Hinduismus

ANANTA ČATURDAŠÍ

(Ananta = Višnu, čaturdaší = čtrnáctý den lunárního kalendáře) (srpen či září)

Jde o oslavu boha Višnu ve formě hada Ananty. Višnu v tomto projevení osvobozuje své oddané od špatných činů z minulosti.

S tím se pojí příběh z Mahábháraty o ženě jménem Sušílá, která jednou při své cestě potkala skupinu žen uctívajících Anantu. Ženy jí vysvětlily, že uctívání Ananty má velký přínos a dává tomu, kdo ho provádí božskou ochranu. Sušílá se obřadu účastnila a stejně jako ostatní ženy si kolem levého zápěstí nechala uvázat proužek látky se čtrnácti uzly (symbolizující hada Anantu a příslušný čtrnáctý den). Poté se vrátila ke svému manželovi jménem Kaudinja a časem oba došli do města, kde je všichni vítali pro jejich velkou zbožnost. Dobře se jim dařilo a velmi zbohatli. Jednoho dne si manžel povšiml proužku na zápěstí své ženy. Žena mu vše řekla a vysvětlila mu, že bohatství a úspěchu se jim dostalo díky rituálu, kterého se zúčastnila. Manželovi se to nelíbilo, neboť byl přesvědčen, že za svůj úspěch vděčí jen svému vlastnímu úsilí. Přes odpor Sušíly jí proužek ze zápěstí sejmul a hodil do ohně. V tu chvíli se štěstí obrátilo. Manželé přišli o své bohatství, lidé je přestali mít v úctě a nakonec ještě jejich dům lehl plamenem. Kaudinja si uvědomil, že je to trest, a poté putoval po světě a hledal, kde by našel boha Anantu. Nakonec se mu Ananta zjevil v přestrojení za bráhmana a řekl mu, aby čtrnáct let prováděl obřad Ananta čaturdaší. Manželé obřad čtrnáct let prováděli, dosáhli odpuštění a vedli šťastný život.

MAHÁ ŠIVARÁTRI

Velká noc Šivy (mahá = velký, rátri = noc) (únor či březen)

Oslava Šivy, která začíná koupelí v řece. Oddaní následovníci boha Šivy se den a noc postí, v chrámech se každé tři hodiny koná púdža neboli uctívání Šivova lingamu zvaného šivalinga, symbolu tvořivé síly a plodnosti. Šivův lingam je poléván směsí mléka, jogurtu, medu, ghí a vody za zpěvu mantry Óm namá Šivája. Při nočním bdění se zpívají písně k oslavě Šivy, který jakožto ničitel nevědomosti pomáhá svým oddaným k duchovnímu probuzení.

GANÉŠA ČATURTHI, VINÁJAKA ČAVITHI

(čaturthi, čavithi = čtvrtý den lunárního měsíce, vinájaka = odstraňovatel překážek) (srpen)

Oslava příchodu boha Ganéši na zem. Slavnosti probíhají deset dní a končí svátkem Ananta čaturdaší (Ananta = Višnu, čaturdaší = čtrnáctý den lunárního kalendáře), v němž se oslavuje bůh Višnu ve formě hada Ananty.

HANUMÁN DŽAJANTÍ

Narození Hanumána (džajantí = narození) (duben)

Hanumán je jeden z avatárů boha Šivy. Je to zástupce opičího národa, který symbolizuje sílu, moc a oddanost.

Jak je popsáno v eposu Rámájana, pomohl princi Rámovi získat zpátky jeho ženu Sítu, kterou unesl zlý démon Rávana. Svou chytrostí a silou pomohl Rámovi a jeho družině dostat se na ostrov Srí Lanka, kde Rávana Sítu uvěznil, Sítu osvobodit a démona přemoci.

Oddaní Rámy si čelo zdobí sindúrou (sindúra = rumělka, červený prášek) z nohou Rámy. Oslavy Hanumána symbolizují dosažení hojnosti, štěstí a duchovního naplnění.

SAMKRÁNTI

Svátek zasvěcený slunci (samkránti = spojení, přechod, překročení, přechod Slunce z jednoho znamení do dalšího) jeden den v kažém měsíci, tedy 12 krát do roka

Oslava boha Slunce zpěvem a recitací manter, čtením posvátných textů, například textu Šrí Višnu sahasrá náma stótram, případně i půstem.

KRŠNA DŽANMÁŠTAMÍ, KRŠNÁŠTAMÍ, KRŠNA DŽAJANTÍ

Narození Kršny (džanma = zrození, aštamí = osmý den lunárního měsíce, džajantí = narození) (srpen)

Kršna je považován za nejmocnější vtělení boha Višnu a jeho posláním bylo zbavovat svět zla. Oslavy zahrnují zpívání duchovních písní, bhadžanů oslavujících Kršnu, duchovní tance a obřady.

RÁDHÁŠTAMÍ, RÁDHÁ DŽAJANTÍ

Narození Rádhy (aštamí = osmý den lunárního měsíce, džajantí = narození) (srpen či září)

Oslava Rádhy, družky Kršny, a její věčné a božské lásky a oddanosti ke Kršnovi. Oslava jejich božského spojení Rádhákršna. Rádhá Raní je považovaná za vtělení bohyně Lakšmí.

Zpívají se písně oslavující Rádhu, oblíbená je Rádhá gajátrí mantra.

RÁMA NAVARÁTRI

(nava = devět, rátri = noc) (březen či duben)

Jde o jiný název svátku Vasanta navarátri (viz Svátky a slavnosti), jehož devátý den připadá na svátek Ráma navamí. Proto se v některých oblastech celému svátku říká Ráma navarátri.

