Buddhismus je nábožensko-filosofický systém, jehož základem je učení Gautamy Buddhy, který žil v 6. stol. př. n. l., o vysvobození z utrpení z nekonečného koloběhu zrození a smrti a o dosažení stavu nirvány neboli vyhasnutí žádostivosti a nevědomosti díky poznání a spojení se s tím, co je nezrozené a bezforemné.

Podstatou tohoto učení jsou "Čtyři vznešené pravdy" a cestu k vysvobození popisuje "Ušlechtilá osmidílná stezka".

Zatímco v jiných náboženstvích může být člověk vysvobozen pouhou vírou v Boha, v buddhismu je kladen důraz na osobní poznání Pravdy, založeném na vlastních zkušenostech.

Přestože se v buddhismu vyskytuje mnoho božstev, nejedná se o bohy v klasickém teistickém pojetí, ale o bytosti obdařené neobyčejnou moudrostí, zvláštními schopnostmi a dlouhověkostí, které pomáhají hledajícímu na jeho cestě k poznání a vysvobození.

Gautama Buddha

Narodil se jako princ Siddhártha Gautama kolem roku 564 př. n. l. v Nepálu v městě Lumbini v královském rodě Šákjů. Odtud pochází jeho jměno Šákjamuni Buddha, kde buddha znamená probuzený, osvícený.

Podle legendy se královně Máje před Buddhovým početím zjevil ve snu bílý slon (symbol spravedlnosti, míru a prosperity), který ji daroval květ lotosu (symbol moudrosti a čistoty). To bylo znamením, že královna porodí výjimečného člověka. Sedm dní po porodu Májá zemřela a královnou se stala její sestra Mahápradžápatí Gautamí.

V šestnácti letech se Gautama oženil s šákijskou dívkou Jašódharou, s níž měl syna Ráhula, který se však narodil až po jeho odchodu do bezdomoví. Jednoho dne, když projížděl městem, uviděl starého nemohoucího člověka, poté nemocného a nakonec pohřební průvod. Tak si poprvé uvědomil, že ani on sám nemůže uniknout stáří, nemoci a smrti. Proto opustil ve věku 29 let domov a stal se asketou hledajícím osvobození z utrpení.

Šest let se věnoval přísné askezi, až jednoho dne, kdy seděl na břehu řeky vychrtlý půstem a na pokraji smrti, nalezl odpověď ve vzpomínce na zážitek z mládí, kdy seděl ve stínu stromu, bez jakýchkoli žádostí, v radosti a štěstí. Uvědomil si, že skutečná cesta k probuzení nespočívá v potlačení přirozených funkcí (dýchání, přijímání potravy apod.) nebo v navození výjimečných psychických stavů, ale v neusilování a setrvávání ve stavu bdělosti, bez myšlenek a přání. Objevil střední cestu, která se vyhýbá všem krajnostem. Nakonec ve věku 35 let dosáhl pod stromem bódhi na místě Bódh Gaja (bódhi = dokonalé poznání, bódha = probuzení, gaja = čeho bylo dosaženo) probuzení a konečného osvobození z utrpení a koloběhu životů.

Dalších 45 let pak Buddha chodil a předával své učení. Ve věku 80 let pak v městě Kušinagar vstoupil do paranirvány neboli nejvyšší nirvány (para = nejvyšší, nirvána = vyvanutí).

Buddhistické učení

Čtyři vznešené pravdy

Tvoří základ Buddhova učení a jejich intuitivní pochopení je předpokladem osvícení.

1. Pravda o utrpení (dukkha = utrpení)

Věci v životě jsou neuspokojivé a strastiplné: Zrození, stárnutí, nemoc, smrt, zármutek, nespokojenost, bolest, neštěstí, nepohodlí, spojení s tím, co je nepříjemné, odloučení od toho, co je příjemné, nezískání toho, co si přejeme získat.

2. Pravda o vzniku utrpení (samudaja = původ, příčina)

Příčinou utrpení jsou žádostivosti vedoucí k zachování života a ke znovuzrozování, které doprovází rozkoš a ulpívání na ní, hledání potěšení v pomíjivých věcech, touha po bytí (toho, co chceme) či zániku (toho, co nechceme).

