Ramesh S. Balsekar

Vaše hlava v tygří tlamě

Obraz pátý

*****

Existuje teorie, že když se určitý počet členů jistého druhu naučí něco nového, pak to celý druh spontánně pochopí prostřednictvím vlnového procesu zvaného "morfická rezonance".
Proč potom na osvícení prostě jen nepočkat? Proč si dělat starosti s hledáním?

*****

Člověka dovádí k hříchu jen jeho smysl pro morálku. Jinak by člověk byl stejně morální jako vyšší druhy zvířat.

*****

Má život nějaký smysl či účel? Zřejmě jediný: "Jděte a množte se", dokud to vše neukončí nějaká kosmická katastrofa!

*****

Existuje srbské rčení: "Buďte pokorní, neboť jste stvořeni z trusu, a buďte vznešení, neboť jste stvořeni z hvězd." Avšak toto "vy", jež je "stvořeno", je pouze soustava těla a mysli.

*****

Ramesh: Jsou nějaké otázky k tomu, co se říkalo včera?

Padma: Co je to Vědomí?

Ramesh: Co je to Vědomí? Víte, že existujete. Je to tak? Je tu uvědomění si existence, že? A existence byste si nemohli být vědomi bez Vědomí.

Padma: Je to moje Vědomí, nebo Vědomí Univerzální?

Ramesh: Vědomí je všechno, co je. Vědomí je Zdrojem všeho. Musí tu být jediný Zdroj všeho.

Padma: Spočívá vaše učení v tom, že Bůh a Vědomí je jedno a totéž?

Ramesh: Ano. Pro mne je Vědomí i Bůh totéž. Pro některé lidi je snazší naslouchat, když se používá pojmu Bůh. Někdo řekne: "Mám velmi prostý intelekt. Mluvíte o neosobním Vědomí a o činnosti neosobního Vědomí a to je nad mé chápání."

Padma: Je hmotný svět odrazem ve Vědomí?

Ramesh: Ano. To je zcela správně. Hmotný svět je pouze odraz ve Vědomí.

Padma: Co je to odraz?

Ramesh: Jděte a postavte se před zrcadlo. Co vidíte? To, co v zrcadle vidíte, je odraz.

Padma: Mohlo by existovat Vědomí, kdyby tu nebyly lidské bytosti?

Ramesh: Ano. Vědomí by tu bylo. Ono tu je, vždy tu bylo a bude. Vědomí je všechno, co je, zatímco projevení tu buď je, nebo není. Film tu být může nebo nemusí. Pohyblivé obrázky tu být mohou nebo nemusí, ale promítací plátno je tu stále.

Padma: Není tu tedy vůbec nic, vůbec nikdo, kdo by měl Vědomí?

Ramesh: Správně.

Padma: Vědomí je něco podobného jako duch?

Ramesh: Vědomí je neosobní pocit Uvědomění.

Padma: Je zde nutný někdo, kdo pociťuje?

Ramesh: Ne, ne někdo, kdo pociťuje. Vědomí je neosobní pocit Uvědomnění, nikoli uvědomění si toho, že "jsem ten a ten". "Já Jsem" je pocit, který je u všech lidských bytostí stejný. Ten je pak překryt tím, že "já jsem ten a ten". Chápete? "Ten a ten" je tím, co zakrývá "Já Jsem". Je to ego, které "Já Jsem" zakrývá, a je to opět ego, které "Já Jsem" hledá. Hledajícím je právě "ten a ten", který hledá "Já Jsem". A dokud není pochopeno, že hledající je tím, kdo "Já Jsem" zakrývá, nemůže být "Já Jsem" nalezeno.

Padma: Mohl byste spojit představu Vědomí s tím, co znamená Skutečnost?

Ramesh: Vědomí je jediná Skutečnost, Skutečnost jako něco, co existuje Samo od Sebe. Odraz sám od sebe existovat nemůže. Vyjdete-li na slunce, objeví se stín. Ale stín nemá nezávislou existenci. Skutečné je to, co má nezávislou existenci, a jediná věc, která má nezávislou existenci, je Vědomí. Je vám to jasné?

Padma: Ano.

Ramesh: Výborně!

Indrani: Rameshi, já jsem zmatená. Pomůžete mi, prosím? Když říkáte, že tento svět je odrazem ve Vědomí . . .

Ramesh: Ano.

Indrani: Ano, ale něco může vyvolávat odraz, pouze když je tu něco . . .

Ramesh: Ano, Vědomí je všechno, co je.

Indrani: Ano, ale jak je pak možné, že Vědomí odráží svět?

Ramesh: Vědomí vytváří odraz uvnitř Sebe Sama.

Indrani: Ach! Iluzorní svět je tedy to, co je odráženo.

Ramesh: Správně. Stojíte-li před zrcadlem, pak to, co je v zrcadle vidět, je iluze. Neexistuje to. Je to tady, pokud jste tu vy. Tento iluzorní svět jakožto projevení tedy nemůže existovat v nepřítomnosti Vědomí. Pohybující se obrázky tu nemohou být bez promítací plochy. Promítací plocha je skutečná. Obrázky skutečné nejsou. Vědomí je Skutečnost. Vše je projevení, lidské bytosti jsou součásti projevení. Činnost projevení se podobá snu.

Annan: Jak se mám dostat do kontaktu se svým vědomím a jak si mám toto spojení udržet?

Ramesh: Domnívám se, že jsme právě řekli, že to není "vaše" Vědomí.

Annan: Není moje.