RÁMA NAVAMÍ

Narození Rámy (navamí = devátý den lunárního měsíce) (březen či duben)

Oslava narození Rámy, sedmého avatára čili vtělení boha Višnu. Ráma je symbolem vládce a člověka, který vyniká spravedlivostí, čestným jednáním a skvělými vlastnostmi.

Během tohoto svátku se konají půsty a púdži neboli uctívání, četba textů oslavujících Rámu, jakým je např. Rámájána, a zpěv duchovních písní k oslavě Rámy a Síty.

SARASVATÍ PÚDŽA či VASANTA PANČAMÍ

(púdža = uctívání, vasanta = jaro, pančamí = pátý den hinduistického lunárního kalendáře) (leden či únor)

Jde o počátek přípravy na jaro, která trvá 40 dní, neboť tolik dní je třeba, než následující roční období propukne v plné síle. Po 40 dnech navazuje festival Hólí.

Sarasvatí púdža je oslavou bohyně Sarasvatí, bohyně moudrosti, řeči, hudby a dalších umění. Symbolizuje tvořivou energii ve všech formách, a též touhu po spojení a lásku. Jaro představuje nový začátek, obnovu, obrození. Vše je ve znamení žluté barvy, zřejmě podle žlutých květů hořčice, což se chápe jako oblíbená barva bohyně. Tento den se nosí žluté šaty (sárí), vše je ozdobeno žlutou barvou a k jídlu jsou sladkosti kořením obarvené do žluta.

V předvečer toho dne jsou chrámy plné jídla, tak aby bohyně zavítala druhý den mezi lid. Ráno se konají modlitby a púdža a lidé doufají v požehnání bohyně. Přes den se lidé společně se zabývají hudbou, zpěvem, četbou. Oslavy probíhají i na školách.

Svátek je spojen i s příběhem o bohu lásky Kámovi, který pomohl bohyni Sarasvatí přivést boha Šivu z meditace zpět do světa. Je oslavou i Kršny a Rádhy nebo Kámy a jeho družky Satí.

VARA MAHÁLAKŠMÍ VRATAM

(vara = požehnání, mahá = velký, vrata = posvátná činnost) (srpen)

Oslava a uctívání bohyně Lakšmí, jež je bohyní hojnosti, zbavuje oddané překážek, obdarovává je štěstím, úspěchem a hojností a přináší harmonii do jejich rodin.

NAVARÁTRI, DURGÁ PÚDŽA

(nava = devět, rátri = noc, púdža = uctívání) (březen či duben)

Oslava devíti forem bohyně Šaktí či Durgy uctíváním, zpěvem a tancem po devět za sebou jdoucích nocí. Svátek je symbolem boje a vítězství Durgy nad démony, dobra nad zlem, poznáním nad nevědomostí.

Navarátri se slaví čtyřikrát do roka, ale hlavní jsou oslavy jarní, vasanta navarátri (vasanta = jaro), a podzimní, šarada navarátri (šarada = podzim).

VASANTA NAVARÁTRI, DURGÁ PÚDŽA

(vasanta = jaro, nava = devět, rátri = noc, púdža = uctívání) (březen či duben)

Vasanta navarátri připadá na jarní období. Mezi devět aspektů bohyně se mohou řadit Kálí jako vládkyně času, Ambá či Džagadambá jako matka světa, Annapúrna jako dárkyně jídla a hojnosti, Sarvamangalá jako nadějeplná, Bhajraví jako hrozivá a budící strach, Čandiká, Čandí jako divoká, Lalitá jako hravá, Bhavání jako dárkyně existence a Tárá jako dárkyně úspěchu.

Protože devátý den oslav připadá na svátek Ráma navamí, někde se celému svátku říká Ráma navarátri.

Desátý den po devíti nocích se slaví jako vítězství dobra nad zlem, vítězství nad smrtí, neboli vidžaja dašamí (vidžaja = vítězství, dašamí = desátý den).

ŠARADA NAVARÁTRI

(šarada = podzim, nava = devět, rátri = noc) (září či říjen)

Šarada navarátri připadá na podzimní období. Devět nocí symbolizuje devět vtělení Durgy či bohyně Párvatí, tak jak je to popsáno v Dévípúráně. Boj Durgy proti démonu Mahišásurovi má na symbolické rovině mnoho aspektů a poučení. Každý den je ve znamení jedné z bohyní:

