Jóga Vasištha

KNIHA ČTVRTÁ: O EXISTENCI

O existenci

IV.1

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, poté, co jsem osvětlil pravou podstatu stvoření světa, se budu zabývat výkladem toho, co je pro tento svět potravou. Svět, jakožto objekt vnímání, tu existuje jen tak dlouho, dokud trvá mylná představa o jeho projevení. Svět je vlastně stejně skutečný jako vidina ze snu, neboť je vytvořen z ničeho, nikým a bez prostředků.

Projevený svět je prožíván jako sen za bílého dne a je ve své podstatě neskutečný. Je to obraz na prázdnu, podobně jako barvy duhy. Je jako všeprostupující mlha, snažíš-li se ji uchopit, nemáš nic. Filosofové ho považují za nevědomou látku, prázdno nebo soubor částic.

RÁMA se zeptal:

Někteří lidé říkají, že v nejvyšším Bytí přetrvává tento vesmír jakožto semínko, aby se mohl v následující epoše znovu projevit. Jak je to možné? A mám ty, kteří zastávají tento názor, považovat za osvícené či nevědomé?

VASIŠTHA pokračoval:

Ti, kdo prohlašují, že vesmír existuje po svém zániku jakožto semínko, ve skutečnost vesmíru pevně věří! A to je čirá nevědomost, Rámo. Takový pohled je překroucený a mate jak učitele, tak žáka. V semínku rostliny je obsažen budoucí strom. Je to proto, že jak semínko, tak klíček jsou hmotné povahy, a tudíž poznatelné smysly a myslí. Avšak jak může být semínkem světa to, co je mimo dosah mysli a smyslů?

Jak může existovat semínko vesmíru v tom, co je jemnější než prostor? A jak by tudíž vesmír mohl vzniknout z nejvyššího Bytí?

Jak by mohlo v ničem existovat něco? A jestliže v tom existuje něco, co nazýváme vesmír, jak je pak možné, že to není vidět? Jak by mohl z prázdného prostoru ve sklenici vyrašit strom? Jak by mohly spolu existovat dva protiklady, Brahman a vesmír? Může snad tma existovat na slunečním světle? Lze říci, že v semínku existuje strom, neboť semínko i strom mají náležitou formu. Ale nemá smysl říkat, že v tom, co je bez formy, tedy v Brahman, existuje kosmická forma světa. Myslet si, že existuje příčinný vztah mezi Brahmana světem, je pošetilost. Pravdou je to, že existuje pouze Brahman, a to, co se jeví jako svět, je jenom Brahman samo.

- ↑ -

IV. 2, 3

VASIŠTHA pokračoval:

Rámo, kdyby v absolutním Brahman během kosmického zániku existoval vesmír jakožto semínko, pak by pro svoje projevení potřeboval nápomocnou příčinu. Domnívat se, že by se vesmír projevil bez takové příčiny, je jako věřit v existenci dcery neplodné ženy. Nicméně sama základní příčina musí být chápána jako podstata nejvyššího Bytí, která přetrvává i v období po kosmickém zániku, jež člověk považuje za současné stvoření. Mezi nejvyšším Bytím a vesmírem však vztah příčiny a následku neexistuje.

Milióny vesmírů se v neomezeném Vědomí, zvaném čidákáša, zjevují jako smítka prachu v proudu světla pronikajícího do místnosti dírou ve střeše. A jako nelze zrnka prachu vidět venku na denním světle, tak tento svět nelze nahlížet v nejvyšším neduálním Vědomí. Je to proto, že světy nejsou od nejvyššího Vědomí odděleny, podobně jako není oddělena podstata člověka od člověka samotného.

Na konci kosmického zániku vzniká Stvořitel, jenž není nic jiného než mysl coby paměť. Myšlenky objevující se ve vzpomínce tvoří projevený svět a ten není o nic skutečnější než obraz vytvořený mraky na obloze. Paměť, z níž myšlenky vyvěrají, nemá sama pevný základ, neboť všechna božstva předchozího cyklu stvoření (včetně Stvořitele Brahmy) dosáhla osvobození. A není-li, kdo by si pamatoval, jak může existovat vzpomínka?

Mysl coby paměť, která vznikla ve Vědomí (ať z předchozí zkušenosti či jinak), se projeví jako svět a takové spontánní projevení světa v neomezeném Vědomí se nazývá spontánní stvoření. Projevený svět předpokládá jistou jemnou éterickou formu zvanou kosmická Bytost, Puruša.

V jediné malé částečce se zjevují tři světy se všemi svými složkami, jakými jsou například prostor, čas, čin, podstata, den, noc atd. V každé částečce jsou pak další částečky, jež obsahují další světy, podobně jako lze ve členité struktuře mramoru nalézt obraz člověka, v obrazu jeho končetin zase obrazy dalších postav a tak dále až do nekonečna. Proto, Rámo, ani pro osvíceného, ani pro nevědomého člověka obrazy a vidiny nemizí, avšak osvícený je nahlíží jako Brahman, kdežto nevědomý vidí vždy jen svět! V naprostém prázdnu pochopíš, čemu se říká „vzdálenost“, v neomezeném Vědomí pochopíš, čemu se říká „stvoření“. Stvoření je jen slovo, nikoli skutečnost o sobě.

- ↑ -

IV.4, 5, 6

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, jediný způsob, jak překročit tento oceán stvoření, je ovládnout své smysly. Nic jiného nepomůže. Jestliže je člověk obdařen poznáním získaným studiem svatých knih či přebýváním ve společnosti mudrců a má své smysly pod kontrolou, pak nahlédne a pochopí neexistenci objektů vnímání.

Rámo, toto vše je mysl a je-li vyléčena mysl, pak je vyléčena i iluze projeveného světa. Díky své schopnosti myslet vytvoří mysl to, čemu říkáme tělo. Nepracuje-li mysl, žádné tělo není vidět. Proto léčba psychické nemoci, zvané vnímání objektů, je léčbou na světě nejdůležitější. Mysl vyvolává mylné představy. Vytvoří představu zrození a smrti a je omezená či osvobozená v důsledku svých vlastních myšlenek.

RÁMA se zeptal:

Svatý muži, řekni mi prosím, jak může tento obrovský svět existovat v mysli?

VASIŠTHA odpověděl:

O Rámo, je to jako s vesmíry deseti synů světce jménem Indu. Je to jako s přeludem krále Lavany. A jako další příměr ti nyní budu vyprávět příběh mudrce Šukry.

- ↑ -