Ramesh: Není to "vaše" Vědomí. Annan se chce spojit se "svým" Vědomím. Kdo je to Annan? Pro mne je to jen jméno přidělené soustavě těla a mysli. To, co vidím, je soustava těla a mysli, čili objekt, který je součástí činnosti celku projevení. Chápete? A tato soustava těla a mysli, tento objekt, jenž je součástí projevení, je nástrojem, jehož prostřednictvím pracuje neosobní Vědomí či Energie. Jsou tu nejrůznější přístroje, jejichž prostřednictvím pracuje elektrická energie - fény, lampy, kuchyňské spotřebiče. Podobně jsou všechny lidské bytosti zase naprogramovanými nástroji, jejichž prostřednictvím pracuje Vědomí, či Energie, či Bůh.

Annan: A jak se dostanu do kontaktu s Vědomím?

Ramesh: "Kdo" se má dostat do kontaktu s Vědomím? Vědomí je vše, co existuje. A je-li Vědomí vše, co existuje, může tu být něco odlišného, co se má s Vědomím spojit? Vědomí je Zdrojem projevení a soustava těla a mysli, jež se považuje za Annan, je součástí projevení.

Annan: Intelektuálně to chápu. Ale jak mohu zakoušet úroveň . . .

Ramesh: Není snad vaší zkušeností, že existujete, Annan? Nebo to snad je jen rozumové? Není vaší zkušeností, reálnou zkušeností, že jste, že existujete, ne jako Annan, ale že tu prostě je existence? Vy existujete. "Já Jsem." "Já Jsem" je zkušenost. To není rozumové. Ve skutečnosti tím, co je rozumové, je "já jsem Annan". "Já Jsem" je Skutečnost. "Já Jsem" je zkušenost. "Já jsem Annan" je myšlenka, která vzniká jen tehdy, když bdíte.

Annan: Je ego též rozumové?

Ramesh: Ego je rozumové. Váš rozum a ego, to je totéž. Ego, "já" a rozum znamenají totéž. Jsou to různá pojmenování téže věci, která vzniká v soustavě těla a mysli a vytváří pocit oddělenosti, jenž má za následek utrpení. V hlubokém spánku tento rozumový pocit Annan neexistuje. Ve spánku neexistuje Annan, ani její mysl, a proto tam není utrpení.

Martin: Jak to přijde, že se věci zdají tak pevné, trvalé a hmotné?

Ramesh: Dobrá. Je možné, aby dovedný hypnotizér způsobil, že dva tisíce lidí uvěří, že je tu něco, co tu ve skutečnosti vůbec není? Jestliže schopný hypnotizér dokáže, aby dva tisíce lidí uvěřily, že je tu něco hmotného, když tu vůbec nic není, může být snad těžké, aby Božská síla prostřednictvím hypnózy způsobila, že každá soustava těla a mysli považuje svět za skutečný, hmotný?

Martin: Lze si lehko představit, že je to možné. A může být tato hypnóza odstraněna?

Ramesh: Zajisté. A jak? Jenom ta Síla, která hypnózu vytvořila, ji může zase odstranit. Zhypnotizovaná bytost se hypnózy zbavit nemůže. (Všeobecný výkřik "Ach!") Takhle je to s hledáním. Hledání znamená, že zhypnotizovaná bytost chce odstranit hypnózu a chce se dozvědět, jak by to mohla udělat.

Martin: A je to marné snažení?

Ramesh: Správně. To je přesně to, co říkám. K tomuto snažení však přesto dochází, že Martine?

Martin: Ano.

Ramesh: Proč k tomuto snažení dochází?

Martin: Protože Božská hypnóza vytváří i snažení.

Ramesh: Správně. Zcela správně. Síla, která vytvořila hypnózu, vytváří i úsilí hypnózy se zbavit. Proto neustále říkám, že tu není žádný hledající jedinec, který by hledal osvícení.

Martin: Zatím se mi ale zdá, že jsem velmi skutečný. Neustále se do všeho zaplétám a . . .

Ramesh: To samo je hypnóza. "Já" jsem Martin, "já" jsem oddělená bytost, "já" řídím svůj život, "já" chci dosáhnout osvícení. To je hypnóza.

Annan: Jak tato hypnóza zmizí? Tím míním, jak je možné, aby tu už nebyla?

Ramesh: Kdo ji může odstranit? To je ta otázka. Jenom ta Síla, která hypnózu vytvořila, vás může hypnózy zase zbavit. Co vás sem přivedlo, Annan? Někdo vám o mně řekl?

Annan: Ano, stalo se to tak, že jsem vyučovala reiki a jedna moje studentka, Alana, se zmínila o tom, že sem dnes půjde. A tak jsem tady. Jsem si jistá, že k tomu mělo dojít. Bylo to souzeno.

Ramesh: Ano, a co vás zajímá?

Annan: Co mne zajímá? Pochopit, realizovat sebe sama.

Ramesh: Proč? Kdy to začalo?

Annan: Aktivně to začalo před sedmi lety.

Ramesh: Co se stalo před sedmi lety, Annan?

Annan: Po materiální stránce bylo vše v pořádku, ale cítila jsem, jako by mi něco unikalo, pociťovala jsem určitou prázdnotu, marnost.

Ramesh: Zcela správně. Tedy říkáte, že vyvstal pocit určité prázdnoty. Ten se vám nelíbil, že?

Annan: Ne.

Ramesh: Tento pocit prázdnoty jste si nevytvořila. Tento pocit vyvstal. Chápete? Proč tento pocit prázdnoty vyvstal? Protože to byl počátek snahy odstranit hypnózu.

Annan: A neměla jsem na tom žádný podíl.

Ramesh: "Vy" jste na tom neměla žádný podíl. To je moje hlavní myšlenka. Chápete? Hledání, které začalo před sedmi lety, nepřišlo tak, že by si Annan řekla: "Chci zjistit, co znamená život." Hledání začalo samo, jako součást Boží vůle čili součást neosobní činnosti Vědomí.