• Šailaputrí, dcera hor (šaila = hora, putrí = dcera), sedí na býku Nandi, v levé ruce má lotosový květ kamala, v pravé trojzubec trišúla. Symbolizuje odvahu, energii, čin. Barva dne je žlutá.
• Brahmačáriní, ta, která přijala brahmačarju, slib čistoty (brahman = nejvyšší Absolutno, čarja = konající, brahmačarja = sexuální zdrženlivost, konání vedoucí k Brahman). Chodí bosá, v levé ruce má růženec málá, v pravé misku na vodu kamandala. Symbolizuje čistotu, klid. Barva bílá.
• Čandraghantá, ta, která má na čele půlměsíc (čandra = Měsíc, ghantá = zvon). Sedí na tygřici, třetí oko otevřené, připravena bojovat s démony a chránit sobě oddané. V jejích 10 rukou je kromě předchozího kyj gadá, meč khadak, šíp, luk dhanuš, miska na vodu kamandala, a dále drží mudru abhaja, mudru ochrany a pomoci od strachu, a mudru varada, mudru požehnání. Symbolizuje krásu, statečnost, odvahu, důstojnost. Barva zlatá.
• Kúšmánda, ta, která stvořila svět teplem (ku = malý, ušmá = teplo, energie, anda = vejce, brahmánda = svět, Brahmovo vejce). Sedí na lvici a v rukou jsou kamala, kamandala, dhanuš, šíp, gadá, málá a dvě lahvičky, s krví a elixírem. Symbolizuje zajištění života na Zemi. Barva zelená.
• Skandamátá, matka boha války, Skandy (mátá = matka). Sedí na zuřivém lvu, ve 4 rukách jsou vlevo kamala a mudra ochrany, abhaja, vpravo kamala a syn Skanda (též Kartikéja). Barva šedá.
• Kátjájaní, dcera mudrce jménem Kátjájana (janí = dcera). Sedí na tygru či lvu, bojuje s démonem, ve 4 rukách má lotosový květ kamala, meč khadga a drží mudry abhaja a varada. Symbolizuje divokost, zuřivost, statečnost. Barva červená.
• Kálarátrí, ta, jež je nocí zániku, smrti (kála = čas, smrt, rátrí = noc). Sedí na oslu, ve 4 rukou má jako zbraň hromoklín vadžra s háky a zahnutý meč a drží mudry abhaja a varada. Symbolizuje zuřivost, odvahu i naději. Barva černá. Jiné jméno je Šubhakarí neboli ta,která přináší naději a dobro (šubha = dobro, kara = prostředek).
• Mahágaurí, celá bělostná (mahá = velký, gaurí = bílá). Sedí na bílém býku, ve 4 rukách jsou bubínek damara, trojzubec trišúla a drží mudry abhaja a varada. Symbolizuje krásu a ženskost, čistotu, klid a mír, odpuštění a zbavení se nevědomosti. Barva bílá.
• Siddhidátrí, dárkyně dokonalosti (siddhi = schopnost, síla, dátr = dárce). Sedí na plně rozvinutém lotosu a kolem jsou její uctívači, lidé, bozi, démoni i siddhové (mudrci). Ve 4 rukách jsou kyj gada a disk čakra, lastura šankha a lotosový květ aštadala o osmi plátcích, z nichž každý představuje jednu schopnost, siddhi, a to animá = učinit se nepatrným, mahimá = učinit se velkým, garimá = učinit se těžkým, laghimá = učinit se lehkým, prapti = dosažení, všudypřítomnost, prákámja – uspokojení všech tužeb, išitva = nadvláda, vašitva = kontrola. Symbolizuje čistotu, odstraňuje nevědomost a obdařuje poznáním Brahman. Jiné jméno je Ardhanáríšvara (ardhana = dělení na poloviny, íšvara = bůh), což je též označení boha Šivy projeveného z poloviny jako muž a z poloviny jako žena, forma šiva-šakti. Barva světle modrá či fialová.

Desátý den po devíti nocích se slaví opět vítězství dobra nad zlem vidžaja dašamí.

VIDŽAJA DAŠAMÍ

(vidžaja = vítězství, dašamí = desátý den) (březen či duben)

Desátý den jako ukončení svátku navarátri se slaví vítězství dobra nad zlem, vítězství nad nevědomostí.

MAHÁ KUMBHA MÉLA

(kumbha = džbán, méla = setkání, spojení, sjednocení) začíná 13. ledna

Jde o jedno z největších duchovních setkání na světě. Púrna kumbha méla (púrna = úplná) se koná každých 12 let, Ardha kumbha méla (ardha = poloviční) každých 6 let a normální kumbha méla každé 3 roky. Po dvanácti púrna, tedy jednou za 144 let se koná Mahá kumbha méla (mahá = velká), což připadá právě na rok 2025.

Kumbha méla se oslavuje poutí ke svaté řece v městech Prajágrádž, Haridvár, Nashik a Udždžain. Zahrnuje koupání ve svaté řece, setkání svatých mužů, mnichů i laiků, promluvy, přednášky, oslavy. Setkání trvá do 26. února.

Původ festivalu se klade do 8. st., kdy mudrc Ádi Šankaračárja, jenž je považován za zakladatele směru advaita védánta (viz výše), usiloval o to, aby se mnichové z různých klášterů ze všech koutů Indie mohli setkávat a vést společné disputace a meditace. Avšak již daleko dříve se Rgvéda zmiňuje o pouti do posvátného místa Prajág a o koupeli ve svaté řece, která očišťuje od všech špatných skutků.

Svatí muži v tuto dobu scházejí z hor, kde mnoho měsíců či let žijí a praktikují v odloučení na místech vzdálených světskému ruchu. Věřící ze všech koutů Indie i celého světa se v těchto týdnech sjíždějí, aby tu našli inspiraci a sílu pro další duchovní snažení.

Kumbha méla – největší hinduistická pouť a zároveň největší duchovní setkání nejrůznějších duchovních směrů. Není jen poutí a očistnou koupelí ve svaté řece, ale hlavně setkáním a propojením. Setkáním následovníků nejrůznějších duchovních směrů k posílení jejich duchovní praxe i setkáním mistrů a hledajících, ať už jsou přítomni fyzicky či duchem.

Je to spojení vědomí – vědomí, které může člověku pomoci posílit jeho hledání nebo prohloubit jeho uvědomění.

SARASVATÍ PÚDŽA či VASANTA PANČAMÍ

(púdža = uctívání, vasanta = jaro, pančamí = pátý den hinduistického lunárního kalendáře) 2. února

Jde o počátek přípravy na jaro, která trvá 40 dní, neboť tolik dní je třeba, než následující roční období propukne v plné síle. Po 40 dnech navazuje festival Hólí.

