Jóga Vasištha

KNIHA DRUHÁ: O CHOVÁNÍ HLEDAJÍCÍHO

Příběh Šuky

II.1

VIŠVÁMITRA řekl:

Ó Rámo, jsi opravdu nejpřednější mezi moudrými a neexistuje už nic, co bys měl ještě poznat, avšak potřebuješ se ve svém poznání utvrdit, podobně jako to potřeboval Šuka. Aby mohl nalézt klid, který doprovází pochopení, bylo třeba jeho sebepoznání ještě potvrdit králem Džanakou.

RÁMA se otázal:

Ó moudrý, řekni mi prosím, jak to, že Šuka navzdory svému poznání nenašel klid, a jak nakonec klidu dosáhl.

VIŠVÁMITRA řekl:

Slyš Rámo, budu ti vyprávět duši povznášející příběh o tom, jak se Šuka, syn Védavjásy, jenž nyní sedí vedle tvého otce, stal mudrcem.

Stejně jako ty, došel i Šuka pravdy o existenci poté, co hluboce rozjímal o prchavosti tohoto světa. Poněvadž však dosáhl tohoto poznání sám, nemohl se s jistotou utvrdit v tom, že „toto je pravda“. Přitom dospěl do stavu nejvyššího a konečného odpoutání.

Jednoho dne vyhledal Šuka svého otce Védavjásu a zeptal se ho: „Jak je to s rozmanitostí projeveného světa, jak se objevila a jak zase dojde svého konce? Védavjása velmi podrobně otázku zodpověděl, ale Šuka si pomyslel: „To všechno už dávno znám, co je na tom nového?“ a nijak to na něj nezapůsobilo. Védavjása to poznal a řekl Šukovi: „Milý synu, nevím nic víc, než co jsem ti řekl, ale na zemi žije mudrc a král Džanaka, který ví více. Obrať se tedy na něj.“

Tak se stalo, že Šuka přišel k paláci krále Džanaky. Džanaka se od strážných dozvěděl o příchodu mladého Šuky, ale týden si ho ani nevšiml. Šuka mezitím trpělivě čekal venku před palácem. Po týdnu pustil Džanaka Šuku do paláce, ale nechal ho čekat mezi tanečnicemi a hudebnicemi. Šuka opět zůstal v klidu, ničím nedotčen. Poté byl Šuka uveden ke králi a Džanaka mu řekl: „Pravdu znáš, co dalšího chceš ode mě slyšet?“ Šuka opakoval otázku, kterou předtím položil otci a Džanaka mu dal tutéž odpověď, jakou již Šuka od otce slyšel. Šuka řekl: „Věděl jsem to, otec mi to řekl, posvátná písma to tvrdí a nyní jsi ty potvrdil pravdu, která spočívá v tom, že rozmanitost vzniká na základě pohybu mysli a zmizí, jakmile pohyb mysli ustane.“ Když bylo jeho sebepoznání takto potvrzeno, dosáhl Šuka klidu a spočinul v nirvikalpa samádhi.

- ↑ -

II.2,3

VIŠVÁMITRA řekl přítomným mudrcům:

Stejně jako Šuka, získal i Ráma nejvyšší poznání. V takovém člověku utichnou i ty nejjemnější tužby po světském potěšení. Člověk nejvyššího poznání se zcela jistě pozná podle toho, že ho světská potěšení nepřitahují. Pokud sklony k honbě za potěšeními jsou silné, je to omezení, pokud zmizí, je to osvobození. Skutečně osvobozeným mudrcem je ten, kdo ze své podstaty není ovládán smyslovým potěšením, touhou po slávě či jinými pohnutkami. Prosím, aby mudrc Vasištha poučil Rámu takovým způsobem, aby ho utvrdil v jeho poznání a zároveň nás ostatní inspiroval. Takové poučení bude jistě tou nejvyšší moudrostí a tím nejlepším z posvátných textů, neboť bude předáváno osvíceným mudrcem vyspělému a odpoutanému žákovi.

VASIŠTHA řekl:

Tvé žádosti vyhovím. A nyní ti, Rámo, předám poznání, které mi bylo odhaleno samotným božským stvořitelem Brahmou.

RÁMA řekl:

Svatý muži, pověz mi prosím nejprve, proč nebyl Védavjása považován za osvobozeného mudrce, zatímco jeho syn Šuka ano.

VASIŠTHA řekl:

Ó Rámo, bezpočet již bylo světů, které vznikly a zase zanikly. Ve skutečnosti není ani možné představit si bezpočet vesmírů, které existují v tomto okamžiku. To všechno se ale může okamžitě realizovat v srdci a mysli jedince, neboť tyto vesmíry jsou jako vzdušné zámky vytvořené z tužeb, jež se objevují v srdci a mysli. Živá bytost takto vytváří svět a dokud žije, tuto iluzi posiluje. Když odejde, vytváří si a zakouší svět další. Vznikají tak světy uvnitř světů, podobně jako se do sebe skládají plátky cibule. Přestože si živí i mrtví myslí, že jsou skuteční, tak ani hmotný svět ani různé druhy stvoření skutečné nejsou. Neuvědoměním si této pravdy je projevený svět udržován.

Ó Rámo, v tomto vesmírném oceánu bytí se tu a tam objevují bytosti, které jsou totožné s jinými, a další, které jsou odlišné. Tento Védavjása je dvacátý třetí v proudu stvoření. On i jiní mudrci budou tělo získávat a zase ho ztrácet znovu a znovu. Někteří budou totožní s jinými a někteří se budou lišit. V tomto vtělení je Védavjása zcela osvobozeným mudrcem. Mudrci se též mnohokrát vtělí a získají vztah s jinými vtěleními. Někdy jsou totožní a jindy odlišní, například ve svém učení či chování.

- ↑ -