Annan: Není v tom všem určitá pasivita?

Ramesh: Zajisté, zajisté. Není snad určitá pasivita v hlubokém spánku?

Annan: A také naprostá nepřítomnost svobodné volby.

Ramesh: Ano. Přesně to mám na mysli. Vše se děje z Boží vůle. Nestane se nic, co by nebylo Boží vůlí.

Annan: Jak ale potom člověka přimějete, aby byl odpovědný za své činy?

Ramesh: Koho mám přimět? To mi povězte. Domnívám se, že vaše otázka zní: "Jak někoho můžeme přimět, aby byl odpovědný za své činy?"

Annan: Ano.

Ramesh: "Vy" nikoho přimět nemůžete, Annan. Ve skutečnosti vám říkám, že "vy" za své činy odpovědná nejste, neboť nejde o "vaše" činy. Ať se prostřednictvím této soustavy těla a mysli stane cokoli, jde o nějaký čin, k němuž skrze danou soustavu došlo. A když k činu dojde, tak Annan, která ve skutečnosti neexistuje, řekne: "To je můj čin."

Ať už je váš čin jakýkoli, přemýšlela jste o tom, čím tento skutek vlastně je? Jak se daný čin přihodí? Jak vůbec k nějakému činu v dané soustavě těla a mysli dochází? Každý čin v soustavě těla a mysli je reakcí mozku na vnější událost, kterou nelze nijak ovlivnit. Dojde k nějaké vnější události, něco spatříte nebo zaslechnete, a není ve "vaší" moci, jaké myšlenky vás napadnou. Nemáte žádnou moc nad tím, co uvidíte, zaslechnete, ucítíte, ochutnáte nebo čeho se dotknete. Mozek reaguje na něco, co není ve vaší moci. A tuto reakci mozku, jež se děje podle naprogramování dané soustavy těla a mysli, nazýváte "svým" konáním.

Annan: Ale přece . . .

Ramesh: Vaší otázkou tedy je: "Jestliže opravdu nic z toho, co se děje, není ´mé´ konání, ale jen součást neosobní činnosti Vědomí, jak tedy žiji svůj život? Jak jednám ve společnosti? Nemám snad jednat odpovědně?" Je to tak?

Annan: Ano.

Ramesh: Odpověď je velice jednoduchá. Pokračujte i nadále v tom, co jste dělala dosud. Nežila jste snad celý svůj život zodpovědně?

Annan: Ano, ale myslela jsem, že to právě nefunguje. Domnívám se . . .

Ramesh: Ne. To, co rozebíráme, je vaše zodpovědné žití, a já říkám, že totéž, co jste dělala, budete dělat i v budoucnosti. Říkám, že budete i nadále žít svůj život zodpovědně, což znamená podle určitých morálních měřítek, které máte vy i všichni ostatní. Co každý ve skutečnosti dělá? Žije podle svých měřítek morálky a odpovědnosti.

Annan: Člověk vlastně prakticky nežije, mohlo by se říci, že je pouze "žit".

Ramesh: To je přesně to, co říkám. Lidské bytosti, jak říkáte, svůj život "prakticky" nežijí. Život je "žit" prostřednictvím soustavy těla a mysli podle osudu, který byl dané soustavě přidělen v okamžiku početí a který je Boží vůlí. Boží vůle vzhledem k určité soustavě těla a mysli je tedy osud dané soustavy těla a mysli určený v okamžiku početí.

Martin: Mám dál žít zodpovědně, když tu není možnost volby a tato soustava je jen "žita"? Je přece jedno, zda žiji zodpovědně nebo . . .

Ramesh: Tak tedy zodpovědně nežijte! Žijte nezodpovědně, jestli je to pro vás možné! Je-li však tato soustava těla a mysli naprogramována k tomu, aby žila zodpovědně, může se "ona sama" rozhodnout, že bude žít nezodpovědně? Je to možné?

Martin: Vlastně si s tím nemusím dělat žádné starosti.

Ramesh: (Reaguje na smích Florence.) Je to legrační, že? Je to opravdu legrační. Florence: Je to legrační, neboť člověk přikládá takovou důležitost tomu, aby byl pořád perfektní.

Ramesh: Ano, přesně o to jde.

Annan: Je příznačné, že dělám spoustu věcí, které ve skutečnosti nefungují . . .

Ramesh: Ano, Annan. Podívejte se, proto neustále opakuji, že se nemůže stát nic, co by nebylo vůlí Boží. Přijetí toho vám nezabrání, abyste žila svůj život stejně zodpovědně jako dosud, podle morálních zásad, které jsou součástí naprogramování této soustavy těla a mysli.

Annan: Zase jde o naprogramování. Kde do toho vstupuje karma?

Ramesh: Co rozumíte karmou?

Annan: Zákon příčiny a následku.

Ramesh: Správně. Karma znamená příčinu a následek. Karma znamená, že se dějí události, že jsou konány skutky, a ty mají své následky.

Annan: Nad nimiž nemáme žádnou moc.

Ramesh: Nad nimiž nemáte žádnou moc.

Martin: Rameshi, vzpomínám si, že jste říkal, že jakmile přijde pochopení, že neexistuje žádný konatel, pak tu není pýcha ani vina. Já ale dosud pýchu a vinu pociťuji, není to tedy v mé moci?

Ramesh: Zatím jste opravdově nepřijal, že se vše děje podle Boží vůle. Doopravdy jste nepřijal, že Martin jako takový neexistuje.

Martin: Jestliže však Martin neexistuje, tak jak to může přijmout?