Sarasvatí púdža je oslavou bohyně Sarasvatí, bohyně moudrosti, řeči, hudby a dalších umění. Symbolizuje tvořivou energii ve všech formách, a též touhu po spojení a lásku. Jaro představuje nový začátek, obnovu, obrození. Vše je ve znamení žluté barvy, zřejmě podle žlutých květů hořčice, což se chápe jako oblíbená barva bohyně. Tento den se nosí žluté šaty (sárí), vše je ozdobeno žlutou barvou a k jídlu jsou sladkosti kořením obarvené do žluta.

V předvečer toho dne jsou chrámy plné jídla, tak aby bohyně zavítala druhý den mezi lid. Ráno se konají modlitby a púdža a lidé doufají v požehnání bohyně. Přes den se lidé společně se zabývají hudbou, zpěvem, četbou. Oslavy probíhají i na školách.

Svátek je spojen i s příběhem o bohu lásky Kámovi, který pomohl bohyni Sarasvatí přivést boha Šivu z meditace zpět do světa. Je oslavou i Kršny a Rádhy nebo Kámy a jeho družky Satí.

MAHÁ ŠIVARÁTRI

Velká noc Šivy (mahá = velký, rátri = noc) 26. února

Oslava Šivy, boha z trojice Stvořitel Brahmá, Udržovatel Višnu, Ničitel Šiva. Oslava Šivy jako Ničitele nevědomosti.

V předvečer se začíná očistnou koupelí a též začíná půst neboli vrata, který se drží po celý den. Praktikující jógini nejedí ani nepijí, ostatní pijí jen vodu, ovocné či zeleninové šťávy, nebo se spokojí s ovocem, mlékem a ořechy.

Domovy či chrámy jsou ozdobené lampami, svíčkami a květinami.

Hlavním rituálem zvaným abhišéka (abhi = před, předem, šékha od secyati = polévat) je uctívání lingamu jako symbolu tvořivé a plodivé síly vesmíru, případně abhišéka havana (havana = ohňový obřad), kdy se kromě polévání provádí obětování rýže či sušených bylinek vhozením do ohně.

Čtyřikrát po sobě se provede prahara sádhana (prahara = osmina dne, sádhana = duchovní cvičení, praxe), každá část praxe trvá tři hodiny. Šivalingam je postupně poléván vodou, pak vodou s jogurtem, ghí a medem, zdoben posvátnými listy (baelového stromu) a květy. Během obřadu se zpívá 108 krát mantra Ǒm namá Šivája či Mahá Mrtjundžaja mantra a poté se praktikuje tichá meditace či koncentrace na Šivu, buď Šivu bezforemného, nebo Šivu s formou. Celé se to čtyřikrát opakuje a doplňuje předčítáním textů o Šivovi, případně ohňovým obřadem.

Celou noc se koná džágara neboli noční bdění (džágara = bdění, vidiny za bdělého stavu), též zvané nišita kála (nišita = noční, kála = čas).

Ráno se vykoná annadána (anna = jídlo, dána = dávání), tj.darování jídla zvířatům a ptákům, a pak je půst ukončen lehkou snídaní.

Ať už se koná uctívání Šivy před jeho soškou či obrazem, například v podobě Šivy Natarádži tančícího divoký tanec tandava, nebo se provádí polévání a uctívání lingamu, ať je praktikována tichá meditace či púdža, džapa neboli opakování mantry nahlas nebo pouze v mysli oddaného, je tím hlavním, o co jde, uvědomování si Šivy jako Neomezeného Vědomí, uvědomování si toho, že ve skutečnosti nejsme nic jiného.

HÓLÍ

Festival jara, barev, lásky 14. března

Odkazuje na věčnou a božskou lásku Rádhy ke Kršnovi a také na vítězství Prahlády, oddaného stoupence boha Višnu, nad démonkou Hólikou, jež byla ztělesněním zla. Hóliká věřila, že jí nemůže ublížit oheň, ale Prahláda s pomocí boha Višnu vyšel z ohně nedotčen, zatímco Hóliká byla spálena na popel.

Svátek symbolizuje vítězství dobra nad zlem. Začíná se v předvečer svátku zapálením hranice, na níž shoří vše zlé. Oslavuje příchod jara, a je i oslavou bohatosti barev, kterou jaro přináší. Lidé zpívají a tancují a stříkají se barevnou vodou.

VASANTA NAVARÁTRI, DURGÁ PÚDŽA

(vasanta = jaro, nava = devět, rátri = noc, púdža = uctívání) 30. března až 7. dubna

Oslava devíti forem bohyně Durgy uctíváním, zpěvem a tancem po devět za sebou jdoucích nocí. Svátek je symbolem boje a vítězství Durgy nad démonem Mahišásurou, symbolem vítězství dobra nad zlem, poznáním nad nevědomostí.

Navarátri se slaví čtyřikrát do roka, ale hlavní jsou oslavy jarní, vasanta navarátri (vasanta = jaro), a podzimní, šarada navarátri (šarada = podzim).

Vasanta navarátri připadá na jarní období. Mezi devět aspektů bohyně se mohou řadit Kálí jako vládkyně času, Ambá či Džagadambá jako matka světa, Annapúrna jako dárkyně jídla a hojnosti, Sarvamangalá jako nadějeplná, Bhajraví jako hrozivá a budící strach, Čandiká, Čandí jako divoká, Lalitá jako hravá, Bhavání jako dárkyně existence a Tárá jako dárkyně úspěchu.

