Jóga Vasištha

KNIHA ŠESTÁ: O osvobození

Příběh vampíra

VI.1.70, 71

VASIŠTHA pokračoval:

Když v důsledku zkoumání a dotazování zmizí nevědomost, když se džíva v jediném okamžiku stane ne-džívou a mysl se stane ne-myslí, je tu osvobození neboli mókša. Pocit ega je stejně neskutečný jako voda v přeludu faty morgány, a proto jakmile na něj posvítíme světlem dotazování, zmizí jako stín. Ó Rámo, poslechni si, jaké inspirativní otázky dával v této souvislosti jeden vampír moudrému králi.

V lesích v pohoří Vindhja žil vampír. Jednou dostal velký hlad, který potřeboval utišit, ale ani kvůli hladu nesměl zabít člověka, který by si to nezasloužil. Protože v lesích nikoho vhodného nenašel, vydal se do města a tam se setkal s králem.

VAMPÍR řekl králi:

Ó králi, nezabiju tě ani nesním, pokud si to nezasloužíš. Jsi vládce a král a máš tedy plnit přání strádajících. Prosím uspokoj moji touhu. Položím ti pár otázek a ty mi na ně správně odpověz.

Co je tím Sluncem, částečky jehož paprsků tvoří všechny vesmíry? Co je tím, v jehož mohutném dechu se projevuje tento nekonečný prostor? Co je to, co přechází z jednoho snu do druhého stále dokola, a ačkoli snovou skutečnost odkládá neustále, nemůže opustit Já? Co je Já? Rozřízneme-li kmen banánovníku, odkrýváme vrstvu za vrstvou, dokud se neobjeví dřeň. Zkoumáme-li podobně projevený svět, co najdeme v jeho základu? Co je tou nepatrnou částicí, která ač očima nezachytitelná, vytváří tento ohromný vesmír? A z jakých částeček se tato nepatrná částice skládá? Jako se v neopracovaném kameni skrývají budoucí tvary, tak v čem beztvarém se skrývají tři světy? Zodpověz mi tyto otázky. Pokud to nedokážeš, pak si jistě zasloužíš, abych tě snědl!

KRÁL odvětil:

Tento svět je obalen řadou obalů, podobně jako je plod obalen svou slupkou. Na jedné větvi je tisíc takových plodů. Na jednom stromě je tisíc takových větví. V jednom lese roste tisíc takových stromů. Na horách je tisíc takových lesů. V zemi je tisíc takových hor. Na jednom kontinentu je tisíc takových zemí. Jedna sféra má tisíc takových kontinentů. V jednom oceánu je tisíc takových sfér. Jedna bytost má v sobě tisíc takových oceánů. Nejvyšší bytost je ověnčena tisícem takových bytostí. V paprscích jednoho Slunce je tisíc nejvyšších bytostí a Slunce je všechny ozařuje. Toto Slunce je Slunce Vědomí. Ve světle tohoto Slunce jsou celé vesmíry jako nepatrné částečky. Ve světle tohoto Slunce se všechny věci jeví jako skutečné.

- ↑ -

VI.1.72, 73

KRÁL řekl:

V nejvyšším Já září věci (představy či relativní skutečnosti) jako prachové částice zvané čas, prostor a pohyb, jež jsou vnímány (pohybem do vědomí a z vědomí jedince), a čirá Inteligence. Brahman neboli Já zdánlivě cestuje z jednoho snového světa do druhého, avšak nevzdává se své podstaty, ani není nevědomé, co se Sebe sama týče.

Když zkoumáme tento projevený svět, je to jako u banánovníku, odloupneme-li jednu vrstvu, objeví se další podobná, až nakonec nevidíme nic jiného než Brahman. Toto Brahman se označuje v pozitivním smyslu jako Pravda či Skutečnost, ale protože je mimo jakýkoli slovní popis, je označováno i negativně jako Prázdnota či jako To, co nelze popsat. Cokoli je zakoušeno jako skutečné, je skutečností. Podobně jako kmen banánovníku není nic jiného než kmen a každá jeho vrstva má tutéž podstatu, tak neexistuje nic jiného než čiré Vědomí, ačkoli jeho konkrétní forma je dána prožitkem.

O Vědomí neboli Já se uvažuje jako o něčem nehmotném a velice jemném. Existuje pouze Já samo, tudíž je základem veškerého Bytí a zároveň neomezené. Je beztvaré, bezforemné, ač se projevuje v každé formě.

Projevený svět je jen tělo, v němž je zahalena Pravda, jíž je čiré Vědomí.

VASIŠTHA pokračoval:

Když vampír vyslechl odpovědi krále, zůstal tichý a rozjímal. Zapomněl na svůj velký hlad a vstoupil do hluboké meditace.

Ó Rámo, vyprávěl jsem ti příběh, který objasňuje Pravdu o jemném neomezeném Vědomí. Vesmír je jen obal či závoj zahalující Vědomí. Tento závoj lze odstranit usilovným pátráním po skutečné podstatě vesmíru, neboť je skutečný asi jako „tělo“ strašidla v představě dítěte!

Ó Rámo, zkus myslí rozšířit svoji mysl. Setrvej ve vnitřním klidu a míru a nahlížej ve všem jediné neomezené Bytí. Pokud jsi schopen setrvat pevně v poznání Pravdy a dělat v životě to, co je s ohledem na přirozený běh událostí třeba, pak dosáhneš nemožného, stejně jako král Bhagíratha, o němž ti budu vyprávět.

- ↑ -