Ramesh: Ptáte se tedy vlastně na to, co můžete pro své přijetí udělat.

Martin: Nic.

Ramesh: Nic! I to, že dojde k přijetí, je mimo vaši kontrolu! Ani přijetí konceptu, že vše je Boží vůle, není ve vašich rukách. A ke zbavení se pocitů pýchy, viny a nenávisti dojde pouze tehdy, když je tu naprosté přijetí. A naprosté přijetí nastat může či nemusí, to závisí na Boží vůli. Pokud tedy není Boží vůlí, aby došlo k plnému přijetí, pak k osvobození od viny, pýchy a nenávisti nedojde.

Pocit, že ve skutečnosti nejde o "můj" čin, může přicházet a odcházet. Je to taková houpačka. Někdy mysl přijímá: "Ano, skutečně tu není nic, co by bylo ´mým´ konáním", a jindy říká: "Je to moje konání." Tato houpačka je součástí osudu dané soustavy těla a mysli.

Martin: A může ta houpačka někdy skončit?

Ramesh: Houpačka skončí, pokud skončit má - přesně podle Boží vůle. Není-li Boží vůlí, aby skončila, pak vám bude dál dělat starosti.

Hans: Copak tu nedochází k vývoji? Nelze říci, že houpačka je v daném čase určitým vývojovým stupněm?

Ramesh: "Čí" by to byl vývoj, Hansi? Hansův vývoj? Hans neexistuje, "čí" tedy potom vývoj?

Hans: Při jednom zhoupnutí tady Hans je a při druhém není.

Ramesh: Je to tak. Hans přichází a odchází.

Indrani: Rameshi? Četla jsem vaši knihu Experiencing the Teaching (Zakoušení učení). Ráda bych se zeptala na něco, čemu nerozumím. Říkáte tam: "jít pozpátku do budoucnosti".

Ramesh: Ano, "pozpátku do budoucnosti". Řekněme, že jste udělala něco, co někomu druhému způsobilo bolest . . .

Indrani: Nějaké moje konání způsobilo . . .

Ramesh: Hledíte tedy do budoucnosti, avšak "pozpátku" tam půjdete, pokud pochopíte, že soustava těla a mysli, které bylo ublíženo nebo která byla obdarována, pouze žila svůj osud. To, co se přihodilo prostřednictvím soustavy těla a mysli jménem Indrani, se muselo stát, protože to bylo v osudu jiné soustavy těla a mysli, a pro Indrani z toho tedy nutně neplynou nějaké důsledky. Pro osudem předurčený následek byla nezbytná příčina. Chápete? Jedna věc vede neosobně k druhé - a není tu žádná vina a žádná pýcha.

Proč se přihodilo to předchozí? "A" vede k "B". Moje hlavní myšlenka spočívá v tom, že "A" se muselo stát proto, aby nastalo "B". Řeknete-li, že "jdete pozpátku do budoucnosti", znamená to, že si neděláte starosti s přítomností a přijímáte ji jako součást toho, co máte dělat.

Paul: Vědomí každého člověka není jen jedna část celkového Vědomí, neboť když pociťuji "Já Jsem", pak pociťuji vše.

Ramesh: Správně. V hlubokém spánku není oddělenost, neboť tam není jedinec.

Paul: Je tam pouze "Já Jsem".

Ramesh: Pouze "Já Jsem", které je zároveň i jedinou věcí, přítomnou v bdělém stavu. V bdělém stavu však přebírá vedení rozum, čili ego, a "Já Jsem" zakrývá. Jakmile je tu ego jedince, je "Já Jsem" překryto. Jakmile tu individuální ego není, pak tady září "Já Jsem". Proto existují určité okamžiky, kdy se cítíte velmi šťastně a spokojeně. Proč? Protože v těchto okamžicích tu není ego.

Annan: Dejme tomu, že by tuto představu přijal každý, každý na světě. Co myslíte, že by se stalo?

Ramesh: A co si o tom myslíte vy, Annan?

Annan: V každém případě by všichní přestali bojovat, neboť by nebyly žádné rozdíly. Bylo by to, co by bylo.

Ramesh: Pro každého by to znamenalo ukončení boje. Nebylo by utrpení. Mohl by však život, tak jak ho známe, existovat bez protikladů? Zajímal by vás film, v němž by všechny věci probíhaly krásně, všichni by byli mírní a k sobě navzájem laskaví? Koho by takový film zajímal? Náš životní film je zajímavý jenom proto, že je sloučením protikladů. Nemůže existovat krása bez ošklivosti. Samotné slovo "krása" by nemělo smysl, kdyby neexistovala ošklivost. Slovo "dobro" by nemělo smysl, kdyby tu nebylo zlo. Chápete?

Jsou ještě nějaké otázky? Ano, Stephanie?

Stephanie: Tedy někdo, kdo je zlý, kdo vede špatný život, také jen prožívá svůj osud?

Ramesh: V podstatě tu není nikdo, kdo by vedl špatný život. Žádný "jedinec", který by vedl špatný život, tu není. Vezměme extrémní případ psychopata.

Stephanie: Hitler.

Ramesh: Třeba Hitler. Někdo jiný by mohl říci Saddam Hussain, Napoleon nebo Stalin. Budu mluvit obecně o psychopatovi. Soustava těla a mysli psychopata byla naprogramována k tomu, aby docházelo k samým perverzním, špatným skutkům. Oproti tomu tu máme soustavu těla a mysli zvanou Matka Tereza, která byla naprogramována tak, že přicházejí zase samé dobré skutky. Byly tyto soustavy vytvořeny dvěma silami? Anebo obě tyto soustavy těla a mysli vytvořilo totéž Vědomí, tentýž Bůh, neboť život, tak jak ho známe, v sobě zahrnuje protiklady?