Devět dní a nocí připadá na devět vtělení Durgy označovaných jako Navadurgá, devět aspektů bohyně Párvatí, tak jak je to popsáno v Dévípúráně. Každý den připadá na jednu z bohyní:

• Šailaputrí, dcera hor (šaila = hora, putrí = dcera), sedí na býku Nandi, v levé ruce má lotosový květ kamala, v pravé trojzubec trišúla. Symbolizuje odvahu, energii, čin. Barva dne je žlutá.
• Brahmačáriní, ta, která přijala brahmačarju, slib čistoty (brahman = nejvyšší Absolutno, čarja = konající, brahmačarja = sexuální zdrženlivost, konání vedoucí k Brahman). Chodí bosá, v levé ruce má růženec málá, v pravé misku na vodu kamandala. Symbolizuje čistotu, klid. Barva bílá.
• Čandraghantá, ta, která má na čele půlměsíc (čandra = Měsíc, ghantá = zvon). Sedí na tygřici, třetí oko otevřené, připravena bojovat s démony a chránit sobě oddané. V jejích 10 rukou je kromě předchozího kyj gadá, meč khadak, šíp, luk dhanuš, miska na vodu kamandala, a dále drží mudru abhaja, mudru ochrany a pomoci od strachu, a mudru varada, mudru požehnání. Symbolizuje krásu, statečnost, odvahu, důstojnost. Barva zlatá.
• Kúšmánda, ta, která stvořila svět teplem (ku = malý, ušmá = teplo, energie, anda = vejce, brahmánda = svět, Brahmovo vejce). Sedí na lvici a v rukou jsou kamala, kamandala, dhanuš, šíp, gadá, málá a dvě lahvičky, s krví a elixírem. Symbolizuje zajištění života na Zemi. Barva zelená.
• Skandamátá, matka boha války, Skandy (mátá = matka). Sedí na zuřivém lvu, ve 4 rukách jsou vlevo kamala a mudra ochrany, abhaja, vpravo kamala a syn Skanda (též Kartikéja). Barva šedá.
• Kátjájaní, dcera mudrce jménem Kátjájana (janí = dcera). Sedí na tygru či lvu, bojuje s démonem, ve 4 rukách má lotosový květ kamala, meč khadga a drží mudry abhaja a varada. Symbolizuje divokost, zuřivost, statečnost. Barva červená.
• Kálarátrí, ta, jež je nocí zániku, smrti (kála = čas, smrt, rátrí = noc). Sedí na oslu, ve 4 rukou má jako zbraň hromoklín vadžra s háky a zahnutý meč a drží mudry abhaja a varada. Symbolizuje zuřivost, odvahu i naději. Barva černá. Jiné jméno je Šubhakarí neboli ta,která přináší naději a dobro (šubha = dobro, kara = prostředek).
• Mahágaurí, celá bělostná (mahá = velký, gaurí = bílá). Sedí na bílém býku, ve 4 rukách jsou bubínek damara, trojzubec trišúla a drží mudry abhaja a varada. Symbolizuje krásu a ženskost, čistotu, klid a mír, odpuštění a zbavení se nevědomosti. Barva bílá.
• Siddhidátrí, dárkyně dokonalosti (siddhi = schopnost, síla, dátr = dárce). Sedí na plně rozvinutém lotosu a kolem jsou její uctívači, lidé, bozi, démoni i siddhové (mudrci). Ve 4 rukách jsou kyj gada a disk čakra, lastura šankha a lotosový květ aštadala o osmi plátcích, z nichž každý představuje jednu schopnost, siddhi, a to animá = učinit se nepatrným, mahimá = učinit se velkým, garimá = učinit se těžkým, laghimá = učinit se lehkým, prapti = dosažení, všudypřítomnost, prákámja – uspokojení všech tužeb, išitva = nadvláda, vašitva = kontrola. Symbolizuje čistotu, odstraňuje nevědomost a obdařuje poznáním Brahman. Jiné jméno je Ardhanáríšvara (ardhana = dělení na poloviny, íšvara = bůh), což je též označení boha Šivy projeveného z poloviny jako muž a z poloviny jako žena, forma šiva-šakti. Barva světle modrá či fialová.

Devátý den oslav je zároveň oslavován jako den narození Rámy, tedy svátek Ráma navamí, proto je na některých místech svátek označován jako Ráma navarátri.

Desátý den po devíti nocích se slaví jako vítězství dobra nad zlem, vítězství nad smrtí, neboli vidžaja dašamí (vidžaja = vítězství, dašamí = desátý den).

RÁMA NAVAMÍ

Narození Rámy (navamí = devátý den lunárního měsíce) 6. dubna

Oslava narození Rámy, sedmého avatára neboli vtělení boha Višnu, v období trétajugy. Král Ráma je obrazem ideálního vládce i člověka, který vyniká spravedlivostí, čestným jednáním a skvělými vlastnostmi. Oslavuje se Ráma jednak jako vzor člověka, ale také jako božská bytost.

Oslavy zahrnují půsty, modlitby a uctívání, četbu textů oslavujících Rámu, jakým je např. Rámájána, zpěv duchovních písní k oslavě Rámy a Síty a také divadelní představení zvané Rámalíla, pojednávající o vítězství Rámy nad Rávanou. V klášterech se provádí rituál Havana zahrnující zapalování ohňů, které pomáhají očistit tělo, mysl a duši člověka, dále uctívání, púdžu, a nabízení obětin zvané prasáda. Lidé drží půst, který je ukončen tím, že kněží na konci púdži rozdávají obětiny, většinou ovoce a sladkosti.

