) a moje duše (ÁTMÁ).

Už je pozdě (BAHUT) a noc (RÁT) působí (BÍTÍ) svou silou (ČALÓ). Uložím tě k spánku (MÉJN SULÁ) a vzduchem (PAVAN) budou znít (DÚN) lákavé (ČHÉDÉ) tóny (SARGAM) mé (MÉJN) ukolébavky (LÓRÍ), bude slyšet (SUNÁ) píseň (DÚN - melodie) ÁÁÁ …

Dívám (DÉKHAKAR) se na tebe (TUMHÉJN) a napadá mě (KHJÁLÁ), že (KI) je to, jako kdyby tu spal (SÓ) nějaký (KÓÍ) anděl (DŽAJSÉ).

Jsi (TUM – ty, HÍ – právě, jen) můj (MÉRÉ) chrám (MANDIR), jsi ten, koho uctívám (PÚDŽÁ), jsi můj Bůh (DÉVTÁ). Jsi můj milovaný (PRIJATAM), jsi můj skutečný guru (SADGURU).
TVAMÉVA MÁTÁ ČA PITÁ TVAMÉVA TVAMÉVA BANDHUŠ ČA SAKHÁ TVAMÉVA TVAMÉVA VIDJÁ DRAVINAM TVAMÉVA TVAMÉVA SARVAM MAMA DÉVADÉVA
Jen ty (TVAMÉVA) jsi Matka i Otec (MÁTÁ ČA PITÁ).
Jen ty jsi bratr i přítel (BANDHUŠ ČA SAKHÁ).
Ty jsi Poznání (VIDJÁ) i bohatství (DRAVINA).
Ty jsi vše (SARVAM), můj (MAMA) Bože bohů (DÉVADÉVA).
UBI CARITAS ET AMOR UBI CARITAS DEUS IBI EST TAM, KDE JE LÁSKA A TAKY POKORA TAM, KDE JE LÁSKA, TAM PŘEBÝVÁ BŮH
UBI CARITAS je gregoriánský chvalozpěv, který byl dlouhou dobu zpíván v katolických kostelech při obřadu umývání nohou na Zelený Čtvrtek před Velikonocemi.
UMÁ PÁRVATÍ ÁNANDA MÁ KÁLÍ DURGÉ NAMÓ NAMA
Oslava bohyně Párvatí (UMÁ), která je zdrojem blaženosti (ÁNANDA). Oslava (NAMÓ, NAMA) Kálí a Durgy (přičemž Kálí je jednou z forem Durgy).
WE ARE ONE IN THE SPIRIT WE ARE ONE IN THE LORD AND WE PRAY THAT OUR UNITY WILL ONE DAY BE RESTORED AND WE KNOW WE ARE GOD´S CHILDREN BY OUR LOVE
Jsme Jedno v duchu, Jedno v Bohu. Modlíme se, aby byla naše jednota znovu obnovena. Víme, že v Lásce jsme děti Boží.

Yeshe Tsogyal mantra

ÓM AH HUNG BENZRA GURU DŽŇÁNA SÁGARA BAM HA RI NI SA SIDDHI HUNG
Ješe Tsogjal mantra.
Tibetská mantra Yeshe Tsogyal, jež je považována za nejvýznamnější představitelku tibetského tantrismu a družku Padmasambhavy, buddhistického učitele, který přinesl buddhismus do Tibetu.
Oslava Moudrosti, která prostupuje vším, je nejvyšším guruem a nejvyšší silou ve světě pěti prvků.
ÓM AH HUNG představuje tři semenné slabiky tzv. bídža mantry. V buddhismu tato trojice poukazuje na tělo, zvuk (či řeč) a mysl.
ÓM - se vztahuje k šesté a sedmé čakře, znamená dokonalý stav těla, ve smyslu všech dimenzí těla jedince
AH (vysloveno jako Á) - se vztahuje k páté čakře a znamená dokonalý zvuk představovaný životní energií, pránou
HUNG - se vztahuje ke čtvrté čakře a znamená dokonalou mysl, jak ve smyslu uvažování a rozumu, tak i toho, co je nad rozumem
BENZRA – hromoklín či diamant, představuje osvícenou mysl, která dokáže proniknout vším až k samé podstatě
GURU – učitel
DŽŇÁNA – moudrost, poznání
SÁGARA – moře
BAM, HA, RI, NI, SA – pět základních prvků: prostor, vzduch, oheň, voda a země
SIDDHI – dosažení, naplnění