Stephanie: Jaký je však záměr toho všeho?

Ramesh: Záměr? Jak by mohl nepatrný rozum poznat záměr celého Vědomí? Tento nepatrný rozum je jako jeden malý šroubek obrovského stroje, v němž jsou miliardy podobných šroubků a matiček. A tento malý šroubek chce poznat účel celého obrovského stroje. Jak by to bylo možné? Jak by mohl nepatrný rozum pochopit záměr Stvořitele? Není to možné.

Stephanie: Chápala jsem to tak, že mám možnost volby. Chápala jsem to tak, že můžu buď určitým způsobem splynout s Boží vůlí, anebo zvolit něco, co půjde proti ní. Vy říkáte, že je to iluze? Že i když si myslím, že jsem si zvolila jít proti Boží vůli, přesto si volím to, co je Boží vůle? Dává nám tedy Bůh pocity proto, abychom se na jejich základě rozhodovali?

Ramesh: "Vy" se nerozhodujete. Domníváte se, že se rozhodujete, ale rozhodujete se přesně podle toho, jak to chce Bůh, podle osudu dané soustavy těla a mysli, a to ať jsou následky jakékoli.

Stephanie: Užívá tedy Bůh pocity k tomu, aby naše rozhodování řídil?

Ramesh: Můžeme říci, že Bůh v naší soustavě těla a mysli zařídil naprogramování. Každá lidská bytost je jedinečně naprogramovaný nástroj. Žádní dva lidé nejsou stejní. Kdo dal každému člověku jedinečné naprogramování? Byl to Bůh. A proč to udělal? Aby mohl prostřednictvím každé jedinečně naprogramované soustavy vyvolat činy, které si přeje.

Annan: Loutkové představení?

Ramesh: Správně.

Stephanie: S jakým koncem?

Ramesh: S jakým koncem? S Božským koncem, který vy, jakožto malý šroubek, nemůžete pochopit.

Stephanie: Neexistuje žádný způsob, jak to pochopit?

Ramesh: Žádný.

Stephanie: Ani vy to tedy nechápete?

Ramesh: Neexistuje žádný způsob, jak to pochopit rozumem. Jediné, co se může stát je, že to přijmete.

Stephanie: Neexistuje žádný způsob, jak se dostat k nějakému kolektivnímu nevědomí a mít pocit, ne nutně intelektuální, ale prostě pocit pochopení?

Ramesh: A čí by to byl pocit? "Kdo" by měl mít toto pochopení? Stephanie?

Stephanie: Ovšem!

Ramesh: A kdo je to "Stephanie"? Je to jen jméno dané této soustavě těla a mysli. Jak by mohlo jméno něco pochopit? Nepatrný rozum chce poznat a pochopit svůj Zdroj! A je možné, aby rozum pochopil svůj Zdroj? Není to možné.

Martin: Dnes v noci jsem přiletěl do Bombaje, popadl jsem kufr a jel do hotelu a tam jsem si všiml, že je to cizí zavazadlo.

Ramesh: Ano.

Martin: Nebyla tu tedy možnost volby? Říkal jsem si, že jsem měl dávat větší pozor na to, co dělám, ale když poslouchám, co říkáte, neměl jsem žádnou volbu. Prostě se to stalo.

Ramesh: Chcete říci, že tvrdím, že je to váš osud, neboť osudem této soustavy těla a mysli bylo sebrat cizí zavazadlo. Ano! Ať jsou následky jakékoli.

Martin: Nemám se tím tedy trápit?

Ramesh: Proč se tím trápit? Ano, jistě. Ale pokud je tato soustava těla a mysli naprogramována k tomu, aby se trápila, pak se trápit bude. Je to tak? Ale je-li jiná soustava těla a mysli naprogramována k tomu, aby si řekla: "Kdo by se o to staral; co se stalo, to se stalo", pak v této soustavě starost nevznikne.

Martin: A pokud někdy vznikne a někdy ne, i to je jen naprogramování?

Ramesh: Ano, je to tak.

Sergio: Pak tedy svět se všemi podvody, válkami a tak dále . . .

Ramesh: Nemocemi, chudobou, válkami . . .

Sergio: Je to prostě nutné.

Ramesh: Všechno je to součást života, tak jak ho známe. Všechno je součástí "Toho, co je".

Sergio: Ano, všechny snahy učinit svět lepším, starat se o odpad, jsou také součástí Boha.

Ramesh: V tom to je.

Sergio: Dobrá! (Směje se.)

Ramesh: Podívejte, můžete se ptát, jaký smysl má povolání lékaře, když tu nemoce prostě být musí. Ale povolání lékaře je součástí celku projevení. Jsou tu tedy jak nemoce, tak i léky.

Alana: Neexistují protiklady prostě kvůli udržení rovnováhy všeho druhu?

Ramesh: "Udržení rovnováhy", co tím myslíte?

Alana: No, domnívám se, že protiklady existují proto, aby tu byla rovnováha.

Ramesh: To je v pořádku. Kdo však udržuje rovnováhu? Víte to?

Alana: Ne. Rovnováha prostě existuje.

Ramesh: "Rovnováha prostě existuje", správně. A ještě jedna věc. Kde existuje rovnováha? Kde? Rovnováha existuje v celku projevení. Neříkám, že existuje ve světě. Neříkám, že existuje v životě každého jedince.

Alana: Jenom ve velkém měřítku.