Největší oslavy jsou v rodišti Rámy, ve městě Ajódha, a kromě Rámy se oslavují i manželka Sítá, bratr Lakšmana a opičí bůh Hanumán.

VIDŽAJA DAŠAMÍ

(vidžaja = vítězství, dašamí = desátý den) 7. dubna

Desátý den jako ukončení svátku navarátri se slaví vítězství dobra nad zlem, vítězství nad nevědomostí.

HANUMÁN DŽAJANTÍ

Narození Hanumána (džajantí = narození) 11. až 13. dubna

Hanumán je jeden z avatárů boha Šivy. Je to zástupce opičího národa, který symbolizuje sílu, moc a oddanost.

Jak je popsáno v eposu Rámájana, pomohl princi Rámovi získat zpátky jeho ženu Sítu, kterou unesl zlý démon Rávana. Svou chytrostí a silou pomohl Rámovi a jeho družině dostat se na ostrov Srí Lanka, kde Rávana Sítu uvěznil, Sítu osvobodit a démona přemoci.

Oddaní Rámy si čelo zdobí sindúrou (sindúra = rumělka, červený prášek) z nohou Rámy. Oslavy Hanumána symbolizují dosažení hojnosti, štěstí a duchovního naplnění.

VESAK, BUDDHA PÚRNIMÁ, BUDDHA DŽAJANTÍ

(púrnimá = úplněk, džajantí = narození) 13. dubna nebo 12. května

Oslava tří událostí spojených s Buddhou Gótamou, jimiž jsou jeho narození džajantí, probuzení nirvána a odchod z těla parinirvána. Všechny se udály za úplňku měsíce vaišákha (duben či květen), v jazyce pálí vesákha, z čehož pochází i název Vesak.

Svátek slaví buddhisté v jižní a jihovýchodní Asii stejně jako v Tibetu a Mongolsku.

V některých oblastech se slaví na den úplňku na začátku lunárního měsíce vaišákhja (v dubnu), jinde na den úplňku na konci tohoto měsíce (v květnu).

Siddháta Gótama se narodil v 6. st. př. n. l. v Nepálu v městě Lumbini v královské rodině Šákjů (proto též Šákjamuni Buddha). Poté co odešel z královského paláce, aby našel Pravdu a osvícení, prošel dlouhým asketickým obdobím, až nakonec, když se všeho toho vzdal, dosáhl osvícení pod stromem poznání, stromem bódhi na místě Bódh Gaja (bódhi = dokonalé poznání, bódha = probuzení, gaja = čeho bylo dosaženo). Ve věku 80 let pak Buddha v městě Kušinagar vstoupil do parinirvány, úplné nirvány (pari = zcela /předpona/, nirvána = vyvanutí).

Oslavy svátku Buddha púrnimá probíhají v duchu Buddhova poselství klidu a soucítění. Před úsvitem oddaní přinášejí symbolické dary svému mistru, květiny, svíčky, vonné tyčinky. Jako symbol osvobození z pout samsáry jsou zvířata, ptáci či hmyz vypouštěny ze zajetí na svobodu.

V chrámech se recitují buddhistické sútry a zpívají se mantry oslavující tři klenoty buddhismu, jimiž jsou Buddha, Dharma a Sangha. Buddha je ten, kdo je probuzený a může pomoci všem bytostem v následování jeho cesty. Dharma je cesta, učení, které Buddha předal a zanechal svým následovníkům. Sangha je společenství oddaných, které je pro všechny pomocí a podporou.

Na oltář se do nádoby s vodou nebo čajem a květy umisťuje malá soška Buddhy, aby mohli oddaní sošku polít či pokropit. Jde o symbol očištění od špatných minulých činů.

Buddhističtí mniši pořádají přednášky a promluvy o Buddhově životě a učení a nabádají oddané k hlavním zásadám, jako je neubližování ahimsá, a to vůči všem bytostem, a tolerance vůči všem ostatním duchovním a náboženským směrům.

Když Buddha umíral, viděl, jak jeden z jeho nejbližších žáků Ánanda pláče. Buddha mu pravil, aby místo pláče nad tím, co je nevyhnutelné, pochopil zákonitost, že všechny objekty podléhají rozkladu a jediné, co nezaniká, je skutečnost Cesty, Dharmy. Také ho nabádal, aby se uctívání neprovádělo pouze formou darů, květin, vonných tyčinek a svíček, ale hlavně upřímným a poctivým následováním Dharmy.

MITHUNA SAMKRÁNTI

Přechod Slunce do znamení Blíženců (mithuna = znamení Blíženců, samkránti = spojení, přechod, překročení, přechod Slunce z jednoho znamení do dalšího) 15. červen

Oslava a uctívání boha Slunce půsty, tancem a zpěvem za úspěch a štěstí, aby byla dobrá úroda, aby bylo člověku dopřáno, po čem touží.

GURU PÚRNIMÁ

Svátek mistrů, guru (púrnimá = úplněk) 10. července

Oslava všech mistrů, guru, oslava vztahu učitel a žák. Je to oslava narození velkého učitele Vjásy, autora Mahábháraty. Guru (gu = nevědomost, temnota, ru = odstraňovatel) je ten, kdo pomáhá odstraňovat nevědomost, temnotu.

Tento den se vzdává úcta všem duchovním guru. K jejich oslavě se slouží púdža, zpívají se bhadžany a kírtany. Žáci téhož učitele si vyjadřují i vzájemný respekt mezi sebou. Svátek slaví buddhisté, hinduisté (i džinisté). Buddhisté ho oslavují jako den, kdy Buddha pronesl svou první promluvu. Hinduisté ho oslavují jako den, kdy Šiva předal učení jógy sedmi mudrcům zvaným saptarši.

