Jóga Vasištha

KNIHA ŠESTÁ: O osvobození

Příběh oklamaného člověka

VASIŠTHA řekl:

Poslechni si historku o oklamaném člověku. Žil byl člověk, který byl zapleten v soukolí klamu a iluze. Narodil se na poušti a na poušti i vyrostl. Tu se v něm objevila pošetilá představa: „Jsem zrozen z prostoru, jsem prostor a prostor je můj. Měl bych tedy tento prostor chránit.“ Na základě toho se rozhodl, že postaví dům, aby prostor ochránil. Když viděl nově postavený dům, v němž byl prostor bezpečně uzavřen, byl šťasten. Ale jak šel čas, dům začal chátrat, až se rozpadl. A člověk bědoval: „Ach můj prostore, kam jsi odešel? Ach běda, můj prostor je ztracen.“

Nato vykopal hlubokou studnu. Zdálo se, že tam bude prostor v bezpečí. Ale i studna se časem rozpadla. A člověk tak postupně vyrobil nádobu, vyhloubil jámu a také založil malý sad se čtyřmi tamaryšky v rozích. Ale všechno se za krátký čas rozpadlo a ponechalo to člověka jeho neštěstí.

Ó Rámo, poslechni si, jaký je smysl celého příběhu. Oklamaný člověk, to je pocit ega. Vzniká jako pohyb ve větru. Jeho skutečností je Brahman. Ale protože to pocit ega neví, považuje okolní prostor za sebe sama a své vlastnictví. Tak se ztotožní s tělem, které si chce chránit. Tělo chvíli existuje a po určité době se rozpadá. V důsledku této iluze pocit ega opakovaně trpí, neboť si myslí, že já je ztraceno, že umřelo. Avšak rozpadne-li se hliněná nádoba, prostoru se to nijak nedotkne. A podobně je-li pryč tělo, zůstane Já nedotčeno. Toto Já je čiré Vědomí, ještě jemnější než prostor. Nelze jej zničit. Je nezrozené a neumírá. A právě toto Já, neomezené Brahman, se projevuje jakožto svět. Pochop to a buď navždy šťasten.

- ↑ -

VI.1.114

VASIŠTHA pokračoval:

Z nejvyššího Brahman nejprve vzniká mysl se svými představami a schopností myslet. A tato mysl zůstává v Brahman podobně jako vůně v květině, vlna v oceánu či paprsek světla ve Slunci. Brahman, velmi jemné a neviditelné, jakoby bylo zapomenuto, a v důsledku toho vniká mylná představa o skutečné existenci projeveného světa.

Pokud se člověk domnívá, že paprsek světla se od svého zdroje, tedy Slunce, liší a je od něho oddělen, pak považuje sluneční paprsek za nezávislou skutečnost. Pokud člověk považuje náhrdelník ze zlata pouze za náhrdelník, pak pro něj tento náhrdelník nepředstavuje zlato.

Jestliže však člověk pochopí, že paprsek světla je od Slunce neoddělitelný, pak se jeho pochopení nazývá neměnné, nirvikalpa. Jestliže člověk pochopí, že zlatý náhrdelník představuje zlato, pak se jeho pochopení nazývá neměnné, nirvikalpa.

Kdo je zaujatý hrou jisker, nechápe, že jde jen o oheň. Jak jiskry vzlétají nahoru či se snášejí k zemi, zakouší jeho mysl radost či smutek. Jestliže pochopí, že jiskry nejsou nic jiného než oheň a že od ohně nejsou oddělené, pak vidí pouze oheň a jeho pochopení se nazývá neměnné, nirvikalpa.

Kdo je ustálen v nirvikalpa, je skutečný mudrc. Jeho pochopení již nezeslábne. Dosáhl toho, co stojí za dosažení. Jeho srdce se nenechá ošálit objekty. Ó Rámo, zanechej vnímání rozličností a rozdělování na subjekt a objekt a zůstaň ustálen ve Vědomí.

O čem Já rozjímá, to se díky vnitřní síle Vědomí zhmotňuje. A tato materializovaná myšlenka se pak jeví jako nezávislá! O čem mysl obdařená schopností myslet rozjímá, to se ihned zhmotňuje. Zde je původ rozličnosti. Projevený svět není skutečný ani neskutečný. Podobně jako si vnímající bytosti ve svém denním snění vytvářejí či zakoušejí rozličné objekty, tak je celý projevený svět denním sněním Brahman. A projevený svět se rozplyne, je-li pochopen jako Brahman. Z pohledu Absolutna svět neexistuje, Brahman zůstává Brahman a nevytváří nic, co by již v existenci nebylo!

Ó Rámo, ať děláš cokoli, věz, že je to jen čiré Vědomí. Jediné Brahman se projevuje jako vše, neboť nic jiného než Brahman neexistuje. Není tu místo na „toto“ či „tamto“. Vzdej se i představ omezení a osvobození. Spočívej ve stavu čirosti, bez pocitu ega a zabývej se tím, co k tobě přirozeně přichází.

- ↑ -