Ramesh: Ve velkém měřítku tu rovnováha musí být, jinak by svět, projevený svět, nemohl existovat. Člověk však přemýšlí pouze vzhledem k sobě. Je pyšný, že byly vyhubeny neštovicové viry. Úžasné! Viry neštovic byly zničeny. Člověk to považuje za velký úspěch. Ale podíváme-li se na to z hlediska neštovicových virů, je to snad úžasné být vyhuben? Viry neštovic byly podle Boží vůle vyhubeny. A je-li Boží vůlí, aby byl vyhuben i člověk, pak člověk vyhuben bude. A stále bude udržována rovnováha.

Sergio: Rameshi? Existuje určitý smysl pro rovnováhu proto, že se zdá, jako by šlo o rovnováhu ve světě, anebo to s tím nemá nic společného?

Ramesh: Nemá to s tím nic společného.

Sergio: Je tu prostě rovnováha, prostě otázka . . .

Ramesh: Dovolte mi objasnit, o čem mluvím. Vesmír nacházející se v rovnováze, to je jen koncept.

Sergio: Neboť kdo řekne, co je to rovnováha?

Ramesh: Dovolte mi jít znovu k jádru věci. Vše, co kdy bylo od Ježíše Krista po Rámanu Maharšiho řečeno, vše, co je psáno v jakýchkoli svatých knihách kteréhokoli náboženství, je jenom koncept. Přičemž koncept je něco, co někteří lidé přijímají a jiní ne. Žádný koncept tedy nemůže být Pravdou. Jedinou Pravdou je "Já jsem". Toto uvědomění si existence nemůže nikdo popřít. Může přijít ateista a říkat: "Nevěřím, že existuje Bůh." Když se ho však zeptám: "Ale víte, že existujete, ne?", tak to popřít nemůže. Uvědomění si existence, toto neosobní "Já jsem", je jediná Pravda. Všechno ostatní, každá myšlenka, každé tvrzení, je koncept. A je třeba pochopit, že to je jenom koncept.

Padma: Vaše učení tedy říká, že veškeré úsilí o pochopení je pouze konceptuální?

Ramesh: Je to součást činnosti Vědomí čili součást Boží vůle. A součástí Boží vůle je i odstranění hypnózy v některých soustavách těla a mysli. Toto učení je tedy součástí procesu odstraňování hypnózy v souladu s Boží vůlí.

Padma: Naše nepatrná mysl tedy nemůže pochopit Vědomí?

Ramesh: Je to tak.

Padma: Tak co tu potom už více než hodinu děláme?

Ramesh: "Vy" neděláte nic. (Všeobecný smích.) To, že jste tady, je součást osudu této soustavy těla a mysli. Jste tady jenom proto, že je Boží vůlí, abyste tu byla, jinak byste tu nebyla.

Alana: Neexistuje žádná příčina či následek?

Ramesh: Existuje. Všechno je příčinou i následkem.

Alana: Ale není důvod, proč si s tím dělat starosti.

Ramesh: V tom to vězí. Žádný jedinec není za žádnou příčinu odpovědný. Všechno je příčinou i následkem. Všechno je příčinností. Něco se stane a má to své důsledky. A tyto důsledky se stávají novými příčinami, které mají zase své důsledky. Takový je život.

Liv: Ale všechno je to Boží vůle. Není tu žádný jedinec.

Ramesh: V tom to je. To je můj koncept.

Annan: Vědomí promlouvá prostřednictvím všech živých věcí, ne pouze lidských bytostí. Je to tak?

Ramesh: Prostřednictvím každého člověka Vědomí přemýšlí. Prostřednictvím každého člověka Vědomí mluví. Prostřednictvím každého člověka Vědomí jedná. Prostřednictvím každého člověka Vědomí zakouší.

Annan: A co rostliny, zvířata a jiné živé objekty?

Ramesh: Také jejich prostřednictvím se děje žití a prožívání.

Annan: A tam není Vědomí?

Ramesh: Ovšemže je. Vědomí pracuje prostřednictvím každého.

Annan: Jiné živé objekty si to ale neuvědomují.

Ramesh: Správně. V tom to je. Není tam individuální uvědomění si Vědomí.

Annan: Tedy, co se týče teorie evoluce . . . Dobrá, souhlasím, vrátíme se zpět k tomu podstatnému. (Smích.)

Ramesh: Co děláte v běžném životě, Stephanie? A z které části Ameriky přicházíte?

Stephanie: Z Kalifornie. Jsem právnička.

Ramesh: Co vás přivedlo do Indie? Jste tu poprvé?

Stephanie: Ano.

Ramesh: Ten obrovský kulturní rozdíl, to musí být velký šok, že?

Stephanie: Pro rozum je to hrozný skok.

Ramesh: Pro rozum to musí být opravdu hrozný skok. Víte, můj přítel, gynekolog z New Yorku, který se se mnou seznámil ve Státech, chtěl ke mně přijet na návštěvu. Tak tedy přijel. Nechal si zavazadla v hotelu Tadž Mahal, zatelefonoval mi a já mu řekl, jak se ke mně dostane. Tak tedy přijel. Zazvonil na zvonek. Otevřel jsem dveře a on tam stál, bílý doslova jak stěna. Zeptal jsem se: "Co se stalo?" Nebyl schopen promluvit. Nakonec z něho vypadlo, že si vzal taxíka, ale byl to zázrak, že vůbec dojel: davy lidí, způsob, jakým taxikář řídil auto . . . (Všichni se smějí.) Proto mluvím o velkém šoku pro mysl.

Stephanie: A to se týká všech smyslových úrovní.

Ramesh: Ano, působí to na všechny smysly. Je to tak. Proto jsem svému příteli dal radu: "Příště až pojedeš taxíkem, zajisti si, aby taxikář věděl, kam tě má dovézt, sedni si dozadu, zavři oči, a je-li to Boží vůle, pak na dané místo dorazíš. Anebo nedorazíš." (Smích.)