VARA MAHÁLAKŠMÍ VRATAM

(vara = požehnání, mahá = velký, vrata = posvátná činnost) 8. srpna

Oslava a uctívání bohyně Lakšmí, jež je bohyní hojnosti, zbavuje oddané překážek, obdarovává je štěstím, úspěchem a hojností a přináší harmonii do jejich rodin.

KRŠNA DŽANMÁŠTAMÍ, KRŠNÁŠTAMÍ, KRŠNA DŽAJANTÍ

Narození Kršny (džanma = zrození, aštamí = osmý den lunárního měsíce, džajantí = narození) 15. srpna

Kršna je považován za nejmocnější vtělení boha Višnu. Narodil se před více než 5000 lety v oblasti Mathura a již od narození bylo jeho posláním zbavovat svět zla. O jeho pomoci mluví i epos Mahábhárata a jeho část Bhagavadgítá, kde Kršna vysvětluje přístupy jógy a vyzdvihuje jógu oddanosti, bhaktijógu.

Oslavy zahrnují zpívání duchovních písní, bhadžanů oslavujících Kršnu, duchovní tance a obřady.

GANÉŠA ČATURTHI, VINÁJAKA ČAVITHI

(čaturthi, čavithi = čtvrtý den lunárního měsíce, vinájaka = odstraňovatel překážek) 26. - 27. srpna

Oslava příchodu boha Ganéši na zem. Ganéša je synem boha Šivy a bohyně Párvatí. Má sloní hlavu a představuje toho, kdo pomáhá odstranit překážky. Je symbolem štěstí a prosperity, proto se jeho uctívání provádí při započetí nového projektu.

Oslavy probíhají deset dní a končí svátkem Ananta čaturdaší (viz níže).

RÁDHÁŠTAMÍ, RÁDHÁ DŽAJANTÍ

Narození Rádhy (aštamí = osmý den lunárního měsíce, džajantí = narození) 31. srpna

Oslava Rádhy, družky Kršny, a její věčné a božské lásky a oddanosti ke Kršnovi. Oslava jejich božského spojení Rádhákršna. Rádhá Raní je považovaná za vtělení bohyně Lakšmí. Zpívají se písně oslavující Rádhu, oblíbená je Rádhá gajátrí mantra.

ANANTA ČATURDAŠÍ

(Ananta = Višnu, čaturdaší = čtrnáctý den lunárního kalendáře) 6. září

Oslava boha Višnu ve formě hada Ananty. S tím se pojí příběh z Mahábháraty o ženě jménem Sušílá, která jednou při své cestě potkala skupinu žen uctívajících Anantu. Ženy jí vysvětlily, že uctívání Ananty má velký přínos a dává tomu, kdo ho provádí božskou ochranu. Sušílá se obřadu účastnila a stejně jako ostatní ženy si kolem levého zápěstí nechala uvázat proužek látky se čtrnácti uzly (symbolizující hada Anantu a příslušný čtrnáctý den). Poté se vrátila ke svému manželovi jménem Kaudinja a časem oba došli do města, kde je všichni vítali pro jejich velkou zbožnost. Dobře se jim dařilo a velmi zbohatli. Jednoho dne si manžel povšiml proužku na zápěstí své ženy. Žena mu vše řekla a vysvětlila mu, že bohatství a úspěchu se jim dostalo díky rituálu, kterého se zúčastnila. Manželovi se to nelíbilo, neboť byl přesvědčen, že za svůj úspěch vděčí jen svému vlastnímu úsilí. Přes odpor Sušíly jí proužek ze zápěstí sejmul a hodil do ohně. V tu chvíli se štěstí obrátilo. Manželé přišli o své bohatství, lidé je přestali mít v úctě a nakonec ještě jejich dům lehl plamenem. Kaudinja si uvědomil, že je to trest, a poté putoval po světě a hledal, kde by našel boha Anantu. Nakonec se mu Ananta zjevil v přestrojení za bráhmana a řekl mu, aby čtrnáct let prováděl obřad Ananta čaturdaší. Manželé obřad čtrnáct let prováděli, dosáhli odpuštění a vedli šťastný život.

ŠARADA NAVARÁTRI

(šarada = podzim, nava = devět, rátri = noc) 22. září – 2. října (viz vasanta navarátri)

Oslava devíti forem bohyně Šaktí či Durgy uctíváním, zpěvem a tancem po devět za sebou jdoucích nocí. Svátek je symbolem boje a vítězství Durgy nad démony, dobra nad zlem, poznáním nad nevědomostí.

Navarátri se slaví čtyřikrát do roka, ale hlavní jsou oslavy jarní, vasanta navarátri (vasanta = jaro), a podzimní, šarada navarátri (šarada = podzim).