3. Pravda o zániku utrpení (niródha = zánik, zrušení)

Utrpení je možné ukončit úplným zaniknutím žádostivosti, osvobozením se od ní a neulpíváním na ní.

4. Pravda o cestě vedoucí ke konci utrpení (márga = cesta)

Tuto pravdu popisuje "Ušlechtilá osmidílná stezka".

Tři klenoty buddhismu

Buddha - učitel

Dharma - nauka o přirozenosti věcí, duchovní cesta

Sangha - společenství, které je oporou na duchovní cestě

Buddhistické mantry

Jsou to posvátné texty, které se vztahují k nějakému aspektu Buddhy, k významnému buddhistickému učiteli či k oslavě Buddhova učení. Může se také jednat o části súter (náboženských textů).

Výslovnost manter se liší, např. v sanskrtu se vyslovuje padme (lotos) či sváhá (zvolání, vyjádření úcty, oslava), v tibetštině je to päme a sóha. Podobně se liší názvy klenotů buddhismu Buddha, dharma (v sanskrtu) a Budda, dhamma (v jazyce pálí) nebo jména buddhistických božstev představujících určitou vlastnost Buddhy: např. Avalókitéšvara (v sanskrtu), Čänräzig či Čenrezig (v Tibetu), Kuan-jin (v Číně).

Buddhové a bódhisattvové

Bódhisattva Avalókitéšvara

Pán íšvara, který hledí dolů, avalókita. Je bódhisattvou soucitu. Jako bódhisattva je označován ten, kdo se vzdá konečného osvícení, aby mohl pomoci druhým. Soucit karuná a moudrost pradžňá jsou dvě nejvýznamnější složky buddhistického učení. Avalókitéšvara (v sanskrtu) je v Tibetu nazýván Čänräzig, v Číně Kuan-jin.

Tárá

V sanskrtu Tárá (tárá = hvězda, zornička, perla), v Tibetu nazývána Dölma nebo Grolma (tj. Vysvoboditelka), je ženskou bohyní či bódhisattvou ztělesňujícím ženský aspekt soucítění. Podle legendy povstala ze slzy bódhisattvy Avalókitéšvary, kterou uronil, když viděl všechno utrpení světa. Je považována za Bohyni Transcendentální Moudrosti a Matku všech Buddhů.

Tárá je původně hinduistické božstvo, manželka mudrce Brhaspatiho, který je považován za učitele bohů a společníka boha Indry. Má přes dvacet forem, z nichž každá má jinou barvu a jiný duchovní atribut.

Zelená Tárá

Je představitelkou osvíceného konání a hojnosti.

Červená Tárá

Je představitelkou přitahování dobrých věcí.

Bílá Tárá

Je představitelkou soucítění, dlouhého života, uzdravování a poklidu.

Modrá Tára

Je představitelkou transformace hněvu.

Žlutá Tárá

Je představitelkou bohatství a prosperity.

Těchto pět bohyní, Zelená Tárá, Červená Tárá, Bílá Tárá, Modrá Tárá a Žlutá Tárá, jsou ženskou obdobou pěti dhjánibuddhů.

Černá Tára

Je představitelkou síly, moci, vlády.

Pět Dhjánibuddhů

Též se označují jako transcendentální Buddhové. Dhjánibuddhové jsou ztělesněním rozličných vlastností Buddhy. Souvisí s učením o třech tělech Buddhy (Trikája), což jsou: Tělo Pravdy Dharmakája, které je společné všem osvíceným bytostem, Tělo Projevu Nirmanakája, tělo projevené bytosti neboli fyzické tělo, a Tělo Blaženosti Sambhógakája, pomocí kterého bytost zakouší.

Dhjána znamená meditace. Je to stav, v němž mysl spočívá v klidu a je dočasně potlačeno pět překážek (uvedeno v jazyce pálí):

- smyslná touha káma-čhanda,

- nenávist vjápáda,

- nepokoj a výčitky udača, kukuča,

- strnulost a malátnost thína-middha,

- pochybovačnost vičikiččhá.

Pět transcendentálních buddhů symbolizuje pět aspektů Dharmakáji, pět aspektů osvícení.