Alana: Rameshi? Když se mluví o evoluci, je to tak, že se člověk vyvíjel vědomě, a proto žijeme, přemýšlíme . . .

Ramesh: Co máte na mysli otázkou, zda se člověk vyvíjel vědomě?

Alana: Chci se zeptat na to, že ze všech stvoření na této planetě právě my myslíme, mluvíme a vykonáváme všechny věci vědomě, existujeme prostě ve Vědomí a jsme lidmi . . .

Ramesh: Není žádný rozdíl mezi kamenem, zvířetem či člověkem. Kámen nemá smysly, proto nepotřebuje činné Vědomí. Zvíře smysly má a jedná podle nich, proto tu musí být Vědomí ve svém aspektu vnímání. Člověk má smysly, tedy i vnímání, a navíc byl člověku dán pochybný dar rozumu. Proč pochybný? Protože ho činí nešťastným! Zvíře nemyslí na budoucnost, budoucností se nezabývá, a tím pádem není nešťastné. Člověk se budoucností zabývá, a proto je nešťastný.

Existuje fotografie, na níž je tygr ležící pod stromem a ani ne dvacet yardů od něho se volně pase půl tuctu antilop. Jak to? Zvířecí instinkt řekl antilopám, že tygr je nasycen, že není hladový. Není-li tygr hladový, nebude zabíjet. Tygr nemyslí na další jídlo. To člověk přemýšlí o dalším jídle na deset let dopředu. Proto musí dělat zásoby, a následkem toho vzniká v člověku žádostivost a nenasytnost, která u zvířat není. Ale v podstatě jsme všichni objekty, jenom s různým naprogramováním.

Martin: Mluvíte-li o "pochybném daru" a o tom, že všechno je vlastně dokonalé . . .

Ramesh: Neříkám, že je všechno dokonalé. Co chápete pojmem dokonalost? Něco je dokonalé, když tam není žádná nedokonalost. Já však říkám, že život je nedokonalý. Život není dokonalý. Život je plný rozporů. Život je plný protikladů. Co tedy myslíte slovem "dokonalý"? Já jen říkám, že "To,co je", je přesně to, co být má. Neříkám, že je to dokonalé.

Martin: Proč by to potom měl být "pochybný dar"?

Ramesh: "Pochybný" proto, že vás dělá nešťastným. Je to pochybný dar, protože tento dar vás dělá nešťastným.

Martin: Mám-li být nešťastný, . . .

Ramesh: Budete nešťastný. Přesně tak.

Martin: Ale to ještě neznamená . . . Když řeknu "pochybný", potom tedy . . .

Ramesh: Dobře, Martine. Zapomeňte na "pochybný"! Jste teď šťastný? (Směje se.)

William: Existuje osvícení pro zvířata?

Ramesh: Hleďme! A existuje osvícení pro lidi? Ptáte se: "Existuje osvícení pro zvířata?" Já se zeptám vás: "Existuje osvícení pro ´vás´?!"

William: Není-li tu "já", je tu osvícení.

Ramesh: Není-li tu "já", pak není zapotřebí osvícení! Není-li tu "já", které by se považovalo za omezené, kde by se vzala potřeba osvícení? Zvíře se za omezené nepovažuje.

Annan: Dobrá. A kam odsud odcházíme? Co se děje po smrti?

Ramesh: Co se děje po smrti? Co se děje s elektřinou, když se nějaký kuchyňský přístroj rozbije a je vyhozen do koše? To je vaše otázka. Co se děje s Vědomím po smrti těla? Nic! Vědomí pracuje prostřednictvím jiných soustav těla a mysli. Elektřina pracuje prostřednictvím jiných přístrojů. Chápete? Je-li toto zcela pochopeno, jak to tedy je, Annan? Co se vlastně stane? Vědomí jakožto projevení a činnost tohoto projevení tady bylo před narozením dané soustavy těla a mysli. A totéž Vědomí tu bude i po její smrti.

Annan: A jak je to s nebem a podobnými věcmi?

Ramesh: Jak to je? Povězte mi, pro "koho" je nebe? Pro Annan? Já říkám, že Annan není nic jiného než jméno dané soustavě těla a mysli.

Annan: Žádné nebe neexistuje?

Ramesh: Je to jen koncept. Je to koncept, který má jistý sociálně-ekonomický účel. Koncept nebe je jeden z konceptů, které mají člověka přimět k "slušnému" chování.

Annan: Když však plně pochopíme, že neexistuje žádná možnost volby . . .

Ramesh: No vidíte! Obdobně je tomu s problémem znovuzrození. Tento koncept je založen na strachu a má opět člověka přimět ke "slušnému" chování.

Annan: Je strach taky dar?

Ramesh: Strach je součást života, je to součást naprogramování. Jedna soustava těla a mysli může být naprogramována k bázlivosti. Je tu tedy bázlivost. Jiná soustava může být naprogramována tak, že je odvážná fyzicky, ale už ne tolik mentálně nebo morálně. Vše záleží na naprogramování.

(K jednomu z návštěvníků:) Jste tady poprvé?

Iris: Ano.

Ramesh: Dobrá. A žádné otázky nejsou? Nějaké snad musí být.

Iris: Uvnitř nic nemumlá, takže . . .

Ramesh: Skutečně! To jsem rád! Koncepty přijímáte?

Iris: Na devadesát procent.

Ramesh: Intelektuálně přijímáte?

Iris: Na všech úrovních. Na všech úrovních.