Šarada navarátri připadá na podzimní období. Devět nocí symbolizuje devět vtělení Durgy či bohyně Párvatí, tak jak je to popsáno v Dévípúráně. Boj Durgy proti démonu Mahišásurovi má na symbolické rovině mnoho aspektů a poučení. Každý den je ve znamení jedné z bohyní:

• Šailaputrí, dcera hor (šaila = hora, putrí = dcera), sedí na býku Nandi, v levé ruce má lotosový květ kamala, v pravé trojzubec trišúla. Symbolizuje odvahu, energii, čin. Barva dne je žlutá.
• Brahmačáriní, ta, která přijala brahmačarju, slib čistoty (brahman = nejvyšší Absolutno, čarja = konající, brahmačarja = sexuální zdrženlivost, konání vedoucí k Brahman). Chodí bosá, v levé ruce má růženec málá, v pravé misku na vodu kamandala. Symbolizuje čistotu, klid. Barva bílá.
• Čandraghantá, ta, která má na čele půlměsíc (čandra = Měsíc, ghantá = zvon). Sedí na tygřici, třetí oko otevřené, připravena bojovat s démony a chránit sobě oddané. V jejích 10 rukou je kromě předchozího kyj gadá, meč khadak, šíp, luk dhanuš miska na vodu kamandala a dále drží mudru abhaja, mudru ochrany a pomoci od strachu, a mudru varada, mudru požehnání. Symbolizuje krásu, statečnost, odvahu, důstojnost. Barva zlatá.
• Kúšmánda, ta, která stvořila svět teplem (ku = malý, ušmá = teplo, energie, anda = velce, brahmánda = svět, Brahmovo vejce). Sedí na lvici a v rukou jsou kamala, kamandala, dhanuš, šíp, gadá, málá a dvě lahvičky, s krví a elixírem. Symbolizuje zajištění života na Zemi. Barva zelená.
• Skandamátá, matka boha války, Skandy (mátá = matka). Sedí na zuřivém lvu, ve 4 rukách jsou vlevo kamala a mudra ochrany, abhaja, vpravo kamala a syn Skanda (též Kartikéja). Barva šedá.
• Kátjájaní, dcera mudrce jménem Kátjájana (janí = dcera). Sedí na tygru či lvu, bojuje s démonem, ve 4 rukách má lotosový květ kamala, meč khadga a drží mudry abhaja a varada. Symbolizuje divokost, zuřivost, statečnost. Barva červená.
• Kálarátrí, ta, jež je nocí zániku, smrti (kála = čas, smrt, rátrí = noc). Sedí na oslu, ve 4 rukou má jako zbraň hromoklín vadžra s háky a zahnutý meč a drží mudry abhaja a varada. Symbolizuje zuřivost, odvahu i naději. Barva černá. Jiné jméno je Šubhakarí neboli ta,která přináší naději a dobro (šubha = dobro, kara = prostředek).
• Mahágaurí, celá bělostná (mahá = velký, gaurí = bílá). Sedí na bílém býku, ve 4 rukách jsou bubínek damara, trojzubec trišúla a drží mudry abhaja a varada. Symbolizuje krásu a ženskost, čistotu, klid a mír, odpuštění a zbavení se nevědomosti. Barva bílá.
• Siddhidátrí, dárkyně dokonalosti (siddhi = schopnost, síla, dátr = dárce). Sedí na plně rozvinutém lotosu a kolem jsou její uctívači, lidé, bozi, démoni i siddhové (mudrci). Ve 4 rukách jsou kyj gada a disk čakra, lastura šankha a lotosový květ aštadala o osmi plátcích, z nichž každý představuje jednu schopnost, siddhi, a to animá = učinit se nepatrným, mahimá = učinit se velkým, garimá = učinit se těžkým, laghimá = učinit se lehkým, prapti = dosažení, všudypřítomnost, prákámja – uspokojení všech tužeb, išitva = nadvláda, vašitva = kontrola. Symbolizuje čistotu, odstraňuje nevědomost a obdařuje poznáním Brahman. Jiné jméno je Ardhanáríšvara (ardhana = dělení na poloviny, íšvara = bůh), což je též označení boha Šivy projeveného z poloviny jako muž a z poloviny jako žena, forma šiva-šakti. Barva světle modrá či fialová.

Desátý den po devíti nocích se slaví opět vítězství dobra nad zlem vidžaja dašamí.

VIDŽAJA DAŠAMÍ

(vidžaja = vítězství, dašamí = desátý den) 2. října

Desátý den jako ukončení svátku navarátri se slaví vítězství dobra nad zlem, vítězství nad nevědomostí.

DÍVALÍ, DÍPÁVALÍ

(dípa = lampa, valí = řada, linie, dípávalí = řada světel) 20. října

Oslava světla. Oslava vítězství Kršny a jeho ženy Satjabhámy nad démonem Narakasurou. Oslava návratu Rámy a Síty po čtrnácti letech vyhnanství do rodné Ajódhy, kde její obyvatelé rozsvítili lampy, aby Rámu se Sítou a jeho bratrem Lakšmanou přivítali. Rozsvěcují se svíčky, zapalují prskavky.

VRŠČIKA SAMKRÁNTI

Přechod Slunce do znamení Štíra (vrščika = štír, znamení Štíra, samkránti = spojení, přechod, překročení, přechod Slunce z jednoho znamení do dalšího) 16. listopad

Oslava boha Slunce zpěvem a recitací manter, čtením posvátných textů, například textu Šrí Višnu sahasrá náma stótram.

Tento den je považován za velmi šťastný pro změny v životě. V buddhismu samkránti znamená přechod do stavu buddhy či vstup do Buddhovy čisté země.

DHANU SAMKRÁNTI

Přechod Slunce do znamení Střelce (dhanu = luk, znamení Střelce, samkránti = spojení, přechod, překročení, přechod Slunce z jednoho znamení do dalšího) 16. prosinec

Oslava dne, kdy Bůh Slunce může obdařit štěstím své oddané. Je to oslava Džagannáthy, Pána vesmíru (džagat = vesmír, nátha = pán), nejvyššího Absolutna, Parabrahman. Je spojen s koupelí v posvátné řece, s uctíváním, čtením a zpěvem.