Ramesh: To má svoji logiku. Znáte Ádi Šankaru, mistra advaity, který s tímto učením začal? Ten prý řekl, že advaita je někdy pouze intelektuální. A já neustále opakuji: "Neodmítejte intelektuální pochopení. Na prvním místě musí být rozumové pochopení." Na této rozumové úrovni tedy Šankara říkal: "Ať jde o jakýkoli koncept, přijměte ho nebo ne, podobně jako byste přijímali peníze - ověřte si jeho ryzost." Chápete?

Rámana Maharši říkal: "Koncept použijete podobně, jako když si k odstranění trnu zapíchnutého do nohy vezmete jiný trn." Abyste odstranili trn mylného přesvědčení, že máte svobodnou vůli a jste pánem svého osudu, použijete konceptuální trn - že vše se děje podle Boží vůle. Koncept Boží vůle je tu k odstranění vaší mylné představy. Ale všechno jsou to koncepty. Jedinou Pravdou je "Já jsem".

Nenechte se zmýlit. Neříkám, že jsou to koncepty, které musíte přijmout. Onehdy sem někdo přišel a povídal: "Já to ale nepřijímám." Na to jsem mu řekl: "Myslíte si, že se mě týká, zda to přijímáte nebo nepřijímáte? Přijímáte-li to nebo ne, to už je váš osud."

Iris: I Boží vůle je koncept?

Ramesh: I Boží vůle je koncept. I Bůh je koncept. Proto lidi přijdou a řeknou: "Nevěřím, že Bůh existuje." Mají právo to říkat. Bůh je koncept. Zapomeňte na Boha. Bůh existovat nemusí, ale vy existujete. Je to tak? Toto Uvědomění si existence, toto "Já jsem", je přesně ten Bůh, o němž mluvím já.

Annan: Četla jsem vaši knihu Pointers from Nisargadatta Maharaj (v českém překladu Já, skutečnost o sobě - Moudrost Šrí Nisargadatty Maharadže, 2001 - pozn. překl.)

Ramesh: Ano? Kniha tedy měla nějaký smysl?

Annan: Ano.

Ramesh: Čím se kromě reiki v životě zabýváte?

Annan: Jsem mistr reiki a reiki vyučuji. Jinak jsem vystudovaná inženýrka a bakalářka zvěrolékařství. Pracovala jsem v oblasti marketingu a reklamy. Před půldruhým rokem jsem prodělala srdeční zástavu a to pro mne znamenalo největší životní změnu. Dalo mi to čas a prostor ujasnit si, co chci v životě dělat. Pustila jsem se velmi intenzivně do studia reiki a dnes nepotřebuji žádné léky. Vyučuji reiki a vedu též skupinové workshopy.

Ramesh: Ano, jistě. "Reikování" je dobrý zdroj peněz. (Smích.) Ale slyšel jsem, že mistr reiki již není placený tak, jak býval, neboť je příliš mnoho mistrů reiki a z důvodu konkurence cena klesá.

Annan: Ne, myslím, že to, co jste říkal, platí. K člověku přijde právě taková práce, která přijít má. A vlastně je to jedno. Upřímně si myslím, že tohle je cesta pro mne. Domnívám se, že každý žák dostává přiměřeného učitele.

Ramesh: Zcela správně. Proto lidem, kteří sem přicházejí a myslí si, že oni to byli, kdo se rozhodli sem přijít, takovým lidem říkám, že oni si to nevybrali. To Bůh rozhodl, aby přišli. Přicházíte sem z Boží vůle. Nasloucháte, neboť je to Boží vůle. Včera tu byl někdo, koho to nezaujalo, proto nenaslouchal. Nebylo Boží vůlí, aby naslouchal. A nasloucháte-li, pak to, co se s tímto nasloucháním děje, jaký výsledek naslouchání přinese, to zase záleží na Boží vůli. Jsou lidé, kteří přijdou pouze jednou, dvakrát či třikrát, a nejsou bloky, není odpor. A jiní sem docházejí den za dnem a odpor v nich přetrvává.

*****

Krišná mádži mátá Krišná mádžá pitá /
bahini bandhú čulata Krišná mádžá //
Krišná mádžá guru Krišná mádžé tárú /
utari pailpáru bhavanadi //
Krišná mádžé mana Krišná mádžé džana //
sóirá sadždžan Krišná mádžá //
Tuká mhané mádžá šrí Krišná visává /
váté na karavá paratá džívá //

Krišna je mou matkou i mým otcem.
Krišna je mou sestrou, bratrem i přítelem.
Krišna je můj Pán.
S jistotou mě převeze přes oceán Božské hypnózy.
Krišna se stal všemi lidmi kolem.
Zcela si podmanil moji mysl a nenechal místo,
kde by se mysl mohla do něčeho zaplést.
Můj přítel a druh, který mne převádí na druhou stranu,
je sám Krišna.
Tukárám říká:
Krišna je můj domov.
Nikam jinam neodcházej, milá mysli.

*****

džňánijáňčá rádžá guru maháráva /
mhanati Džňánadéva tumhá aisé //
madža pámará hé kája thórapana /
pájíči vahána pají bari //
brahmádik džéthé tumha vólagané /
itara tulané kája pudhé //
Tuká mhané nénó juktičijá khóli /
mhanóni thévili pají dóí //

Tvým Pánem je Král všech džňáninů.
Džňándév říká:
Jsem jen hlupák.
Jaké mám schopnosti k tomu, abych mohl vstřebat poznání?
Jsem jenom santal pod nohami.
Jestliže Brahma i další Svatí Pána velebili,
jak by Ho kdokoli mohl posuzovat či srovnávat s druhými?
Tukárám říká:
Ať budu svoji mysl namáhat jakkoli,
Pravdu nejsem schopen pochopit.
Svou hlavu proto skláním u Tvých nohou, Pane.

*****

- ↑ -